Budoucnost knihoven

Na co by se měl SKIP v budoucnu soustředit?

Letos v dubnu zahájila Ústřední knihovnická rada diskuzi o prioritách rozvoje českých knihoven na léta 2016 až 2025. Abychom pomohli identifikovat nejdůležitější problémy, na které by se budoucí strategie měla zaměřit, uspořádal SKIP anketu mezi svými členy i ostatními pracovníky knihoven. Cílem ankety bylo nejen zjistit to, co lidé pracující v knihovnách trápí, ale také na co by se měl v příštím období ve své činnosti orientovat SKIP. Anketa měla pouze dvě otázky:

1. Na co by se z vašeho pohledu měla nová strategie určitě zaměřit? Formulujte tři nejdůležitější problémy.
2. Na co by se v budoucnu měl soustředit SKIP?

Anketa byla zcela anonymní, zúčastnilo se ji celkem 61 respondentů. Všechny odpovědi byly hrubě roztříděny do několika tematických bloku a celý soubor bez jakýchkoliv redakčních úprav byl zveřejněn na http://goo.gl/GxYn6p. Můžeme se podívat, jaká témata byla v anketě nejvíce zmiňována.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že nejčastěji frekventovaným tématem se stala oblast Vzdělávání a odměňování, dalším velkým tématem byla oblast Public relations knihoven, lobbování, prestiž profese a značný zájem byl identifikován v oblasti Spolupráce, komunikace a spolkových záležitostech.Pro příspěvek v Bulletinu jsme udělali výběr hlavních myšlenek a témat z uvedených oblastí a soustředili jsme se na ty odpovědi, které byly vztažený přímo k aktivitám SKIP. Vytřídili jsme opakované náměty, některá témat jsme pro přehlednost sloučili a provedli drobné redakční úpravy.

Úloha SKIP v oblasti vzdělávání pracovníků, SKIP by měl:

• být garantem dalšího profesního vzdělávání (certifikace v rámci CŽV);
• profilovat se jako profesní komora či organizace. Měl by podporovat rozvoj odborných kompetencí, usnadňovat vstup do oboru a světa knihoven novým zaměstnancům; pomáhat managementu knihoven, doporučovat příklady dobré praxe;
• sdílet dobré zkušeností mezi knihovnami, a to i v mezinárodním měřítku
• usilovat o zlepšení statusu knihovnické profese, zabývat se problematikou odměňování;
• koordinovat své aktivity s Knihovnickým institutem NK;
• pomáhat při realizaci strategie rozvoje knihoven.

Náměty na vzdělávací akce

• Semináře pro knihovny v oblasti evropských grantových programů.
• Měkké dovednosti - jednání s lidmi, syndrom vyhoření atd., semináře odborné - nová pravidla RDA, Clavius.
• E-learning pro knihovníky, zpřístupňovat výstupy z konferencí, seminářů, kurzů v elektronické formě na webu (není čas na všechno jezdit, všeho se účastnit), někdo musí i pracovat.
• Vzdělávací aktivity nabízet v krajských městech, nejlépe ale i v okresních knihovnách.
• Pořádat smysluplné kurzy a semináře s ověřenými renomovanými lektory, kteří znají praxi a prostředí knihoven (ne např. lektoři z komerční sféry, kteří o knihovnách nic nevědí).

