Informační servis

Vybrané sociální sítě jako zdroj odborných informací pro informačního profesionála a knihovníka - 2. část

V minulém čísle byly představeny sociální sítě nikoliv jako "pohlcovače" našeho pracovního nebo volného času, ale jako zdroj odborných informací, které mohou inspirativně pomáhat profesionálnímu rozhledu a zároveň umožnit případnou umírněnou, a přesto aktivní komunikaci. Byl kladen důraz na LinkedIn coby síť profesionálů včetně informačních profesionálů a knihovníků a bylo to dokumentováno na několika příkladech.

Sociální sítě jsou v jistém přirovnání jako oheň a platí pro ně, že je to dobrý sluha, avšak špatný pán. Dnes se zaměříme na pravděpodobně nejznámější a v našich podmínkách nejdiskutovanější sociální síť - Facebook.

Facebook je velmi dobrý zdroj rychlých a aktuálních informací našeho oboru zájmu, přinese odborné novinky z celého světa i z domova, pokud si umíme vhodně namíchat facebookové profily jednotlivců, institucí, veřejných skupin. Facebook založil Mark Zuckerberg v roce 2004 (tedy právě před deseti lety) coby komunikační platformu pro Harvardovu univerzitu. Později tato platforma byla této prestižní univerzitě těsná a systém se rozšířil mezi další bostonské vysoké školy, aby později zakotvil poměrně brzy po svém vzniku jako jedna z nejpreferovanějších sociálních sítí na světě (nabízí se podobnost se vznikem prostředí WWW). Tato sociální síť vzbuzuje emoce, touhu po komunikaci, odmítání, ale i nadšení pro komunikaci odborných informací, i když se tak v mnohých případech bude dít s marketingovým podtextem, někdy i s jistou obchodní manipulací, ale také s přirozenou touhou dát vědět o odborných informacích a akcích.

Lze jen doporučit tuto síť nejenom pro komunikaci, už vůbec ne vynucovanou, ale jako zdroj informací o knihovnictví, informačních službách, o informační vědě. Soukromí lze dobře chránit i na této sociální síti, pokud si uživatel uvědomí její nastavení, a to nejlépe hned při zřízení účtu, anebo vzápětí provede kontrolu těchto nastavení. Čas od času se vyplatí tato nastavení zkontrolovat. Facebook má totiž zájem, aby uživatel jeho služeb hodně komunikoval a dal o sobě vědět co nejvíce, byl aktivní, proto kontrola nastavení soukromí se nemá podcenit. Ale jistá průhlednost, zanechání elektronické stopy v kybernetickém prostoru jsou docela žádoucí, vůbec nic špatného, naopak to může usnadňovat kontakty s jinými lidmi, odborníky, skupinami. Je dobré dodržovat pravidlo, že toho, koho neznáme z oboru působení nebo nejlépe osobně, nepotvrzujeme do tzv. přátel, neboť někteří nechodí na sociální účty jen s dobrými úmysly, ale chtějí vytěžit kontakty s ne právě čistým úmyslem, např. pro pochybné nabídky. A to nemluvíme o jiných důvodech.

Některé knihovny si zřídily profil na Facebooku ve stylu jednotlivce, ale to není úplně šťastné řešení. Knihovna nebo nějaká odborná skupina nemusí vystupovat jako subjekt "přítele", neboť toto pro nás jako uživatele není příliš průhledné při našem potvrzování, schválení zařazení do "přátel". Odlišují se facebookové profily organizací nebo skupin (veřejných nebo i neveřejných), škála možností je rozmanitá. U neveřejných je potřeba, aby zájemce o ně byl schválen. V naprosté míře sledujeme veřejné profily.

Kde bychom měli začít s odbornými informacemi a jejich zachycením z hlediska dlouhodobého sledování? Velmi dobrým příkladem mohou být prestižní knihovnické asociace včetně jejich odborných skupin nebo sekcí (existují-li a jsou-li aktivní), a to mezinárodni (např. za všechny IFLA, SLA - SpecialLibraryAssociation), také prestižní národní knihovnické asociace (např. ALA - AmericanLibraryAssociation) nebo nám blízké (např. SKIP). Vhodné jsou facebookové stránky prestižních knihoven (národní knihovny ve světě, významné nebo oblíbené prestižní knihovny univerzit, měst, regionů ve světě nebo u nás). Pro sledování odborné literatury či akviziční účely jsou žádoucí facebookové profily prestižních nakladatelství a vydavatelství s mezinárodním záběrem (za všechny např. Elsevier), ale i s lokálním dosahem (za všechny např. u nás nakladatelství Academia).

Nakladatelství nebo vydavatelství, producenti informačních zdrojů pro různé zájmové obory nabízejí často řadu ukázek, kdy se uživatel Facebooku dostane někdy nejen k sekundárnímu dokumentu, ale přímo k primárnímu dokumentu v podobě vědeckého nebo odborného článku nebo studie, pochopitelně je toto velmi výběrové a nepravidelné, nicméně v danou chvíli okamžité. Pro sledování trendů se vyplatí vnímat také facebookové profily velkých společností nebo institucí výzkumu, ale i státních a neziskových organizací (např. akademií věd, univerzit, ústavů a kateder, spolků).

Nikdo nás nenutí, abychom trávili desítky hodin týdně na Facebooku, ale občasné denní nebo obdenní prolistování chronologie zpráv našeho vyladěného Facebooku, anebo naopak cílené nalistování nás udržuje v kontaktu s oborem. Je namístě jisté dantovské "popatř a míjej".

Uživatel si pro své informování může vybrat knihovny, které chce sledovat. Může jít o knihovny národního významu, ale i regionální spojené s místním děním, které může být inspirativní. Facebookový profil knihovny ocení dnes všechny věkové generace uživatelů.	Zdroj informací o kongresu IFLA v Lyonu bude spíše jednorázový, časově omezený spíše na léto 2014, ale přesto vypovídající. Kdykoliv můžeme přestat sledovat. Předávání novinek ale zanikne přirozeně samo. Nemusíme ani označovat Líbí se mi (like) pro pravidelné sledování, pokud si vždy při naší informační potřebě aktivně vyhledáme.
Facebooková stránka největší národní knihovnické asociace ve světě je vhodným zdrojem informací společenského i odborného rázu. Již v názvu se ukazuje na sekci Vzdělání. Jde o poměrně dynamický zdroj novinek o dění v knihovnické sféře, přestože klade důraz na Spojené státy.	Dobře se dá sledovat informační produkt, v tomto případě např. Web of Science, mj. s upozorněním, že je to právě 50 let od vzniku citačního rejstříku

Richard Papík