Budoucnost SKIP a knihoven

Nabídka a služby knihoven v digitálním věku

Pražský Goethe Institut sídlící v krásné secesní budově kousek od Národního divadla uspořádal ve spolupráci se SKIPem konferenci věnující se nejnovějším trendům v oblasti knihovnictví. Goethe institut se věnuje propagaci německé kultury a tak není divu, že hned tři ze čtyř přednášejících na nebohé posluchače promlouvali rodilou němčinou. Pro ty jazyka neznalé byly naštěstí přichystáni překladatelé a sluchátka našeptávající češtinu přímo do ouška.

Digital Natives v knihovnách

Hned první přednášející - Pavel Kocourek ze společnosti INCAD - ovšem pocházel z Čech. Pro mnohé posluchače z řad letitých knihovníků a knihovnic však přesto mluvil nesrozumitelnou hatmatilkou. Slova jako digital natives, generace Z, big data nebo cloud zjevně nepadala na úplně úrodnou půdu. Těžko ovšem vyčítat zarytému ajťákovi, že se vyjadřuje ve slangu svého oboru.

Tak například digital natives nebo také generace Z jsou mladí lidé narození po roce 1995, pro které je práce s výpočetní technikou druhou přirozeností (jsem zvědav, jak budeme titulovat další generaci, když už nám došla abeceda). Jejich interakce s informacemi se vyznačuje rychlostí, plynulými přechody mezi různými fakty (multitasking), hypertextovým čtením, upřednostňováním obrazu před textem apod. Jejich rodiče (digitální imigranti nebo také generace Y) byli během svého života nuceni vstoupit do rozbouřené řeky informační revoluce. Pro tuto generaci je typická fixace na psaný text, větší soustředěnost a spoléhání na lety ověřená média. Generace Y byla nucena trpně převzít následky Mooreova zákona o exponenciálně se zvyšujícím výkonu výpočetní technologie a osvojit si nejen nové informace, ale také prostředky k jejich ovládání. Od sálových počítačů k dotekovým tabletům a chytrým hodinkám je dlouhá cesta, i když na časové ose je to jen pár let.

Ostatně ani podle experta na informační technologie Erica Schmidta nejsou dnešní lidé připraveni na extrémně rychlý nástup a vývoj informačních technologií. U mnohých pak po počáteční fázi opojení možnostmi techniky dochází k tzv. digitální demenci (nesoustředěnost, výpadky paměti, předčasný nástup demence).

V současnosti jsou mezi vůdčími trendy informačních technologií stále ještě sociální sítě, které snad není třeba představovat, extrémní mobilita, kdy je díky mobilům a tabletům internet stále s námi v kapse kalhot, internet věcí, díky nimž je výpočetní technika přístupná a dostupná doslova všude od lednic s připojením na internet přes chytré náramky a hodinky monitorující naše zdraví po výpočetní systémy prorůstající našimi auty, domy i veřejným prostorem. Ruku v ruce s tímto extrémním "zamořením" daty pak jde trend tzv. big data, kdy jsou ohromná kvanta informací hromadně zpracovávána a superpočítače dokáží z těchto informačních galaxií predikovat vývoj v různých sférách. Cloudy pak známe asi všichni minimálně jako internetové služby typu google drive, one drive či dropbox. Již brzy se dočkáme extrémně tenkých styčných ploch uživatele s robustním výpočetním výkonem, který už nebude přítomen v našich PC, tabletech či mobilech, ale kdesi daleko v cloudových databázových centrech.

I díky inovátorům jako je Elon Musk (multimiliardář, který má prsty snad ve všem od cest do vesmíru, přes elektromobily Tesla až po plány na cestování "potrubní poštou" hyperloop) se v blízké budoucnosti dočkáme hned několika zásadních změn na poli informačních technologií. V horizontu 2 - 5 let se můžeme těšit na strojové rozeznávání řeči, prediktivní analýzy, plnou implementaci výsledků rozborů big data a cloud computingu. V následujících 10 letech se pak lze těšit nebo možná obávat počítačů rozeznávajících a reagujících na přirozený lidský jazyk, přímý překlad, augmentovanou (rozšířenou) realitu, lidskou augmentaci (vylepšení ve stylu kyberpunku?) a nezávazné klábosení strojů se stroji (machine to machine comunication).

