Informační servis

Vybrané sociální sítě jako zdroj odborných informací pro informačního profesionála a knihovníka - 1. část

Jedním z typických znaků informační společnosti je schopnost síťové integrace, jejímž představitelem je i dosavadní nejrozsáhlejší distribuovaný informační systém všech dob - internet. Nikdo netušil, co historický projekt ARPANET, jak se zárodek projektu financovaného Ministerstvem obrany Spojených států amerických, resp. jejich agenturou DARPA, a rozjížděný prostřednictvím amerických univerzit, nazýval v roce 1969, rozvine ve využití, které změní elektronickou komunikaci informací od základu a pomůže neuvěřitelně knihovnám využít jejich přirozeného síťového potenciálu. Pochopitelně muselo přijít ještě mnoho vývojového a aplikačního úsilí napojeného na počítačový a krátce po něm i na informační průmysl. Vývojové laboratoře postupně změnily i uživatelská prostředí, a tím se ovlivnilo i chování uživatelů. Je tomu v podstatě o něco málo než dvacetiletí, co se ve švýcarském výzkumném centru pro jaderný výzkum CERN objevila ze začátku skromná a jejich interní služba zvaná World Wide Web. Tato služba založená na hypertextovém principu, který sám o sobě nebyl novou myšlenkou, se pak neuvěřitelně zpřístupnila díky tzv. prohlížečům (browsers). Kdo z dnešních mladých uživatelů internetu si pamatuje, že tu byl nejprve prohlížeč Mosaic?! Díky novým generacím prohlížečů se prostředí internetu stalo uživatelsky přívětivým. Netušilo se až tak intenzivně, že přijde relativně brzy chvíle (v podstatě desetiletí), kdy ne vývojoví pracovníci nebo správci obsahu internetu k tomu povolaní, ale sami uživatelé se stanou tvůrci a manažery obsahu a komunikačních kanálů. Začíná tedy před 11-12 lety období označované webem 2. generace, tzv. webem 2.0, které se pak přesunulo ve specializaci knihovnictví také do konceptů tzv. library 2.0. Nedílnou součástí webu 2.0, tedy prostředí, na jehož vytváření se podílí sám uživatel, jsou tzv. sociální sítě, mezi které patří několik nových fenoménů typu Facebook, Twitter nebo LinkedIn.

Mobilní komunikace napojená na dotykové technologie pak spustila doslova světovou revoluci dorozumívání mezi lidmi a mezi celými sociálními skupinami. Tyto sítě nepřinesly jen komunikační nárůst mezi lidmi a služby snažící se nahradit (zatím celkem marně) např. emailové služby, ale mnoho lidí je spojuje se zviditelňováním, zanecháním jakési elektronické stopy sebe sama nebo zájmových skupin v kyberprostoru, ale také na druhé straně s možností až někdy agresivního marketingu a s procesy public relation pro nejrůznější účely. Tato prostředí bývají spojována také s ovlivňováním soukromí, které má celá lidí potřebu až militantně obhajovat a odmítat tyto novodobé služby internetu, anebo se k nim stavět sice ne odmítavě, nicméně aspoň skepticky nebo dokonce moralisticky.

Můžeme se podívat na daný problém jinak? Nikdo nezpochybňuje, že sociální sítě jsou jako oheň a platí pro ně rčení, že je to dobrý sluha, avšak špatný pán. Soukromí lze v podstatě chránit i na sociálních sítí, pokud si jejich uživatel uvědomuje jejich nastavení a poslání a to, co od nich chce a co si nepřeje. Jistá průhlednost, zanechání jisté elektronické stopy není také nic špatného, naopak může usnadňovat kontakty. Je jasné, že určité profese nebo určití lidé o to zájem nemají.

