SKIP v akci

Projekty s Konfederací zaměstnavatelských svazů

SKIP se v letech 2013 - 2015 zapojil na přímé vyzvání do dalších dvou projektů Konfederace zaměstnavatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů; v obou projektech se jako partner účastnily také odborové svazy; projekty byly podpořeny Evropským sociálním fondem. Vzdělávání a dalších aktivit v rámci obou projektů se účastnilo na dva tisíce knihovníků z celé ČR, považuji proto za nutné napsat o výstupech těchto projektů něco více i do našeho svazového periodika. Čas od času se totiž ozývají hlasy, proč a s jakým přínosem dělá SKIP to či ono...

Projekt k přípravě na změny důchodového systému

První projekt s dlouhým názvem (Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému) si klade za cíl analyzovat dopady důchodové reformy, především pak jeden její zásadní parametr, a to trvalé zvyšování věku odchodu do důchodu, v jednotlivých odvětvích a oborech, seznámit se s přístupem k problematice v obdobných firmách v zahraničí, pojmenovat případná specifika v oboru, hledat vhodná řešení na úrovni organizace/firmy a vyjednávat s vládou o jejich zohlednění, a také pomoci zaměstnancům v jejich aktivitě směřující k udržení v pracovním procesu. Pro takový cíl bylo nutné získat relevantní informace o situaci v oboru, přesvědčit zaměstnavatele i zaměstnance o nutnosti přemýšlet o tom, jaké změny v sociálních a pracovních skupinách přinese prodlužování věku odchodu do důchodu, tyto informace a podněty zobecnit a přenést zpět do oboru, ale také např. informovat o existujících metodách řízení reagujících na stárnutí pracovní síly (např. Age management).

Projekt probíhá ve dvou etapách; pro první bylo rozhodnuto uspořádat informační semináře k vysvětlení cílů projektu a problematiky růstu věku odchodu do důchodu, k motivování vedení organizací i zaměstnanců k aktivnímu zapojení do projektu a ochotě poskytnout relevantní data. Další aktivitou první etapy byly strukturované rozhovory s leadery oboru ke zjištění základních trendů a souvislostí očekávaného vývoje. Kromě toho byly sbírány také informace a um zahraničních pramenů, diskuse se zahraničními odborníky, podnikateli, manažery a odboráři). Na základě získání aktuálních demografických dat za Českou republiku, regiony a odvětví/obory, relevantních dat o hlavních pozicích v odvětví či oboru a informací o způsobech řešení problému stárnutí zaměstnanců v jednotlivých odvětvích ve vybraných státech/ byly pak vypracovány vize či prognózy s dlouhodobějším horizontem (cca do roku 2030) pro všechna zapojená odvětví a obory, a to v pesimistické a optimistické variantě, s důrazem na změny v uvedených pozicích z hlediska charakteru práce, požadované kvalifikace, vývoje z hlediska počtu pracovníků atd.

V první etapě šlo také o to připravit vlastní realizační fázi šetření ve vybraných organizacích v odvětví/oboru, podle něho pak bude možné zpracovat návrhy opatření, kroků a postupů pro realizaci změn v oboru či odvětví, a eventuálně takové pilotní šetření realizovat.

První etapa projektu po prodloužení skončila v polovině prosince tohoto roku, shrňme si proto, co z projektu (zatím) vzešlo pro náš obor: v roce 2014 proběhlo celkem 30 seminářů v jednotlivých krajích s výjimkou Prahy (pro pražské kolegy uspořádala obdobu informačního semináře mimo projekt pražská organizace SKIP v listopadu 2015). 15 seminářů organizoval SKIP pro management knihoven (účast cca 250 vrcholových manažerů knihoven), 15 seminářů organizoval Odborový svaz pracovníků knihoven (OSPK) pro zaměstnance se zhruba stejným počtem účastníků. Na těchto seminářích se manažeři i zaměstnanci na základě informací získaných z přednášek zamýšleli nad problematikou stárnoucích pracovních týmů v knihovnách, nad problémy, jež z toho mohou/budou vyplývat, i nad doporučeními, jak situaci řešit a jak potenciálním problémům předcházet. V r. 2014 bylo realizováno rovněž 20 rozsáhlých rozhovorů s řediteli krajských a velkých městských knihoven (SKIP), v nichž se manažeři podrobněji vyjadřovali k budoucnosti konkrétních knihoven a jejich zaměstnanců i oboru jako celku; vyplněno bylo kolem 200 dotazníků se zaměstnanci knihoven (OSPK). Pro šetření i zpracování prognóz byly vybrány tři středoškolské pozice: referenční knihovník, knihovník katalogizátor a knihovník v knihovně pro děti. K tématu proběhly v r. 2015 dvě oborové konference (účast kolem 80 osob na každé), na druhé z nich byli účastníci seznámeni s oběma alternativami prognóz; vystoupili jsme i na červnové závěrečné celkové konferenci projektu. V letních a podzimních měsících pak proběhlo pilotní šetření situace ve vybrané knihovně (Knihovna města Ostravy). Tolik telegraficky o realizovaných aktivitách první etapy projektu. V článku tohoto rozsahu nelze publikovat ani zdaleka všechny výstupy; k tomu by měl posloužit prostor na webu SKIP.