Pavel Kocourek knihovny opravdu nešetřil a prakticky předpověděl razantní změnu jejich konceptu či přímo zánik v následující dekádě až dvou. Konkurencí knihovnám je digitální obsah, elektronické a audioknihy, hudební a video streamovací služby, internetové vzdělávání a informační služby. Knihovny se sice tradičně zaštiťují kvalitnějším a prověřeným obsahem, ale ani to již dnes není tak úplně pravda.

Trendem jsou dokumenty s dynamickým obsahem, které se po otevření samy aktualizují na základě nových údajů. Knihovny by se měly vzdát nabídky práce s koncovými zařízeními (PC, tablety, vlastní servery). Dnes má téměř každý čtenář PC či tablet vlastní a lepší, serverové služby pro naše databáze je zas možno pronajímat. Knihovna pak jen nabídne možnosti připojení, kreativní prostor pro uživatele, lidský kontakt a lokálně zaměřené služby.

Inovativní knihovnické trendy: makerspace, serious games a digitální nabídka v oblasti vzdělávání.

Další přednášející byla paní Hannelore Vogt, ředitelka městské knihovny v Kolíně nad Rýnem. Paní ředitelka nás doslova zahrnula nápady, ať už se jednalo o automat na detektivky v metru či miniaturní knihovničky Minibib v městském parku či bývalé vodárně.

Tyto služby jsou saturovány z darovaných knih a jsou hojně využívány. Zpět se přitom vrací 70 - 80% dokumentů.

Knihovna se úspěšně pere s celkovým trendem stárnutí čtenářské populace a daří se jí lákat mnoho čtenářů v produktivním věku. Prezentuje se jako veřejné místo k setkávání a tvoření. Paní Vogt si výslovně chválila, že sice ubylo regálů s knihami, zato však přibylo prostoru k vzájemnému setkávání.

Mezi nové oblíbené služby patří nabídka digitalizace vinylových desek, rodinných videozáznamů nebo třeba možnost zahrát si na elektronický hudební nástroj a z knihovny si odnést vytištěný notový záznam vlastní skladby. Z nových technologií je velmi oblíbený trend tzv. serious games (vzdělávací PC hry), možnost vyprojektovat si v knihovně vlastní model a vytisknout si jej na 3D tiskárně nebo vyzkoušení brýlí pro virtuální realitu oculus rift. Samozřejmostí jsou tablety a čtečky knih. Novinkou pak GPS navigace pro turisty a geochachery.

Trochu jsem si při všem tom předvádění technických novinek a autíček vytištěných z 3D tiskárny připadal jako Hotentot, kterému se misionář pokouší zamotat hlavu korálky a cingrlátky

Práce s těmito technologickými výstřelky přitom z velké části nespočívá na bedrech knihovníků. Kolínská knihovna ve svých prostorách vytvořila jakýsi sdílený prostor hřiště učebnu pro širokou veřejnost a komunitní život. Výchovy se ujímají dobrovolníci se zkušeností v daném oboru, případně studenti. Dobrovolní školitelé jsou ovšem knihovnou nejprve prověřováni.

Hojně jsou rovněž využívány výpůjčky e-knih. Pravidelně této služby využívá 24% čtenářů.

Trend budoucnosti vidí paní Vogt v komunitním čtení. Čtenáři sdílejí své čtenářské zážitky na specializovaných stránkách typu Goodreads či Librarything, kde mohou své knižní úlovky hodnotit, psát recenze, diskutovat. U nás funguje např. Databáze knih nebo Legie pro sci-fi a fantasy knihy. Budoucnost tedy patrně patří sdílenému čtení přímo v prohlížeči internetu.

