Informační servis

70 let ústecké veřejné knihovny

Veřejné knihovny existovaly v Ústí nad Labem již před rokem 1945. Česká spolková knihovna vydala v r. 1879 knihovní řád, v roce 1900 byl pro ni zakoupen dům v Revoluční ulici, v roce 1920 se stala dělnickou knihovnou a působila do roku 1930, kdy většinu svého fondu věnovala české menšinové knihovně. Ta byla zřízena na základě knihovnického zákona z roku 1919 a od roku 1922 půjčovala v domku na dvoře budovy německé školy v Solní ulici, později pak přímo v této školní budově, a to až do r. 1938.

Německé obyvatelstvo v Ústí nad Labem převládalo nad českým, a proto měla německá knihovna důstojnější umístění. Od roku 1912 do roku 1945 sídlila v moderní budově na Lidickém náměstí. Kromě půjčovny a několika studoven zde byl velký koncertní sál a řada výstavních prostor. Během amerických náletů na Ústí nad Labem v dubnu 1945 byla budova bohužel pobořena a nové české vedení města rozhodlo o její demolici. Využilo však nabídku PhDr. Františka Hejla vybudovat knihovnu v některém ze stávajících objektů. F. Hejl přišel z Hradce Králové, kde úspěšně řídil městskou knihovnu od r. 1939 až 1941 a v muzeu zakládal studijní knihovnu, do Ústí nad Labem v létě 1945. V přízemí budovy v ulici Prokopa Diviše č. 12 vytvořil výpůjční oddělení společné pro dospělé i pro děti a mládež a otevřel je pro veřejnost před 70 lety - 16. listopadu 1945. Protože fond, který nabízela čtenářům, nebyl velký (na konci roku 4050 svazků, z toho 2000 svazků se podařilo zachránit z české menšinové knihovny, ostatní byly zakoupeny a zlomek pocházel z německé knihovny), půjčovala se jedna kniha na 14 dní. Přesto knihovnu na konci roku využívalo 602 dospělých a 86 dětí.

V roce 1946 našel F. Hejl pro knihovnu vhodnější prostory v bývalé Foustkově kavárně v  Revoluční ulici č. 41. Ze starých stolů nechal vyrobit velký čtenářský stůl a použil i regály získané z bývalé německé knihovny. Nově vybavená knihovna byla slavnostně otevřena 14. října 1946. V knihovně pracovalo v té době osm zaměstnanců (včetně šatnářky a uklízečky). Na podzim 1946 byla otevřena také první pobočka v Předlicích.

V prosinci roku 1948 se knihovna stěhovala podruhé. V listopadu jí totiž byla přidělena budova ve Velké Hradební 49 (vila textilního továrníka K. H. Wolfruma, postavená v letech 1913-1915). V ní působí dodnes, i když v roce 1990 získala budovu bývalého Domu družby (vila obchodníka s uhlím H. Weinmanna z roku 1930) v ulici W. Churchilla 3. Avšak ani prostory v této budově nestačily potřebám ústeckých knihovníků, a tak se v září 1996 slavnostně otevřela přístavba k budově Velká Hradební. Knihovně navíc slouží tři depozitáře (ve Vaňově, Chabařovicích a od loňského roku i ve Všebořicích) a zapůjčení knih, časopisů a jiných dokumentů nabízí i v šesti pobočkách na území města.

Nyní zaměstnává v přepočteném stavu 93 pracovníků a tento počet by se neměl změnit ani po vybudování tzv. Evropské knihovny v ulici Na Schodech. Bylo by to třetí velké výpůjční místo, protože kromě oddělení cizojazyčné literatury by měla být součástí půjčovna odborné literatury s "příručním" skladem o kapacitě přes 400 tisíc jednotek. Otázkou je, kolik klasických výpůjček se v ní v budoucnu zrealizuje. V roce 2014 dosahoval počet výpůjček čísla 760 tisíc, ale už se na něm podílely i on-line výpůjčky e-knih. Ještě výraznější byl v r. 2014 poměr mezi fyzickými (téměř 227 tisíc) a virtuálními (256 tisíc) návštěvami. V roce 2014 knihovna nabízela 819 tisíc knihovních jednotek (v tom např. 11 tisíc kartografických dokumentů, 3,5 tisíce videokazet a DVD filmů, ale i 74 deskových her) necelým 11 000 registrovaným uživatelům.

Ústecká knihovna po celou dobu existence Svazu knihovníků a informačních pracovníků úzce spolupracovala s touto významnou organizací. Na ustavující schůzi regionálního výboru SKIP v roce 1990 byla zvolena jednatelkou Jarmila Trägrová z ústecké knihovny (v roce 2010 byla její aktivita oceněna Cenou českých knihovníků). Ředitel knihovny působí ve VV SKIP od roku 2007, náměstkyně A. Kysilková byla řadu let předsedkyní regionálního výboru 06 (od r. 2008 tuto funkci zastává A. Tománková rovněž z ústecké knihovny).

Ústecká knihovna je kolektivním členem SKIP a v únoru 2003 hostila výkonný výbor SKIP, když v ní zasedal. V srpnu 2010 zorganizovala společně s regionálním výborem setkání knihovníků seniorů. Od roku 2000 se zapojuje do celostátní akce Březen měsíc internetu (v letech 2002 až 2012 v ní přespávaly děti v rámci Noci s Andersenem). Od roku 2002 organizuje akce v rámci Týdne knihoven, od roku 2008 Den pro dětskou knihu. Pořádá besedy v rámci Maratonu čtení, každoročně vybírá Krále čtenářů apod.

Aktivitu Severočeské vědecké knihovny (tak se ústecká knihovna jmenuje nyní) ocenil i předseda SKIP Roman Giebisch svou účastí na oslavách 70 let knihovny, které proběhly 6. listopadu tohoto roku.

A. Brožek