Informační servis

Bilance knihovnické komise muzeí a galerií

V letošním roce se ve dnech 13. - 15. září uskutečnil v pořadí již 40. seminář knihovníků muzeí a galerií České republiky. Hostitelem bylo Muzeum východních Čech v Hradci Králové, organizace se ujala knihovnice společenskovědní knihovny Iva Nývltová. Spolu s  výborem Knihovnické komise AMG ČR, z. s. a za  podpory ředitelky muzea Mgr. Nadi Machkové Prajzové, Ph.D. a sponzorů semináře připravila seminář, na který budou jeho účastníci dlouho vzpomínat.Úvodní oficiální blok byl věnován 40. výročí semináře. Zahájily ho zdravice oficiálních hostů a předání pamětních listů a knih čestným hostům komise. Úvodní příspěvek Knihovnická komise ve 21. století - tradice a perspektiva, obsahoval teoretické zamyšlení nad činností komise, krátký historický úvod ke čtyřicetileté činnosti komise, připomenul významné představitele komise a jejich hlavní zásluhy, zhodnotil práci komise v uplynulých deseti letech a nastínil možnosti jejího budoucího rozvoje. Následoval příspěvekPhDr. Víta RichteraKoncepce rozvoje knihoven a novela knihovního zákona. Poté proběhla valná hromada Knihovnické komise, kde byla předložena a schválena zpráva o činnosti komise v uplynulém roce. Hlasováním byli schváleni též navržení zástupci jednotlivých krajů a institucí do výboru a proběhly volby předsedy, místopředsedy a tajemníka komise na léta 2016 až 2019. Ve svých funkcích byli potvrzeni na nadcházející léta 2016 až 2019 předsedkyně PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. z Muzea Jindřichohradecka, místopředsedkyně Mgr. Alena Petruželková z Památníku národního písemnictví a tajemnice Mgr. Iveta Mátlová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Slavností večerní společenské setkání uvedl blok vzpomínkových příspěvků nazvaný Od Teplic do Hradce Králové (1973 - 2016). Úvodní vtipnou prezentaci doplnily autentické vzpomínky emeritních předsedkyň knihovnické komise PhDr. Helgy Turkové a PhDr. Jarmily Okrouhlíkové a vzpomínky členů výboru na kolegy a osobnosti komise - na zakladatele a prvního o předsedu komise PhDr. Jaroslava Vrchotku, PhDr. Karla Bezděka, Helenu Hájkovou, PhDr. Evžena Lukeše a Jaromíra Macka. Středeční odborný program byl věnován aktuální knihovnické problematice. Účastníci se seznámili s dosavadními zkušenostmi s pravidly RDA, s novou podobnou Centrálního adresář knihoven CADR, novinkami v oborové bráně ART, možnostmi odborných stáží pro pracovníky muzeí a galerií v Národním muzeu a současným stavem projektu Provenio. Dopolední blok zakončila vystoupení zástupců firem LANius, KP-SYS, AIP Beroun a Cosmotron Bohemia, které seminář podpořily finančním příspěvkem.

Odpolední blok Restaurování a konzervace fondů v knihovnách muzeí a galerií s řadou fundovaných příspěvků předních odborníků na danou problematiku připravil Mgr. BcA. Radomír Slovik.

Po odborném programu následovaly komentované prohlídky historického jádra Hradce Králové a odborná exkurze do Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Program byl zakončen čtvrteční exkurzí do Knihovny města Hradce Králové a do Hospitalu Kuks se zdejší nově uloženou knihovnou.

Čtyřicítka symbolizující počet již konaných seminářů svědčí o tradiční, bohaté a smysluplné vzájemné spolupráci skupiny knihovníků z muzeí a galerií celé republiky a stala se důvodem k oslavám, ocenění osobností, bilancování dosavadní činnosti a hledání východisek a perspektiv pro nadcházející léta.Knihovny muzeí a galerií jsou specifickou organizační složkou svých mateřských institucí. Jejich současná podoba vychází z tradičního dělení fondů na dvě části - odborný (studijní) a sbírkový fond. Celkem knihovny muzeí a galerií uchovávají 8 676 000 knihovních jednotek. Sbírkový fond je ve více než 50% případů zapsán v Celostátní evidenci sbírek a řídí se zákonem o ochraně sbírek muzejní povahy č. 122/2000 Sb. Největší muzejní knihovnou je Knihovna Národního muzea, která je zároveň druhou největší knihovnou v České republice. K velkým muzejním knihovnám se řadí knihovna Památníku národního písemnictví, Knihovna Moravského zemského muzea v Brně, Národního technického muzea v Praze, Slezského zemského muzea v Opavě, Vojenského historického ústavu v Praze a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, knihovna Vlastivědného muzea dr. Karla Hostaše v Klatovech, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Západočeského muzea v Plzni, Vlastivědného muzea v Olomouci, Židovského muzea a další.  Tradiční sbírkové fondy starých tisků a rukopisů doplňují v knihovnách muzeí a galerií speciální fondy s vysokým podílem unikátních titulů, k nimž patří regionální literatura, drobné a příležitostné tisky, jako jsou například kramářské tisky, svaté obrázky, kalendáře, ročenky a podobně. Cenné a umělecky hodnotné jsou pak fondy bibliofilií, knižních vazeb a výstavních katalogů. Zajímavé jsou též historicky vzniklé celky, jako jsou fondy věnované jednotlivým osobnostem, soubory z jednotlivých tiskáren a nakladatelství a pozůstalostní knihovny (rodové, klášterní, spolkové a zámecké). 