Silným trendem je rovněž selfpublishing např. přes stránky Neobooks. Rovněž pro tyto účely pořádá knihovna školení.

Padla zmínka o první bezpapírové knihovně v americkém Austinu. Ta je ovšem zaměřena především na hispánskou populaci a sociálně slabé.

Kolínská knihovna se celkově profiluje jako otevřené komunitní místo. Snaží se vytvářet pro čtenáře nové zážitky a přitom neztratit kontakt s člověkem. Ke každému čtenáři tak mají osobní přístup. Své zaměstnance školí k tomu, aby věděli kdy, komu a jak poradit s výběrem. Tradiční knihovnické pulty s pevnou deskou jsou pasé. Trendem jsou otevřená knihovnická stanoviště nejvýše s židlí a ploškou pro odložení notebooku.

Rovněž internetová komunikace s veřejností je co nejotevřenější. FB tak slouží k přijímání a řešení žádostí, stížností a podnětů čtenářů.

Tipy na školení pro veřejnost: srovnávání analogového a digitálního vyhledávání informací, sociální média (FB, twitter, instagram), tipy pro internetovou bezpečnost, školení o autorských právech. Zajímavým nápadem se jeví travel slam - prezentace cestovatelských zážitků formou soutěže zážitků několika cestovatelů, z nichž publikum volí vítěze. Podobně probíhá i otevřený rozhovor renomovaných literárních kritiků, kteří veřejnosti prezentují nové knihy. Publikum se přitom může aktivně účastnit, obhajovat či hanět nabízené knihy. Jako výhru dostanou balíček se všemi probíranými knihami.

Dalším velkým trendem je tzv. makerspace. Jde v podstatě o vytvoření prostoru a organizační zajištění veřejných kroužků zaměřených na tvorbu všeho druhu. V knihovně tak byli prezentováni např. roboti lego mindstorms (měli jsme i ve vítkovické knihovně) nebo finch. Čtenáři si je mohou sestavit, naprogramovat a vyslat do akce. Další školení proběhla z 3D tisku, tvorby weblogu (videodeníček), úpravy digitálních fotek, ale i tradičních ručních prací.

Trendem je vyprávět příběh všemi dostupnými prostředky - knihou, hrou, hudbou, videem.

Knihovna zaštiťuje akci Geeks@Cologne. Technologičtí nadšenci zde prezentují nejnovější trendy. Čtenáři se tak již mohli dozvědět leccos zajímavého o tvorbě Wikipedistů nebo se zúčastnit koncertu světelné harfy.

V rámci komunitního života v knihovně se děti snaží prezentovat hry seniorům, vytvářejí recenze nebo předvádějí pohybové Wee hry v domovech důchodců, kde mohou pomoci rozvíjet a udržovat motorické schopnosti seniorů.

Díky široké škále aktivit se knihovně podařilo dosáhnout 60% nárůstu uživatelů.

Inovativní koncepty na podporu četby a mediální výchova na příkladu Městské knihovny v Brilonu: čtenářská laťka, mediální metr, casting knih, blind date.

A po této informační smršti možná trochu praktičtější pohled na práci menší knihovny, kterou nám prezentovala paní Ute Hachmann z brilonské knihovny.

Brilon je spíše menší město rurálního rázu. Přesto se knihovně daří přilákat a připoutat si k sobě širokou čtenářskou základnu. Daří se jí to s pomocí čtenářských výzkumů, na jejichž základě poskytuje cílené služby různorodému zdroji financování (město, místní podniky) a dobré spolupráci s místní politickou garniturou.

Jednou z nejúspěšnějších akcí poslední doby je tzv. Čtenářská laťka.

Jde o plastový pruh vyvedený ve veselých barvách, který slouží jako obdoba dětských metrů. Tento metr je ovšem zaměřen na čtenářské schopnosti a jejich rozvíjení v daném věku. Rodič či vychovatel se tak třeba dozví, že pro nejmenší mrňata do 1 roku jsou knihy jen hračky. Vhodné jsou pro ně plastové či dřevěné knížky, na kterých se učí, jak s knihou zacházet. Ve čtyřech letech si dítě začíná do knižních příběhů projektovat vlastní osudy. Je na rodičích, aby správně posoudili zájmy dítěte a jeho pocity při čtení. Je čas na první návštěvu knihovny.