Public relations ve vztahu k veřejnosti

• Velké celostátní kampaně propagující knihovny a čtenářství.
• Pokračovat v kampaních, ale ubrat na počtu a přidat na zajímavosti a atraktivnosti vybraných celostátních kampaní nebo zvolit pro konkrétní rok jednu-dvě prioritní
• Rozhodně ne na kvantitu akcí podporující čtenářství, ale soustředit se především na jejich kvalitu, která zaostává. Bylo by mnohem lepší mít 2-3 opravdu velkolepé akce za rok, než pořádat každý měsíc něco a nabádat k aktivitě. Týden knihoven a březen měsíc čtenářů jsou skvělé akce, ale jak jsou propagovány? Polovina národa o nich nemá vůbec představu.
• Velký problém je roztříštěnost knihovnických kampaní a jejich nedostatečná mediální podpora. Příklad za všechny - že knihovnice z BBB dostaly ocenění za Noc s Andersenem až z Dánska, je v pořádku, ale obecně tento výborný nápad zúročily jiné instituce. Noc kostelů, Noc muzeí - to všechno následovalo až po Noci s Andersenem, přitom o tom ví díky médiím všichni.
• Soustředit se na opravdu celostátní akce/kampaně za rok, která bude mít propracované schéma a marketing. Na budování dobrého jména knihoven (ale také knihovnické profese) směrem k veřejnosti, a to mj. masivní podporou max. 2 (nebo 1).
• Záběr aktivit SKIP se mi zdá až zbytečně široký a nepřináší užitek SKIP ani knihovnám jako celku - např. rozkvetlá knihovna, 5 pyžamek, hamburgery - možná z těchto aktivit má větší prospěch ten, kdo je "poskytuje" (děláme mu reklamu), než knihovny zapojené do SKIP. Zbytečně drahé se mi zdají plakáty (stačí rozeslat v elektronické podobě, knihovny si dle potřeby vytisknou, totéž bulletin - stačil by v elektronické podobě). Naopak udržet Knihovnu roku a MARK, i kdyby se nepodařilo sehnat výrazné sponzory, tyto soutěže jsou důležité a motivují knihovny.
• Nerozumíme některým akcím v knihovnách - je nutné nechávat děti spát v knihovně, vymýšlet soutěže a dělat tematické balíčky? Kdy jim budeme smažit řízky? Rodiče, kteří mají zájem o čtení, k tomu své děti vedou, ale stojí oni o to? A na jak dlouho? Doba je přetechnizovaná, už prvňáci mají mobily a nám se přesto vrátilo několik čtenářů od čteček zpět k papíru - čtečka prý nevoní...

Lobbování, zvyšování prestiže knihovnické profese, sponzoři

• (Ještě lepší) lobbing na všech úrovních za finance pro knihovny, za větší zapojení knihoven v evropských fondech, za zviditelnění knihoven, mít propracovanou metodiku lobbování.
• Propagace knihoven ve společnosti, zvýšení prestiže knihoven a profese knihovníka, pracovat s médii na zvyšování významu knihovnického povolání a jeho smysl a důležitost ve společnosti.
• Hledat sponzory. Jeden je málo, ale nutno se na toto zaměřit. Pomoci knihovnám v propagaci u sponzorů, patronů, hlavně u větších firem.

Podpor komunikace v rámci oboru

• Působit jako inspiromat, sdílet zkušenosti, nápady, poskytovat podpůrné materiály, vypichovat příklady dobré praxe, hledat nové trendy.
• V podstatě dělat to, co děláme, informovat o naši práci, být zajímavým svou činností pro nové členy.
• SKIP chápu jako profesní organizaci, která by měla sdružovat profesionály a nabízet jim možnost neformální komunikace, dbát o správnou komunikaci profese a informování veřejnosti k čemu jsou jí knihovníci dobří, vyhledávat vhodná partnerství s podobnými profesními organizacemi např. v oblasti školství apod., aktivně spolupracovat se zahraničními profesními spolky.
• Podporu knihovnické profese? Podporu profese má, ale ne vždy a každá knihovna se zapojí. Začarovaný kruh. Možná větší provázanost s formálním vzděláváním - naučit novou generaci, že SKIP je jedna z největších opor!
• V celostátním měřítku se zaměřit na komunikaci a koordinaci aktivit, sdílení zkušeností atd.).
• Přiznám se, že jsme dodnes nepochopili význam této organizace. Tím neříkáme, že řádně nefungují!

