SKIP v akci

Knihovna a její kořeny v obci

19. - 20. května 2015 Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Dvoudenní seminář Knihovna a její kořeny v obci organizovala Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně pro knihovníky veřejných knihoven. Orientován byl především na práci s regionálním fondem, objevování a zveřejňování nových souvislostí historie regionu.

Úvodní příspěvek Genius loci jako společenská hodnota ovlivňující život obyvatel česko-slovenského přeshraničního regionu prof. PaedDr. Jaroslava Vencálka CSc., který se dlouhodobě věnuje sociálně geografické problematice rozvoje krajiny, představil teoretický rámec problematiky. Ve svých článcích věnuje z různých pohledů vnímání pohraničních prostorů v integrující se Evropě, zejména pak česko-polskému a česko-slovenskému příhraničí, změnám, územní identitě a dalším společenským aspektům, jakož i širšímu vnímání genia loci krajin. Publikace profesora Vencálka analyzují genia loci Moravskoslezského, Zlínského, Jihomoravského a Trenčianského kraje jsou zcela ojedinělé právě jeho specifickým komplexním pohledem na krajinu a v ní generačně se proměňujících obyvatel.

Mgr. Zlata Houšková představila příklady dobré praxe využití regionálních zdrojů a specifik ve veřejných knihovnách. Teorie velikánů, ale především našich, regionálních tzv. malikánů v navázání úzké spolupráce s komunitou v daném místě, byla představena na praktických ukázkách. Apelovala na zachycování paměti místa prostřednictvím posledních pamětníků, na využívání pokladů ukrytých na půdách...

Regionálne cennosti Hornonitrianskej knižnice v Prievidzia jejich využití v grantové politice popsala ředitelka této knihovny Mgr. Sylvia Myšiaková. Zpracovala podrobnou historii knihovny, podílí se na vydávání bibliografií, koncepčních a metodických materiálů. Podrobná přednáška vyčerpávajícím způsobem přiblížila dvě historické regionální osobnosti - s přesahem přeshraničním - které se zasloužily o školství, kulturu a knihovny v oblasti.

Kdo jsme a odkud přicházíme s přicházejícími léty často pokládaný dotaz... Odpovědi hledají a příklady dobré praxe nabízejí z pobočky Knihovny Jiřího Mahena v Brně-Žabovřeskách. Mgr. Iveta Kubová kultivovaným způsobem ukázala činnost malé pobočky ve velkém městě, vycházející z historie regionu a jejich slavných osobností. Aktivity nejen pro dospělé, ale posilování hrdosti na místo, kde bydlím, i pro děti a mládež.

Jak název dalšího vystoupení napovídá, Regionální usilování v Mahenově památníku, představila Mgr. Jana Černá, dobrý duch tohoto výjimečného zařízení (nechce se říkat pobočky) Knihovny Jiřího Mahena. Samozřejmě, že nejvýrazněji je zde připomínán Jiří Mahen, dlouholetý knihovník, ředitel, činovník v knihovnických spolcích, autor několika knih o knihovnictví (ale také dramatik, spisovatel, kulturní pracovník, nositel moderních trendů atd.). Byly představeny bibliografie regionální literatury, také tiskoviny vzniklé na základě spolupráce s pamětníky. Mahenův památník funguje také jako pobočka s běžnými službami, připravuje širokou nabídku akcí pro děti a mládež.

V bloku příspěvků nazvaném Dobrá praxe z moravských knihoven I. zaujala hned první vystupující Soňa Bosáková z Knihovny Kroměřížska. Pod názvem příspěvku "Jak dál s regionální literaturou?" se skrývala další otázka: "Bude s kým?" Mimo jiné upozornila na problematiku výměny generací ve vedení spolupracujících organizacích (muzea, archivy apod.) a na riziko jiných priorit nové generace.

Ředitel Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti Mgr. Radovan Jančář prokázal, že jeho láska k regionu a historii přináší své plody také pro knihovnu: potvrdil slova Zlaty Houškové, že i malikáni mají své významné místo v životě obce, že mohou být stmelujícím prvkem. Upozornil také na jména pozapomenutá, osobnosti, jejichž význam oceňujeme až v současnosti. Ukázka scénického čtení z publikace ze života BBB dokazuje, že lze připravit akce pro čtenáře přitažlivým způsobem. V roli Bedřicha Beneše Buchlovana pan ředitel: https://www.youtube.com/watch?v=HEtGtB7g0Mw Mgr. Jančář se představil také jako regionální autor - sběratel, a zasvěceně hovořil o spolupráci s pamětníky, o objevech výjimečných písemností, artefaktů.

Knihovnice Lucie Strbačková, Dis., z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín s ohromným nasazením představila ve zkratce lidové pohádky a pověsti ze Vsetínska. Zaujaly ukázky z knihy Matouše Václavka o bájných bytostech, ale také z Dějin města Vsetína a okresu Vsackého. Doplňovačka na závěr, ověřující naši pozornost, byla příjemným zpestřením a současně rozloučením s prvním dnem semináře.

