Do rámečku

Knihovna roku 2015 - kategorie Základní knihovna

I letos se v Týdnu knihoven konalo udělování knihovnických ocenění. Cenu Knihovna roku uděluje ministr kultury od roku 2003 k ohodnocení dlouhodobých zásluh o rozvoj knihovnictví. Kategorie "základní knihovna" je určena knihovnám v obcích či malých městech, kde působí většinou jeden knihovník. Smyslem je vyjádření uznání knihovnám, jejich pracovníkům i obcím za úsilí o rozvoj knihovnických služeb a čtenářství. Předpokládá se návaznost na umístění v soutěži Vesnice roku.

V letošním ročníku soutěže bylo nominováno 13 knihoven - obecních i malých městských. Komise ve složení Marie Šedá, Zlata Houšková, Marie Škorpíková, Zbyněk Kotzian a Helena Gajdušková objela obce od počtu 101 obyvatel až po městečka s bezmála třemi tisíci obyvatel, a  to ve všech krajích České republiky. A je potřeba říci, že všechny nominované knihovny měly výbornou úroveň. Ani jedna knihovna nebyla špatná, všechny si účast v soutěži zasloužily. Je vidět, že povědomí o důležitosti knihoven v obcích nejen pro rozvoj čtenářství, ale také jako jeden z bodů ovlivňujících život místní komunity, se prohlubuje a získává na významu.

Velmi se zlepšila úroveň výpočetní techniky a e-služeb. Je to především díky programu VISK, kterým Ministerstvo kultury ČR knihovny dlouhodobě podporuje. Díky VISKu knihovny mají počítače, přístup k internetu, všechny hodnocené knihovny mají webové stránky a elektronický katalog, některé i facebook, a snaží se zavádět i další služby - jako např. půjčování e-knih.

Několik slov ke spolupráci krajské a pověřené knihovny s místní knihovnou: v okresech, kde spolupráce funguje na výborné úrovni, se to odráží nejen na kvalitě knihovního fondu a úspěšnosti místní knihovny v grantových řízeních, ale také na celkovém vzhledu a dobrém stavu knihovny. Pověřené knihovny pak pomáhají vyhnout se chybám při vybavování knihoven (výška regálů téměř do stropu, nešikovné nadměrně velké regály, do kterých by se daly dát knihy dvěma řadami, regály s plnými zády, které nepropustí ani kousek světla, a malé prostory knihovny se pak jeví jako ještě menší a tmavší). Pověřené a krajské knihovny by měly vědět o tom, že se knihovny v jejich regionu opravují a poskytnout obci i knihovníkovi účinnou pomoc, případně doporučit spolupráci s architektem. Velké poděkování a úcta tam, kde se tomu tak děje!

Vybrat tu nejlepší knihovnu v republice, tedy Knihovnu roku 2015, bylo velmi zodpovědné a vůbec ne jednoduché.

V letošním roce cenu získala Městská knihovna Hroznětín z Karlovarského kraje. Knihovna Hroznětín poskytuje své služby v rekonstruované víceúčelové budově. Dobře architektonicky a designově řešený moderní interiér je vysoce funkční a zároveň přívětivý. Knihovna disponuje kvalitním fondem a poskytuje komunitě velmi širokou škálu služeb na vysoké úrovni. Knihovnice výborně spolupracuje s vedením obce.

V malých obcích leží břímě fungování obce na velmi omezeném počtu osob, které musí řešit rekonstrukce rozpadajících se budov, kanalizace, chodníky, osvětlení, pracují s dotacemi - a je mnohdy obdivuhodné, kolik toho takový starosta/starostka v malé obci je schopen zvládnout. Na druhou stranu je třeba říci, že spokojený život občanů se neodvíjí jen od metrů opravených chodníků, ale velmi záleží i na společenském životě obce, jehož je knihovna důležitou součástí. Je vidět, že knihovna v malých obcích je často jediným místem spjatým s kulturou, podporou četby, obecní pospolitostí a povznesením ducha.

Proto patří dík nejen obcím, ale také všem knihovnicím a knihovníkům, kteří dobrou atmosféru v knihovně - a tím i v obci - utvářejí.

Nakonec z dobrých knihoven, působících jako místa setkání, pohody a přátelského pobesedování, mají prospěch zejména místní občané. A my, členové komise, z toho máme upřímnou radost a věříme, že výborných knihoven bude v ČR neustále přibývat.