Při příležitosti 30. semináře knihovníků muzeí a galerií, který se konal v roce 2006 v Národním muzeu v Praze, zpracoval první předseda komise a zakladatel seminářů PhDr. Jaroslav Vrchotka s tehdejší předsedkyní komise PhDr. Jarmilou Okrouhlíkovou třídílný seriál o historii činnosti komise do měsíčníku Čtenář. Krátké shrnutí uvozuje nástin činnosti komise v posledních deseti letech a jejích hlavních cílů¹.

Z historie činnosti knihovníků muzeí a galerií

Počátky samostatné činnosti muzejních knihoven se datují již do poloviny 50. let, kdy byla založena Sekce muzejních knihoven u Ústřední knihovnické rady. Díky tomu byla v knihovnickém zákoně č. 53/1959 Sb. kodifikována samostatná síť muzejních knihoven. K další aktivaci muzejních knihovníků pak došlo v souvislosti s chystaným vyhlášením sítě muzeí a galerií v roce 1973, kdy se ve dnech 4. - 6. dubna konalo v Teplicích historicky první setkání muzejních knihovníků. Svolal jej tehdy ředitel Knihovny Národního muzea PhDr. Jaroslav Vrchotka a byly na něm definována hlavní témata pro společnou práci knihovníků muzeí a galerií. Patřilo k nim zajištění organizační platformy pro spolupráci a metodickou činnost, organizační začlenění knihoven v mateřských ústavech a vypracování písemných pokynů pro správu, evidenci a využití knihy v muzejních a galerijních knihovnách. Na jejich základě byla při Ústředním muzeologickém kabinetu Národního muzea založena knihovnická komise, která uspořádala další setkání v roce 1976 ve Žďáře nad Sázavou. Pravidelné pořádání seminářů se stalo tradicí.Otázku budoucího zastřešení komise řešil v pořadí 15. seminář, který uspořádalo Krajské muzeum východních Čech ve dnech 23. a 24. října 1990 v Opočně. Komise pracovala pod Ústředním muzeologickým kabinetem až do jeho zrušení v roce 1991. Poté byla činnost převedena na návrh tehdejší nové předsedkyně, ředitelky Knihovny Národního muzea PhDr. Helgy Turkové,pod Knihovnu Národního muzea. Od roku 1997 se komise stala řádnou oborovou komisí Asociace muzeí a galerií České republiky. V roce 2001 Vedení komise převzala PhDr. Jarmila Okrouhlíková, ředitelka knihovny Umělecko-průmyslového muzea, která komisi vedla až do roku 2010.  V tomto období se upevnilo postavení knihoven muzeí a galerií uvnitř vlastních institucí i mezi ostatními knihovnami, především díky novému zákonu č. 257/2001 Sb. o knihovnách. Většina knihoven muzeí a galerií se v této době zařadila do evidence knihoven na Ministerstvu kultury ČR.V současné době je evidováno na Ministerstvu kultury ČR 140 knihoven muzeí a galerií.

Činnost knihovnické komise v letech 2007-2016

V období od kulatého třicátého semináře uspořádal výbor Knihovnické komise každý rok seminář s valnou hromadou. Odbornou náplň seminářů i jejich organizaci připravoval výbor komise na třiceti schůzkách. Od roku 2008 je každý rok sestavována bibliografie příspěvků o knihovnách muzeí a galerií a o činnosti Knihovnické komise, která obsahuje 110 položek a je stále doplňována.

