Galerie

Drahoslav Gawrecki

Málokterý český knihovník má za sebou tak pestrou životní dráhu jako Drahoslav Gawrecki. Narodil se 15.6.1919. Začínal (po absolvování Státní knihovnické školy) jako ředitel lidové knihovny ve Frýdku - Místku a poté rychle střídal vedoucí funkce v Univerzitní knihovně Olomouc, Městské knihovně Opava a Státní vědecké knihovně v Ostravě, kde osobně navrhl nábytek a zařízení. Poté přešel v roce 1959 na Slovensko, kde pomáhal při přípravě novostavby Matice slovenské v Martině a rovněž pracoval ve Štátnej pedagogickej kbižnici v Bratislavě. V roce 1962 trvale přesídlil do Prahy, kde převážně působil ve Státní knihovně ČSR, ale také přednášel na katedře knihovnictví a vědeckých informací a vedl Státní pedagogickou knihovnu. Profesní činnost D. Gawreckého je tedy možné časově a lokálně rozdělit na období moravskoslezské (do 1959), slovenské (l959-1962) a pražské (od roku 1962).

S výjimkou prvých let se činností Drahoslava Gawreckého prolíná zájem o zařízení knihoven a postupně i o budovy, ve kterých knihovny sídlí. Stal se tak prvým českým knihovníkem, který se trvale věnoval problematice - řečeno terminologií doby - materiálně technické základně knihoven, i když tehdejší doba nebyla pro řešení této problematiky příliš příznivá.

V roce 1964 se uskutečnila v Praze mezinárodní porada odborníků socialistických zemí o výstavbě zařízení a technickém vybavením knihoven, kde Gawrecki přednesl promyšlený příspěvek s návrhy na komplexní řešení celé problematiky. Ani reprezentační zastoupení na konferenci však nedokázalo více než jen proklamovat - nestalo se v podstatě nic. Dál je třeba zmínit Gawreckého referát na mezinárodním kolokviu o technickém vybavení knihoven v Praze v roce 1974, vycházející ze zkušeností s plánováním novostavby Národní knihovny.

Pozoruhodná je publikační činnost Drahoslava Gawreckého, už jen z hlediska kvantity. Bibliografie jeho prací z roku 1966 uvádí za léta 1937 - 1966 celkem 358 titulů! Je proto reálné odhadnout celkový počet prací do Gawreckého odchodu na odpočinek na pět set.

Tematický záběr této publikační činnosti je nesmírně široký. Vedle ústředního tématu - zařizování a výstavba knihoven - se týká sítí knihoven, knihovnického zákona, bibliografie, činnosti knihoven, ve kterých Gawrecki pracoval, atd. Svoje práce publikoval nejen v domácím, především knihovnickém tisku, ale také v sovětském, polském a dokonce i americkém.

K jeho největším zásluhám je možné počítat podíl na vzniku Technického ústředí knihoven, na přípravě výstavby Slovenské národní knihovny - Matice slovenské v Martině a zejména inspiraci pravidelných mezinárodních konferencí k problematice výstavby a zařízení knihoven. Často se zde zabýval kompakty. Ale doba pro úspěšnou realizaci přišla až později - vlastně až v 90. letech.

Drahoslav Gawrecki vyvíjel činnost i ve strukturách čs. knihovnictví. Byl dlouholetým členem Ústřední knihovnické rady a v letech 1970 až 1975 jejím předsedou.

Ve státě s plánovaným hospodářstvím bylo sice možné publikovat práce o tom, kolik metrů čtverečních chybí našim knihovnám, o nových zařízeních a technologiích, ale žádné praktické kroky poté nenásledovaly.

Málo se ví, pokud vůbec, že Drahoslav Gawrecki napsal řadu básnických knih a překládal beletrii z polštiny. Drahoslav Gawrecki zemřel 19. 10. 1988.

Literatura: Mezinárodní porada odborníků socialistických zemí o výstavbě zařízení a technickém vybavení knihoven. Praha, Státní knihovna ČSSR 1965. 385 stran. - Mornštajnová, Jitka: Osobnosti českého knihovnictví na Moravě a ve Slezsku. Bakalářská práce. Opava, ÚBK SLU, str. 40 - 43. - Šír St.: Životní jubileum Dr. Drahoslava Gawreckého. V: Ročenka SK ČSR 1979/1980, str. 235-240.

Ladislav Kurka