SKIP v akci

Zkoumání německého knihovního prostoru

Tak jsem si pro sebe - a nyní i pro čtenáře Bulletinu SKIP - nazval studijní cestu SKIP po jihoněmeckých knihovnách. V rozpětí 4 dnů (27. - 30. 10. 2014) jsme navštívili 7 knihoven: šest městských (Norimberk, Stuttgart, Ulm, Augsburg, Mnichov a Straubing) a Státní knihovnu v Mnichově. Poznámky to jsou jen stručné a subjektivní. Fotografie Romana Giebische najdete na str... Většina z nás byla zvědavá hlavně na stále diskutované knihovny ve Stuttgartu a Ulmu. Takže začnu jimi.

Stuttgartská knihovna se většinou prezentuje při nočním osvětlení - to dodá každé knihovně na atraktivitě. Ptal jsem se řady německých kolegů: líbí? Nelíbí? Rozpačité odpovědi a stejná je i ta moje - hovořím o exteriéru. Osmipodlažní budova ve tvaru kvádru "bez přidané hodnoty" jen s desítkami souměrně posazených stejných oken jsem nakonec pro sebe vzal na milost. Asi jí pomůže dostavba okolí - kolem pracovaly čtyři stavební jeřáby. Ovšem interiér - i přes určitou nebarevnost - to je jiná, a pestrá činnost, to už je úplně jiná kapitola.

A teď skleněná pyramida v Ulmu asi sto metrů od nádherné mohutné katedrály. Je to příliš blízko? Je to příliš moderní v historickém centru? Odpověď zní ano, jenže: mezi katedrálou a knihovnou stojí řada moderních domů, za nimi historická radnice a teprve poté moderní knihovní budova. Stále nevím, ale mému konzervatismu se to nezdá.

Prostory

Těch mají navštívené knihovny dost. Nejvíce stuttgartská knihovna z roku 2011 s 27 tis. m2. A mnichovská městská dokonce v současné době má rozestavěno nebo v rekonstrukci šest poboček. Všechny navštívené knihovny mají pobočky a většinou i několik bibliobusů. Prostory knihovny ve Straubingu ohrožuje blízký Dunaj, a tak je suterén téměř bez zařízení. Budovy navštívených knihoven ovšem využívají i další instituce.

Čtenářský komfort

Je to pro nás už i určité zaklínadlo a každý o tom má asi trošku jiné představy. Ve všech knihovnách měli literární kavárnu nebo aspoň bistro, i když v Norimberku trochu z ruky. Všude informační kód, navigující čtenáře, ve Stuttgartu i na podlaze. A množství informačních prospektů jak o knihovně, tak jejích činnostech. Pouze v norimberské knihovně - nic, a to přesto, že knihovna v rekonstruovaných prostorách pracuje už dva roky. Ale právě tato knihovna nabízí jiný komfort - půjčování zdarma! Stuttgartská knihovna půjčuje laptopy.

V Německu se v neděli nepracuje a neprodává. A tak je obrovskou výjimkou ve stuttgartské knihovně vedlejší vstupní prostor na čtenářskou kartu, přístupný nepřetržitě, s malým volným výběrem pro nespavce (Schlaflose).

Činnost

Rozmanitá, pestrá. Ale co mají společného? Činnosti jsou často svázány s dalšími institucemi. Většinou to jsou vzdělávací instituce, používají společně prostory, lektory, mají společné prospekty atd. V Augsburgu dokonce organizace sociálních služeb užívají pro sebe téměř pětinu plochy.

Interiér

Patří vlastně do čtenářského komfortu, jestliže jeho součástí jsou např. nádherné výhledy na norimberský hrad nebo klášterní zahradu, také v Norimberku. Ale právě zde je zajímavé, že pracovní čtenářská místa umístili k oknům do ulice, nikoli k oknům do zahrady. A je jich tu na rozdíl od ostatních knihoven poměrně málo.

Ulmská knihovna doplatila na neústupnost architekta a jeho zahledění se do schodiště obíhajícího s odstupem výtah dislokovaný do středu budovy, takže zabírá cca jednu třetinu čtenářských prostor. A ještě se nabízí otázka, zda alespoň základna pyramidy nabízející jistě výhledy na katedrálu, nemohla být k dispozici čtenářům místo technologiím.

Nábytek dodávala většinou firma EKZ (Einkaufszentrale für Bibliotheken z Reutlingenu), jen ve Stuttgartu vše bylo atypické navržené architektem, v mnichovské městské knihovně navrhuje nábytek pracovnice knihovny.

Barevnost interiéru nabízela mnohá srovnání, ale největší protiklad: stuttgartská a norimberská knihovna šeď, sázející jen na barevnost knih, a naopak oranžová barva augsburské knihovny. Kdepak - jednoznačný vítěz oranžový interiér.

Čtenáři

Moje zcela subjektivní kritéria pro hodnocení knihoven jsou v první úrovni dvě: úroveň čajových kuchyněk a počet čtenářů. Kuchyňky byly samozřejmostí. V počtu čtenářů jsme zaznamenali totální rozdíly. Stuttgartská knihovna je mimo centrum, ale jedna stanice metra v blízkosti nese název Stadtbibliothek. Celá síť, tj včetně poboček a bibliobusů, vykazuje přes neuvěřitelných 150 tisíc registrovaných čtenářů, což je při počtu obyvatel asi 500 tisíc více než jedna třetina, což dokazuje jeden údaj: za jednu jedinou hodinu až 500 návštěvníků. Naopak ve Straubingu při 45 tis. obyvatel registrují 7 tis. čtenářů, ale přiznávají, že nadpoloviční většina není z města, ale z okolních míst. A teď se v tom vyznejte.

Ve Straubingu školy platí ročně (čtenářský) poplatek a mohou si půjčovat tematické kolekce pro výuku.

Zajímali jsme se o problematiku neněmeckých čtenářů. I když v řadě měst dosahuje počet emigrantů a jejich potomků až 40%, knihovny se tomu přizpůsobují výběrem knih, pořádáním jazykových kurzů němčiny atd.

Speciality

Na ně jsme neměli čas, tak alespoň: Norimberská knihovna má výstavní kabinet, ale jen s 2 až 3 výstavami ročně. Mnichovská knihovna má zase Filatelistickou knihovnu, největší v Evropě. Ve Stuttgartu mají grafotéku.

Zaměstnanci

Na posledním jednání VV SKIP jsme se shodli, že navštívené veřejné knihovny mají řádově asi o jednu třetinu nižší počty než tomu je v našich velikostně srovnatelných knihovnách. Zato všude mají dobrovolníky.

Závěrem

7 knihoven při značných vzdálenostech bylo přiměřených, výběr (Dr. Matušík a Goethe Institut) zajímavý, organizace (dík Romanu Giebischovi) klapala. A tlumočení a večerní procházky vedené Evou Vondálovou z Goethe Institutu, který byl sponzorem cesty, byl bonus.

Ladislav Kurka