V roce 2006 byla kromě již zmíněného zpracování historie komise věnována pozornost přípravě adresáře knihoven muzeí a galerií, který vyšel o rok později tiskem².Předsedkyně komise Jarmila Okrouhlíková a místopředseda Ila Šedo publikovali příspěvky týkající se zákona o knihovnách a zákona o sbírkách muzejní povahy³.V roce 2008 se začal úspěšně rozvíjet projekt oborové brány ART jako nástupce dosud existující Virtuální umělecké knihovny. Značná pozornost byla věnována novýmkatalogizačním pravidlům. Oddělení Souborného katalogu z Národní knihovny a Knihovnická komise připravili na toto téma třídenní školení v Památníku národního písemnictví v Praze. Značná pozornostbyla soustředěna ke sbírkovým a speciálním fondům knihoven, a to i v souvislosti s aplikací nových pravidel, soubory jmenných a věcných autorit a digitalizací. Důraz byl kladen na představení grantových projektů na digitalizaci a budování digitálních knihoven a na účast knihoven muzeí a galerií v knihovnách Manuscriptorium a Kramerius. Právě digitalizace a její využití v knihovnách muzeí a galerií posílila postavení mezi ostatními knihovnami a paměťovými institucemi, ale též jejich místo v mateřských institucích. Muzejní knihovny jako propojení dvou typů paměťových institucí - muzeí a knihoven - byly prezentovány na konferenci Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách⁴.

V roce 2012 byla věnována pozornost implementaci nové Koncepce rozvoje knihoven na roky 2011 - 2015 aportálu Europeana. Stránky komise byly převedeny na web AMG ČR a konstituovala se jejich nová podoba (http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise).Zároveň byla převedena i elektronická podoba adresáře, v současné době si jednotlivé knihovny údaje aktualizují v nově zřízené složce Knihovna v Celostátním adresáře muzeí a galerií provozovaném na témže webu (http://www.cz-museums.cz/adresar/) a dále v Celostátním adresáři knihoven (http://new.caslin.cz/caslin/databaze-pro-vyhledavani/adresar).

V roce 2013 a 2014 se výbor komise soustředil na prezentaci knihoven muzeí a galerií pro knihovníky jiných typů knihoven i pro veřejnost. Pro valnou hromadu SKIP v roce 2013 připravili členové výboru propagační panely o muzejních knihovnách, příspěvek o knihovnách muzeí a galerií byl zařazen do hlavního odborného programu a do tištěné i internetové verze knihovnického periodika Duha (http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii).Na základě dosavadní spolupráce Knihovnické komise a vedení AMG se SKIP byla v programovém prohlášení ukotvena formulace, že SKIP považuje Knihovnickou komisi za jednu ze svých sekcí a bude s AMG spolupracovat. Hned v následujícím roce2014 se celostátní akce pořádaná každoročně Svazem knihovníků a informačních pracovníků oficiálně zaměřila na knihovny muzeí a galerií.Při této příležitosti publikovali členové výboru seriál o muzejních knihovnách pro knihovnický měsíčník Čtenář. Se záměrem propagovat práci knihoven muzeí a galerií byla v roce 2014 připravena též virtuální výstava z fondů knihoven muzeí a galerií na portálu Europeana Co se vydávalo a četlo na bojištích 1. světové války.

V roce 2015 bylo při Památníku Národního písemnictví založeno Metodické centrum pro knižní kulturu a literární muzea, výbor komise věnoval značnou pozornost práci na Koncepci rozvoje knihoven na léta 2016-2020. Knihovníci byli seznámeni s novými pravidly popisu RDA, aby byla zabezpečena jejich implementace v knihovnách muzeí a galerií. Na počátku roku 2016 se Knihovnická komise aktivně účastnila tvorby připomínek k novému knihovnímu zákonu.

Ambicí Knihovnické komise při AMG ČR je poskytovat etické a odborné zázemí knihovníkům muzeí a galerií, klade důraz na spolupráci s paměťovými institucemi - muzei, galeriemi a knihovnami, rozvíjí kontakty s oddělením knihoven MK ČR, Ústřední knihovnickou radou, Svazem knihovníků a informačních pracovníků, Sdružením knihoven ČR, Souborným katalogem ČR a Centrálním portálem knihoven. Hlavním cílem činnosti komise je upevňování postavení muzejních knihoven uvnitř vlastních institucí i mezi ostatními veřejnými knihovnami, zohledňování specifik knihoven muzeí a galerií při tvorbě zákonů a vyhlášek a propagace činnosti těchto knihoven odborné i laické veřejnosti.

² Adresář knihoven muzeí a galerií ČR. Praha, Národní knihovna 2007, 239 s.

³ OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila, Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?  In: Knihovny současnosti 2006. Sborník z 14. konference, konané ve dnech 12.-14. září 2006 v Seči u Chrudimi. Brno 2006, s. 285-388. ŠEDO, Ila, Knihovny a zákon o sbírkách. In Knihovny současnosti 2006. Sborník z 14. konference, konané ve dnech 12.-14. září 2006 v Seči u Chrudimi. Brno 2006, s. 389-394

⁴ BĚHALOVÁ, Štěpánka, Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. In:Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily, Státní okresní archiv Semily; Turnov, Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321.

Štěpánka Běhalová