Tento čtenářský metr je v Německu i okolních zemích velmi oblíbený. Knihovna v Brilonu si své čtenáře podchycuje už v porodnicích a čerstvým maminkám tak přichystá hned po porodu knižní balíček, jehož obsahem je i metr a průkaz do knihovny. Nezřídka tak brilonské děti navštěvují knihovnu s rodiči ještě před prvním rokem.

Čtenářský metr vzbudil u přítomných velký ohlas a myslím, že by nebylo marné zavést něco podobného třeba i s tipy na vhodné knihy k danému věku i v KMO.

Dalším "vynálezem" je Medienmeter. Ten dává rodičům a vychovatelům užitečné tipy, jak vést s dítětem mediální osvětu přiměřeně jeho věku. Rodič se tak dozví, kdy je vhodné dítěti pořídit telefon, jak dlouho by mělo hrát videohry, kdy mu osvětlit, že některé služby na internetu jsou placené a co to pro něj obnáší. Výběr médií je široký - od mobilu, přes PC, internet, sociální sítě až po starou dobrou knihu. Mediální metr je často využíván školami jako vhodná pomůcka.

Knihovna neškolí jen děti, ale rovněž jejich vychovatele. Podle čtenářské laťky hledají v knihovně knihy vhodné pro jejich svěřence.

Casting knih: V podstatě jde o obměnu různých "hvězdných" soutěží. Publiku je nejprve prezentována řada knih jen podle obalu, pak 1. věty, anotace, ukázky, kritiky... atp. Po každém kole následuje vyřazování, až nakonec zůstane jediný vítěz. Tato forma "výběru" pomáhá čtenáři uvědomit si kritéria, na jejichž základě si vybírá knihu.

Blind date s knihou: čtenáři je přidělena kniha v dárkovém balicím papíře. Může volit jen žánr, jinak jde o rande naslepo.

Kvíz show: literární obdoba soutěže Kdo chce být milionářem. Pořádá se ve spolupráci s místní restaurací v jejích prostorách. Účastní se až 40 týmů, 200 návštěvníků.

Narozeninové bedny: Obsahují knížky o organizaci a výzdobě slavností, ozdobné prvky, recepty, formičky na pečení atp.

"Pilsna Digitalis": Digitální Městská knihovna v Plzni.

Poslední přednáška pana Jana Schrastettera se věnovala digitalizaci městského archivu v Plzni, která se uskutečnila při příležitosti akce Plzeň - evropské město kultury 2015. Digitalizaci zaštiťuje firma DifMOE, která se věnuje digitalizaci německy psaných dokumentů ve střední a východní Evropě.

Obsáhlá prezentace jednotlivých digitalizovaných tisků těsně po obědě a v horkém téměř letním dni již byla takřka nad naše síly. Překladatelské krabičky co chvíli zaduněly o parkety, když někomu vyklouzly ze znavené ruky a vzhledem k tomu, že se téma opravdu příliš netýkalo knihovnictví jako takového, řady posluchačů značně prořídly.

Celkově však konferenci vnímám jako velmi přínosnou, ačkoliv nepředpokládám, že KMO bude v nejbližší době kupovat 3D tiskárny a brýle pro virtuální realitu. Otevřený přístup, knihovna jako komunitní centrum, spolupráce napříč platformami i poskytování elektronických dokumentů je myslím obecně uznávaným trendem, který si razí svou cestu i českými knihovnami a nemá příliš cenu se mu bránit. Na druhou stranu i menší knihovny s menším rozpočtem dokáží poskytnout nový náhled na problematiku a z jejich práce se dá vytěžit leccos zajímavého pro každodenní praxi.

Mgr. Petr Schink