Před valnou hromadou SKIP

Bilanční rozhovor

S předsedou SKIP Romanem Giebischem hovoří Ladislav Kurka

Jak hodnotíš činnost SKIP od valné hromady 2013

Musím se přiznat, že je pro mne velmi důležité zvyšovat počet členské základny SKIP, přeci jen je většina našich aktivit financována z členských příspěvků. V roce 2013 vykazoval svaz 1 554 členů, který byl v roce 2015 navýšen na 1 637 členů. Takže navyšovat počty členů se nám daří, je tu ovšem problém, že se stále výrazně snižuje počet individuálních členů SKIP. Kolegové, kteří byli aktivní a odcházejí do penze také opouštějí i svůj profesní spolek. Aktivní "porevoluční" ředitelé knihoven, kteří s nadšením vymýšleli a koordinovali i celostátní aktivity SKIP, odcházejí a mladší manažerská generace je příliš často nenahrazuje. Možná to souvisí s tím, že manažeři knihoven dnes většinou nemají knihovnické vzdělání, ale to je zcela subjektivní pocit. Velmi dobře se nám daří získávat nové institucionální členy především díky atraktivním celostátním projektům typu Knížka pro prvňáčka apod. Činnost SKIP byla a bude závislá na těch několika aktivních jedincích, kteří jsou často přetížení a osobně nevidím cestu v nějakém profesionálním sekretariátu plném marketingových guru a fundraisingových přebornících.

Co se dle Tvého názoru nejvíce povedlo?

Podle mne se nám daří získávat finanční podporu pro naše projekty nejen u ministerstva kultury díky programu Knihovna 21. století, ale i u mnoha dalších partnerů a sponzorů nejen na celostátní úrovni. I po odchodu velmi významného partnera, kterým byla firma Skanska, se nám daří většinu projektů udržet. Dovedeš si, Láďo, představit, že při předávání státní ceny Knihovna roku nebude vyhlášena nejlepší Městská knihovna roku? A teď bez legrace - nevím, jestli si ještě někdo vzpomene na Bulletin SKIP ve staré podobě bez barevné obálky a barevné přílohy. Jsem přesvědčený, že nikdo z kolegů netuší, kolik práce se skrývá za vydáváním našeho profesního periodika a pokud se mne ptáš, co se povedlo, tak si myslím, že máme opravdu slušný spolkový časopis.

Abych trochu oslabil Tvoji chválu, doplň nám dvě tři aktivity SKIP a pochval je. Redakce Bulletinu SKIP k tomu má rubriku Inspirace, já Ti k tomu teď vytvářím rubriku Inspirace dle Giebische.

Tak bezpochyby je to naše největší akce Noc s Andersenem, která má stále vzrůstající tendenci a zapojuje se do ní více organizací a zemí. Každý rok si čtu tu obsáhlou zprávu kol. Hanáčkové a Čápové z Uherského Hradiště a vidím za tím tu celoroční práci, kterou tomu musí věnovat - děkujeme, děkujeme, děkujeme!

Už jsem také zmiňoval další úspěšný projekt Už jsem čtenář - knížka pro prvňáčka. Bohužel nemáme tu podporu MŠMT, kterou měly první 3 ročníky a sháníme na projekt finance, kde se dá, ale do akce je zapojeno více než 400 knihoven a knížku dostane 30 000 dětí. Takový náklad je velmi atraktivní a myslím si, že si autory můžeme vybírat, už teď přemýšlím, kdo napíše další knížku a to ta letošní ještě není na světě.

Ale to zmiňuji jen celostátní projekty a máme spoustu regionálních či lokálních aktivit, které jsou velmi úspěšné. Myslím si, že se stále málo chválíme a že se neumíme prodat. Určitě se to zlepšuje, ale využívání nových komunikačních kanálů a sociálních sítí je jistě velkou slabinou PR knihoven obecně.

A co se nám naopak nepodařilo?

Stále to opakuji dokola, nedaří se nám získávat aktivní členy spolku, kteří by vymýšleli a organizovali skipové projekty a kampaně. Vždycky nevěřícně kroutím hlavou, když aktivní členové spolku nejsou podporováni ze strany svých manažerů. Nejsou uvolňováni na skipové akce a často se na ně neangažovaní kolegové dívají skrz prsty. Pokud tady nebude jasná podpora ze strany ředitelů knihoven pro spolkovou činnost, tak se situace nezlepší.

Já tohle nechápu. Před pár dny Tě mohli diváci televize (ČT1) vidět při jednání u ministra kultury o zvyšování platů. Ale přitom jen desetina knihoven jsou institucionální členové SKIP. Ostatních jakoby se aktivity SKIP při jednáních o platech, o koncepcích atd. netýkaly.

Ano, na jednáních tripartity vidím ten obrovský lobbing ze strany dalších kulturních odvětví - primárně za tzv. živé umění. Hudebníci a divadelníci se prostě umí prodat a mají ty mediálně známé zástupce, které všichni znají a které rádi podporují. Marně přemýšlím, který knihovník je v ČR mediálně známý...

Jak vidíš činnost regionů? Které pracují příkladně a kde naopak by měli využít regionální valné hromady ke změně?

Láďo, ty víš, že nebudu otevřeně kritizovat regiony, které nejsou aktivní, to si pochopitelně nemohu dovolit. Počkej si, až nebudu předseda. Mezi velmi aktivní regiony s velkým počtem projektů patří již tradičně oba moravské regiony - Velká Morava, která má také největší počet členů SKIP, a region Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Ale i řada českých regionů má velmi pěkné a tradiční projekty. Konečně o činnosti regionů si každý může udělat obrázek v jejich výročních zprávách, které podle mne velmi pěkně ilustrují jejich aktivitu.

A jak je to s početnou plejádou sekcí a klubů? Tam jsou asi veliké rozdíly?

Vedle činnosti regionů je velmi důležitá aktivita našich odborných sekcí a klubů. K aktivním sekcím patří již tradičně Klub dětských knihoven, Sekce knihovníků trenérů paměti a Sekce služeb osobám se specifickými potřebami. Ačkoliv máme již 15 odborných sekcí a klubů, jejich aktivita je velmi úzce provázána s činností aktivních jedinců, jak se ukázalo např. na utlumení činnosti Frankofonního klubu a Klubu školních knihoven. Některé odborné sekce organizují každoročně jednu akci - Klub lékařských knihoven, Klub vysokoškolských knihovníků nebo Zaměstnavatelská sekce. A opět bych se opakoval, stojí to a padá s aktivními členy spolku.

Já bych Tvůj výčet doplnil ještě o sekci veřejných knihoven a Klub tvořivých knihovníků, v tom se jistě shodneme.

A jistě i další sekce, ale i tady platí, že je to často práce jednoho či dvou aktivních a ostatní se tzv. "vezou".

Ještě poslední otázka: Které hlavní úkoly bude řešit královéhradecká valná hromada SKIP?

Jednoduchá odpověď: Přijetí nových stanov SKIP a Programové prohlášení.

Dík za odpovědi LK