Výstupy z projektu

Proto jen velmi stručně k výstupům ze seminářů s manažery: konstatováno bylo, že v oboru jsou již dnes oporou zaměstnanci středního a staršího věku (29,4% ve věku 51 - 60 let a 10% nad 60 let), naopak chybí mladí (z důvodů finančních do oboru nepřicházejí). Vyšší věk odchodu do důchodu proto příliš "neděsí" většinu managementu ani zaměstnance, jakkoli ani jedna skupina není jeho trvalým prodlužováním nadšena. Hlavní očekávané problémy ze strany managementu jsou: nedostatečné kompetence starších zaměstnanců, zejména pak v rychle se rozvíjející a měnící oblasti ICT, problémy starších pracovníků v komunikaci s mladou generací (uživatelů i spolupracovníků), zhoršující se fyzický stav a zdraví, neochota ke změnám, v důsledku toho pak zhoršení či zpomalení služeb knihoven.

A několik zajímavých podnětů k řešení problematiky:

• Stát musí převzít zodpovědnost, a to i finanční, za tato svá rozhodnutí (trvalé prodlužování věku odchodu do důchodu).

• Rozumně "zastropovat" věk odchodu do důchodu (65 let?), případně přistoupit ke klouzavému věku odchodu do důchodu, změnit výpočet výše důchodu, aby zajistil klidné prožití stáří, přepočítávat předčasný důchod, případně další úpravy mzdových předpisů ad.).

• Posílit finanční zajištění oboru ve všech složkách, zejména platové tarify (výše platů není motivační pro žádnou skupinu pracovníků, nereflektuje vůbec požadavky na ně kladené a nemotivuje k nástupu mladé, takže obor stárne rychleji než společnost jako celek (!)).

• Možnost krátit úvazky pro vyšší věkové skupiny, aniž by byla snížena výše vypočteného důchodu, delší dovolené i delší přestávky na odpočinek pro pracovníky ve vyšším věku, větší variabilita pracovní doby ad.

• Zakotvit legislativně finanční dotace na realizaci potřebných opatření.

• Zlepšit zdravotní péči hrazenou státem, věnovat se více podpoře zdraví pracovníků i prevenci.

• (Z)měnit pohled společnosti na stáří (média, politická reprezentace...).

• Posílit sociální fondy, např. FKSP (návrat ke 2%), a tím posílit možnosti benefitů k diferenciaci a motivaci k lepší práci.

• Minimalizovat souběh důchodů a platů, umožnit regulovat pracovní poměry dle potřeby organizace.

Řada doporučení směřovala také do vlastních řad (zpracování kariérních řádů, změny v organizaci práce, zlepšení personální práce, rozvoj mentoringu, sdílená místa, zavedení Age managementu, teambuildingu, lepší motivace pracovníků, koncepce vzdělávání, ergonomie prostředí, bezbariérovost ad.).

Také ze strukturovaných rozhovorů s manažery vyplynula řada zajímavých poznatků. Většina z nich se domnívá, že zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu je z celospolečenského hlediska nevyhnutelné a že některých profesí v knihovnách se související změny určitě dotknou. Pro zaměstnavatele bude řešení těchto problémů znamenat vyšší neproduktivní náklady, byť je zřejmé, že "výkon nesouvisí pouze s věkem, ale s osobním nastavením jedince. Není to tak, že všichni starší jsou výrazně neproduktivní, to mohou být i mladí. Věk může ovlivňovat výkonnost, ale nemusí nutně ovlivňovat kvalitu práce a tím i celkový výkon pracovníka a jeho "užitečnost" pro organizaci". Knihovny se nicméně na dopady způsobené změnami budou většinou připravovat, až to "bude aktuální". K proaktivitě v této oblasti nezbývají managementu především pracovní kapacity. Nejdůležitější bude v knihovnách v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu měnit pracovní režim, pracovní nástroje, pracovní prostředí a samozřejmě definovat rizikové skupiny v týmu. Za nejrizikovější faktory považují ředitelé zvyšování nároků na pozice (vývoj a náročnost obsluhy moderních IT), zdravotní způsobilost starších pracovníků a jejich produktivitu práce.