SKIP a mladí pracovníci/e

• Získat mladé členy uvědomující si nutnost úsilí o prosazení knihovnictví "na trhu" - a ochotné něco ve SKIP reálně dělat (i kdyby "jen" pro spolek).
• Zaujmout mladé lidi z praxe a čerstvé absolventy. Motivovat a dát příležitost lidem, kteří na sobě chtějí pracovat a dělat něco nad rámec od 9 do 5.
• Více aktivizovat členskou základnu, získávat nové členy. SKIP trochu připomíná odbory, také je vysoký věkový průměr členů, ale co potom? Jak získat nové členy, na co je získat, je SKIP dostatečně atraktivní? Udělat průzkum mezi mladými kolegy, jak vnímají SKIP, proč nejsou členy, co by uvítali.
• Omlouvám se, nemohu to nenapsat: Vytáhnout si hlavu z prdele a soustředit se zejména na to, aby byl SKIP otevřený novým mladým lidem. Aby jim pomáhal, aby je podporoval. Aby přestal čekat, až lidé přijdou (proč by to dělali, abyste jim vysvětlovali, že to děláte dobře?), ale začal je aktivně vyhledávat a zejména s nimi komunikovat. Měli byste sehnat prachy na úvazek jednoho člověka, jehož práce bude knihovnický networking. (a neříkejte mi, že nejsou prachy). To by stačilo, nic nového nerozjíždět.

Podpora spolkové činnosti

• SKIP je spolek, měl by především rozvíjet spolkovou činnost.
• Měl by napomáhat k přátelskému prostředí a dobrým vztahům mezi zaměstnanci organizováním různých akcí pro knihovníky. Zaměřit se na potírání mobbingu a bossingu na pracovištích.
• Zaměřit se na neustálé zpřesňování a doplňování formulace přínosů členství pro institucionální a individuální členy a na analýzy úspěšnosti jednotlivých aktivit (minimálně porovnávání očekávaných a skutečných výsledků aktivit, např. různých akcí apod., a vyvozování důsledků pro budoucnost)
• Setkávání knihovníků - např. společné výlety (pořádání zájezdů do Francie je úžasné, víc takových akcí, např. dvoudenní výlety po Česku), myslím, že lidi by rádi jeli, ale musí jim to někdo zorganizovat a tzv. "strčit pod nos". Co třeba dělat nějaké výměnné pobyty se Slovenskem?
• Raději než zájezdy udělat užitečný workshop či přednášku. SKIP by neměl být pouze cestovní kanceláří pro knihovníky.

SKIP a spolupráce

• SKIP jako partner pro státní i samosprávné orgány - vyjednávání legislativního rámce pro činnost knihoven, exkluzivní partner pro MK ČR, kraje, obce.
• Organizování jednání s nakladateli k rozvoji trhu s e-publikacemi, přijetí memoranda podle vzoru Francie
• Zlepšit spolupráci SKIP a Spolku pro obnovu venkova v jednotlivých regionech.
• Podpořit návaznost soutěže Vesnice roku (která probíhá v regionech) na celostátní soutěž Knihovna roku - oceňování venkovských knihoven.
• Spolupráce se školami, Národním institutem pro další vzdělávání.
• SKIP jako partner pro knihovny samotné - opora při krizových situacích, ohrožení činnosti knihovny v místě.
• Velkou roli v dalším konání bude zcela jistě hrát spolupráce se SDRUK (vymezit působnost a role bude nanejvýš vhodné) a stejně tak bude zásadní zintenzivnit spolupráci s krajskými knihovnami - bude to výhodné pro všechny. Podporovat regionální spolupráci.

Pozorný čtenář si jistě všimne, že některé náměty si mohou protiřečit nebo se vzájemně popírat. To je výsledkem různých úhlů pohledu a dokladem názorové pestrosti.Uvedený přehled by mohl být podkladem pro diskuzi o budoucí orientací SKIP. Mohl by být inspirací pro výkonný výbor, regionální výbory i odborné sekce a kluby a také sloužit pro přípravu nového programového materiálu.

Vít Richter