Braňte knihu!

O barevné obrázky nad svými dvojveršími požádal Mahen Josefa Ladu 12. 11. 1930: "Milý Josefe (...) posílám Ti návrh na uměleckej plakát, který bychom dali my, knihovníci, zhotovit. (...) Hlavní nápis by byl Pozor na knihu! (...) Moc jsem přemýšlel o tom, který blboun by nám to pořádně namaloval, až jsem přišel na Tebe. (...)" Lada si dával na čas, takže když Mahen ilustrace 29. 9. 1931 urgoval, Lada 7. 4. 1934 (!) odpověděl: "(...) Ty jsi mě s tím plakátem sakramentsky prohnal! Vícekrát takovou práci na kvalt nevezmu. Ale co člověk neudělá pro starého kamaráda svobody? A je to rekord, co? 15. března 1930 o ? 10 hod. jsem od Tebe dostal objednávku a dneska jsem už dostal ze Státního nakladatelství otisky ke kolorování. Div se mi talent nezavařil! (...)" Na to pak zareagoval Mahen: 15. 12.1934: "Drahý dědečku Ladův. Byl jsem ohromně překvapen dneska, když jsem dostal pět plakátů, na nichž jsem poznal Tvoje čmáranice a mazanice. Myslel jsem, že se toho nedočkám, stářím mně vypadaly všecky zuby, zbělely všechny vlasy, a přece jsem se tedy dočkal! Nemohu věřit svým očím dívaje se na Tvoje dílo v tiskárně zhanobené Přesto se mi zdá, že je v tom jakýsi půvab mládí, zejména v tom chlapovi, co žere husu. Žes tu husu namaloval ještě jednou vedle, to Ti ovšem žádný umělec neodpustí, poněvadž zákon variace káže, abys namaloval aspoň vepřovou, ale ty seš nenapravitelnej. Zrovna nad tím máš taky dvakrát cigáro a cigaretu. Je vidět, že strašně rychle přemejšlíš. Taky tam máš nad sebou dvakrát ve žlutým psa, jak rve knihu, a dětičky, jak ji rvou taky. Ten pes ji ovšem musí rvát, ale zákon variace káže, aby ty dětičky dělaly něco jiného. Pročpaks je nenamaloval, jak si knížkou vytírají prdýlku? (...)" Celá korespondence, naplněná vzájemným žertováním, je obsažena ve sborníku Jiří Hek a Štěpán Vlašín Adresát Jiří Mahen (1964).

Plakát, který vydal SKIP k Týdnu knihoven. Je z díla autorské dvojice Jiří Mahen – Josef Lada a původně vyššel roku 1934.