Podrobnější informace o výsledcích tohoto projektu, jehož realizátory byly Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Českomoravská konfederace odborových svazů jako odborový partner (rozšíření a prohloubení sociálního dialogu byl jedním z hlavních přínosů projektu), přinese web SKIP, stejně jako informaci o zahájení a průběhu zatím připravované druhé etapy.

Projekt sociální dialog

Druhý projekt "Sociální dialog v oblasti kultury a sociálních služeb" probíhal v letech 2014 - 2015. Byl zaměřen především na vzdělávání pracovníků kulturních institucí v méně tradičních oblastech, ale také na rozvoj sociálního dialogu, přípravu některých standardů (viz dále) a některé další problematiky z oblasti personální. V projektu byly vedle knihoven zapojeny také galerie, orchestry, sociální služby...

V rámci projektu proběhlo pro knihovny 15 dvoudenních seminářů "Přátelská pracoviště", věnovaných práci knihoven s osobami ohroženými sociální exkluzí (handicapovaní, senioři...), s celkovou účastí 200 frekventantů, a tři semináře (téměř 40 osob) věnované problematice certifikace knihoven jako přátelských pracovišť. Dále proběhlo 42 čtyřdenních seminářů "Prevence násilí na pracovišti" (účast přes 500 pracovníků knihoven) a seminář Moderní metody řízení (10 účastníků). Semináře se konaly ve všech krajských městech (s výjimkou Prahy), obvykle ve spolupráci s krajskými knihovnami, a navíc v dalších knihovnách, jež měly zájem o proškolení většího počtu svých zaměstnanců (např. Ostrava, Příbram, Vsetín, Kutná Hora, Kroměříž ad.). Úroveň seminářů byla samozřejmě závislá vždy na konkrétním lektorovi, ale obecně s nimi převažovala velká spokojenost. Za zmínku jistě stojí, že toto rozsáhlé vzdělávání bylo poskytnuto všem účastníkům bezplatně díky podpoře z evropských fondů.

Kromě výše uvedených vzdělávacích aktivit se v rámci projektu skupina manažerů knihoven spolu s vedením OSPK účastnila semináře o kolektivním vyjednávání a následně tvorby kolektivní smlouvy vyššího stupně mezi SKIP a OSPK. Vznikl tak velmi dobrý návrh smlouvy, který je v současné době v připomínkovém řízení. Projekt rozhodně výrazně prospěl vedení sociálního dialogu mezi manažery knihoven a Odborovým svazem pracovníků knihoven.

Standardy

Další skupina ředitelek veřejných knihoven se v rámci jednání několika kulatých stolů věnovala tvorbě standardu pracovních náplní pro tři typové pozice středoškolských knihovnických profesí (referenční knihovník, knihovník v knihovně pro děti, knihovník katalogizátor). Standardy jsou velmi dobrou pomůckou pro personální praxi veřejných knihoven. Bylo doporučeno zpracovat obdobné standardy i pro další pozice knihovnických profesí.

Tvorbě standardů předcházelo rozsáhlé pilotní šetření personální práce ve 20 velkých veřejných knihovnách (krajské knihovny, knihovny velkých měst), které přineslo řadu velmi zajímavých poznatků a také podnětů a doporučení v oblasti personální práce jak pro SKIP, tak pro Knihovnický institut NK ČR, případně i další subjekty. Realizace těchto doporučení a podnětů by mohla přispět ke zlepšení personální praxe v knihovnách, být i metodickým přínosem pro zřizovatele menších knihoven atd. Hlavním doporučením je vytvořit v elektronickém prostředí metodickou příručku k tvorbě personálních dokumentů s příklady dobré praxe, vzorovými dokumenty apod.

Skupina manažerů z knihoven se rovněž účastnila širšího jednání o problematice obsazování vedoucích míst v kultuře a sociálních službách a připravila doporučení k této problematice za knihovny.

Zástupci zaměstnavatelů (SKIP) i zaměstnanců (OSPK) měli v průběhu projektu příležitost navštívit několik zahraničních knihoven v Německu, Dánsku a Švédsku a hovořit zde s manažery i představiteli zaměstnanců o personální praxi v těchto zemích a konkrétních knihovnách. Z návštěv vzešla rovněž řada zajímavých poznatků a podnětů pro praxi v knihovnách v ČR.

Tolik ve stručnosti o obou projektech a účasti SKIP v nich. První konkrétní výstupy (Studie ke standardům pracovních náplní a obsazování vedoucích pozic v příspěvkových organizacích) lze již nalézt na stránkách SKIP (http://www.skipcr.cz/aktuality/studie-ke-standardum-pracovnich-naplni-a-obsazovani-vedoucich-pozic-v-prispevkovych-organizacich), další výstupy budou zveřejňovány postupně.

Zlata Houšková