Vybrané sociální sítě nemusí zviditelňovat uživatele, to může být i pro mnohé nepodstatné, ale mohou být efektivním zdrojem odborných informací. Je možno představit síť LinkedIn jako prostředí pro profesionály nejrůznějších oborů. Mnoho i celkem zkušených a pokročilých uživatelů netuší, jaké možnosti nabízí. Někdy v něm vidí někteří uživatele např. zdroj pro manažery lidských zdrojů. V zásadě tato role není pro tento článek vůbec podstatná a zdůrazňovaná, i když jinak může být pro někoho důležitá. I celkem komunikačně pasivní a na sociální sítě s odstupem hledící jedinec může díky informačnímu potenciálu sítě LinkedIn využívat přístup k doslova neuvěřitelným rezervoárům nikoliv jen marketingově cílených informací, ale také odborných informací, které mohou částečně nahrazovat i četbu odborných dokumentů nebo je doplňovat, upozorňovat i na vědecké články, sborníky, monografie apod.

Přihlášení se k www.linkedin.com je poměrně jednoduché. Rozhodně lze doporučit, byť celá řada uživatelů tak nečiní, nebát se umístit vlastní fotografii. Platí jednoduché pravidlo, že se obyčejně nepotvrzuje zájemce o kontakt, pokud se neví, o koho jde, a to je mnohými uživateli často a striktně dodržováno.

Prostředí LinkedIn nabízí více možností a služeb ve volném režimu (zdarma), ale je možné si další rozšíření služeb připlatit (existuje např. Premium Account). To činí zejména lidé ve sféře komerční, kterým internet poskytuje prostor k jejich podnikání a potřebují více prostoru pro své komunikační možnosti. Ale základní verze má rovněž dostatečné možnosti a není třeba myslet na placené služby. Ovládání je celkem přívětivé a není třeba podrobných návodů a stačí vypozorovat z několika příkladů, jak lidé vytvářejí vlastní profil v tomto prostředí. Vzhledem k tomu, že jde o prostředí, které slouží profesionálním kontaktům, není tak formulačně i jinak uvolněné, jako je např. prostředí v sociální síti Facebook. Tím není řečeno, že neprobíhá i odlehčená komunikace (např. upozornění na vtipné obrázky, videa apod.), ale obecně se respektuje, že jde o síť pro profesionály. LinkedIn může do jisté míry nahrazovat i emailovou komunikaci, anebo ji spíše doplňuje.

Vytvořit uživatelský profil na LinkedIn je celkem jednoduché

Je možno být členem nějaké uživatelské skupiny. To umožňuje uživateli této sociální sítě se zapojovat do diskuzí. Členství ve skupině musí být však správcem schváleno

Uživatel nemusí být členem skupiny, ale často existuje možnost tzv. pozorovatele / sledovatele dané instituce na LinkedIn (tzv. following), v tomto případě příklad Special Library Association informuje o novinkách

Pozitivní na LinkedIn je možnost si nastavit zasílání upozornění na diskuze ve skupině. LinkedIn je tak propojen do nejčastěji používané internetové služby - do emailu, kam jsou tato upozornění na proběhlé diskuze a komunikace zaslány. V rámci emailové schránky si pak uživatel může komunikaci dále organizovat.

LinkedIn je velmi užitečnou a oblíbenou sociální sítí, která umožňuje být nejen v kontaktu s lidmi nebo skupinami vzájemně propojených lidí, ale mít významný přehled o dění v oborech zájmu včetně témat v oblasti informačně-knihovnické sféry (stačí se podívat ve vyhledávání na organizace IFLA, ALA, SL nebo velké knihovny, nakladatele, poskytovatele informací apod.), a to velmi aktuálně, ověřitelně a téměř výhradně v odborném duchu, často právě odlišném od prostředí jiných sociální sítí. Komunity informačních profesionálů a knihovníků jsou v tomto prostředí velmi rozšířené, tematicky univerzálnější, ale i úžeji vymezené (např. zájemci o problémy digitálních knihoven, lékařské knihovny, skupiny zabývající se vědeckým publikováním), z hlediska sledovatelů či členů skupin menší nebo naopak hodně početné. Je možno závěrem konstatovat, že i čeští informační profesionálové a knihovníci objevují přitažlivost a odbornost sociální sítě LinkedIn a lze tak předpokládat i do budoucna narůstající počet zájemců o užívání a nevidět v ní jen prostředí pro diskutování "za každou cenu", ale jako zdroj upozornění na novinky včetně časté možnost získání potřebné primární informace.

Richard Papík