Požádala jsem také ostatní členy komise, aby se k letošnímu ročníku soutěže Knihovna roku vyjádřili:

Marie Šedá

Soutěž Knihovna roku jsou pro mě nejen návštěvy nominovaných knihoven, ale především setkávání a poznávání. Setkávání s lidmi, kteří mají nadšení, elán i radost z dobré práce. A poznávání nových míst a knihoven samotných - to je (jistě nejen pro mě) nový pramen inspirace a z toho plynoucí potěšení, že naše knihovny jsou skvělé a snesou srovnání i s mnohými knihovnami v zahraničí. A přitom nezáleží ani tak na velikosti obce, ale především na lidech samotných - ti si zaslouží to největší ocenění.

Zbyněk Kotzian

Na komisařství a týdenní výpravě po knihovnách bylo mnoho pozitivního. Za hlavní považuji to, že to ani nebyla práce a povinnost, ale radost. Jezdil jsem s kolektivem příjemných kolegyň po příjemných knihovnách. Bylo balzámem vidět, že knihovny v celé republice nestagnují, ale rostou a kvetou. Že se stávají víc místem, kde se lidé setkávají a tráví čas, ne jen si chodí půjčovat knihy. Byla to pro mě i inspirace a studnice nových nápadů a inspirací, nábytkem počínaje a akcemi konče.

Marie Škorpíková

Do komise jsem byla zvolena jako zástupce základní knihovny, posuzovala jsem tedy knihovny stejné kategorie, jakou vedu v Ratíškovicích. Znám, jak to v takových knihovnách bez právní subjektivity, většinou vedené jako organizační složka obce s jedním jediným pracovníkem, chodí. Téměř ve všech knihovnách jsme narazili na knihovnice a jednoho mladičkého knihovníka, kteří svou práci vykonávali s maximálním nasazením a nadšením. V dané obci dokázali spolu se starosty a místostarosty z knihovny vytvořit důležitou instituci, bez které by se veřejný život v obci či městečku už neobešel. Ale u některých knihovnic z navštívených knihoven jsem vypozorovala a dá se to vyčíst i z přehledu plnění standardů, že už nemají potřebu dalšího průběžného vzdělávání. Jakoby se uchlácholily tím, že jejich knihovna pracuje dobře, starosta i návštěvníci jsou spokojeni. A také nastupují argumenty, jak to udělat? Jsem tady sama, nemá mě kdo zastoupit, to čtenářům nemůžu udělat - zavřít knihovnu. Ale to je velký omyl, čtenáři to určitě přežijí a z vlastní zkušenosti vím, že mě každý seminář, odborná přednáška či workshop obohatí, posune dál a také zůstávám v obraze, jaké jsou moderní trendy v knihovnictví, jak to dělají ti nejlepší. A v konečné fázi je obohacen i čtenář či návštěvník.

Tolik můj postřeh z našeho putování po knihovnách, maličko kritický. Pozitivních zážitků bylo daleko více. Proměny interiérů v moderní a příjemné prostory, proaktivní knihovnice a knihovník, osvícení představitelé obcí, bezvadný sehraný kolektiv komise.

Zlata Houšková

Co mě na letošní cestě komise nejvíce překvapilo?

Určitě především úroveň nominovaných knihoven - jedna vedle druhé byly skvělé a také velmi pěkné; vybrat vítěze bylo pro nás opravdu velmi těžké. Kromě toho mě ale také velmi příjemně překvapil rychle rostoucí trend cíleného budování knihoven v menších obcích jako opravdových center kulturního a komunitního života. Knihovny vedle obvyklých i méně obvyklých "kulturních" aktivit integrují mateřská centra, nízkoprahová centra, veškeré vzdělávání v obci (jazykové, hudební, počítačové...), pohybové aktivity, viděli jsme i knihovnu provozující letní kino; slouží jako místa veřejných zasedání zastupitelstva a setkání občanů atd. atd. S množstvím funkcí se pak logicky pojí také velkorysé prostory těchto knihoven, jež by jim občas mohly závidět i knihovny ve větších aglomeracích. V navštívených knihovnách tak nacházejí svůj prostor opravdu všichni obyvatelé obcí - a všechny kolegyně a kolegové považují tuto multifunkčnost knihoven, které vedou, za samozřejmou...

To vše je samozřejmě možné jen při dokonalé spolupráci a souhře s vedením obce. A to byla třetí skutečnost, která mne nadchla: byli jsme v obcích, jejichž vedení přesně ví, co od své knihovny chce a očekává, a také jí pro to připravuje podmínky; v těch nejlepších pak s knihovnou na řadě aktivit přímo spolupracuje. Ne, všechno jistě nebylo ideální, všude bylo ještě plno plánů, záměrů a úkolů, leckde chyběly finance. Ale všude byla patrná snaha zlepšit a obohatit život v obci a vědomí toho, že knihovna je pro to ideální institucí. Je jasné, že "knihovnice ve mně" se tetelila nadšením.

Helena Gajdušková