Příjemné večerní posezení s cimbálovkou Jasénkou potvrdila nejen silného místního génia loci, o němž se tak často hovořilo, ale znamenala netušený svorník pro den druhý.

Den druhý zahajovala skupina ASPIK1 svými Knihovnickými humoreskami. Amatérské sdružení profesionálních knihovníků z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně představilo zkratku našich služeb s přehlídkou roztodivných typů uživatelů, jejich zákeřných požadavků a možných knihovnických nedorozumění. Laskavá karikatura byla odměněna salvami smíchu profesionálů v hledišti, mnohdy také povzdechy. Ano, odpozorováno ze života...

Ze stejné knihovny pocházel příspěvek ze skupiny Dobrá praxe z moravských knihoven II. Knihovnice tamního regionálního oddělení představily den po dni svůj pracovní týden v působivé kombinaci seriózního výkladu doplněného humornými komentáři. Ukazuje se, že práci, nadšení, potíže máme téměř všude obdobné.

Poslední "přespolní" příspěvek zazněl z úst ředitelky Městské knihovny Šumperk Mgr. Zdeňky Daňkové. Mohlo by se zdát, že knihovna v oblasti, kde se nezachovaly tradice, neboť původní obyvatelé byli po stovkách let po skončení druhé světové války vystěhováni, nemá v tomto směru co nabídnout. Genius loci se bez kontinuity přítomnosti lidí oslabuje, soudržnost chybí. Ne tak v Šumperku. První "lístečkový" projekt sběru lokálních pověstí, jejich ilustrace a postupné vydávání probudilo ve velké části obyvatel Šumperska poznat místo, kde žijí. Knihovna iniciovala revidovaná meziválečná vydání několika knih pověstí, vzbudila zájem o místní malikány, byly navázány kontakty s potomky původních obyvatel, zavedla tradici vycházek do přírody spojených se křtem knihy. Knihovně se velice daří komunitní činnost, je centrem dění v bývalém okresním městě2.

Další část semináře byla věnována kolegyním a kolegovi z Masarykovy veřejné knihovny - teda domácím a jejich příkladům dobré praxe.

Regionální oddělení - informační brána regionu

PhDr. Dana Riedlová a tvorba bibliografií, tvorba fondu, výpůjční podmínky, hledání pramenů; Bc. Ludmila Holbíková a regionální periodika od počátků k dnešku; Mgr. Jana Machalová a tvorba regionálních databází, příklady z pracovišť v ČR, využití databází. Co příspěvek, to množství informací, ale především zdroj inspirace.

Že "ajťák" nemusí být jen ten stereotypně vnímaný nekomunikativní tvor, dokázal Mgr. Michal Kovář, jediný zástupce této profese v MVK. Muzikant, basista v cimbálovce Jasénka, obecní zastupitel, majitel pěstitelské pálenice... Přednáška Dokáď hudci hudú dobre je... byla zasvěcenou procházkou tradicemi muziky na Vsetínsku, doplněná o ukázky živě hrané s houslisty cimbálovky Jasénka a Malá Jasénka.

O Josefu Sousedíkovi - Edisonovi z Moravy hovořila Bc. Zdena Haplová. Před časem vyšla monografie o tomto úspěšném meziválečném podnikateli, jeho osobnost a osud byl zmiňován v mnoha médiích. Po vlně zájmu a doplnění informací pamětníky vyšlo doplněné vydání této knihy. Josefu Sousedíkovi byla opakovaně slavnostně věnována pamětní deska, místní doufají, že počtvrté je to definitivní.

Hana Malá se zabývá historií filmu a její oblíbenou besedou s ukázkami je Z Valašska na Slovensko co by kameněm dohodílo filmech s vazbou na Valašsko - ať šlo o příběh z regionu, autory literární předlohy, scénáristu, dramaturga, režiséra či herce. Filmy Signum laudis, Smrt si říká Engelchen, Všichni dobří rodáci, Stíny horkého léta - jen několik názvů, které mi utkvěly v paměti.

Tímto příspěvkem byl zakončen seminář sice s mírným skluzem, ale nadšení všech zúčastněných a vzájemná inspirace jsou jistě daleko cennější devizou než dodržení časového harmonogramu.Hostitelská knihovna vykouzlila úžasnou atmosféru: dodala nejen regionální potravu ducha skvěle sestaveného programu semináře, ale také potravu těla z místních zdrojů. Dietní předsevzetí vzala za své při vůních frgálů, škvarků, klobás a tekutých slivek...

Tvrzení, že zapalovat může jen ten, kdo sám hoří, se zde zcela potvrdilo. Kolegyně a kolegové jasně ukázali, že živá práce s regionální literaturou, připomenutí zemřelých osobností a představení současníků je jedna z cest, která stále přivádí uživatele do knihovny. Seminář Knihovna a její kořeny v obci byl přesně namíchaným elixírem teorie a praxe, okořeněný správným množstvím stimulantů neznámého původu, podávaný ku prospěchu všech zúčastněných.

Jarmila Burešová