Sociálně znevýhodnění

V kontaktu s bezdomovectvím

Bezdomovectví je složitý problém, který se týká celé společnosti. Na jeho vzniku se podílí mnoho faktorů, příčiny jsou různé a liší se u každého člověka. Bezdomovectví bývá mylně spojováno pouze se ztrátou bydlení, ale ztráta bydlení je většinou konečným důsledkem celé řady nepříznivých vlivů a úzce souvisí se sociálními kompetencemi jednotlivců. Proto na bezdomovectví můžeme nahlížet jako na problém sociální a jako takový bude mít vždy dopad na celou společnost. Bezdomovectví s sebou nese sociální vyloučení, kdy jedinec nezapadá do společnosti a je jí odmítán. Tento společenský postoj se podílí na vzniku bezdomovectví a brání další možné pomoci. Bezdomovec je člověk jako každý jiný, má svoje starosti a prožívá své radosti.

Bezdomovectví jako společenský jev zasahuje všechny skupiny obyvatel. Ve společnosti stále panují představy, že bezdomovectví přímo souvisí s patologickým jednáním jednotlivce. Vzhledem k tomu, že je ovlivněno socioekonomickou situací společnosti (státu), mění se tak příčiny vzniku tohoto problému i demografická struktura bezdomovců. Přibývá počet lidí bez domova, kteří pobírají starobní důchod a přišli o bydlení z důvodu nedostatku příjmů. V roce 2009 přibylo mnoho lidí, kteří si neudrželi bydlení v přímé souvislosti se ztrátou zaměstnání. Zvyšuje se také podíl žen. Zajímavým, ale znepokojujícím jevem je, že velká část lidí, kteří se dlouhodobě potýkají s  bezdomovectvím, neprožila dětství ve funkčním rodinném prostředí. Prošli buď ústavní výchovou, nebo se v rodině vyskytovaly různé závislosti, domácí násilí apod. Z toho důvodu jim chybí určité sociální kompetence, které jsou důležité pro správnou orientaci ve společenském životě.

Při zobecnění některých faktorů můžeme více definovat skupiny lidí, kteří jsou bezdomovectvím více ohroženi a také jsou nejčastěji klienty denních center poskytující služby lidem bez domova:

Mladí dospělí - výjimečně může být bezdomovectví v počátku jejich volba - potřeba mladých vymezit se proti stávajícímu systému, často to jsou bývalí klienti domů na 1/2 cesty a dětských domovů, vyskytuje se u nich problematika závislostí, špatně se orientují v životě. Často nemají dostatek pevné vůle k tomu, aby učinili rozhodnutí, které pro ně není příjemné.

Mentálně, zdravotně postižení, psychicky nemocní - mívají sice stanoveného opatrovníka, ale nezvládají běžné úkony potřebné k udržení bydlení. Problematickou skupinou jsou lidé, kteří nemají přiznaný žádný oficiální status postiženého nebo nemocného, nepobírají žádný důchod, ale jejich zdravotní stav (psychický i fyzický) nedovolí vykonávat práci na běžném pracovním trhu.

Senioři jsou nejvíce zasažení bytovou problematikou, kdy v důsledku zvyšujících se nákladů na bydlení si nemohou tento standard udržet.

Lidé se závislostmi (drogy, alkohol, gambling) závislosti jsou jak příčinou bezdomovectví, tak následkem, kdy tlumí prožívání negativních zkušeností (alkohol =uspávadlo, jinak nemohou usnout, únik od reality).

Lidé po výkonu trestu se nemají kam vrátit. Získat zaměstnání kvůli zápisu v rejstříku trestů je pro ně velmi složité. Samotná izolace v nápravných zařízeních je pro jedince náročná a potřebuje dostatečný čas na socializaci po propuštění. Bez uvážlivé pomoci návrat do běžného života nezvládnou.

Oběti zneužívání, týrání a jiných trestných činů.

Vysokoškolsky vzdělaní lidé nejsou početnou skupinou mezi bezdomovci, ale i oni jsou ohrožení ztrátou bydlení. Důvody jsou různé od závislostí až po dluhy.

Zadluženost obecně je častou příčinou bezdomovectví a týká se celé společnosti.

Jak již bylo zmíněno, bezdomovectví je celospolečenský jev, který nelze ignorovat. Ve společnosti je tento pojem spojován především s negativními vlastnostmi a vyvolává mnoho předsudků. Předsudky vznikají hlavně z nedostatku informací a neochotě porozumět jim. Pokud chceme jednat s těmito lidmi, neobejdeme se bez toho, abychom se pokusili pochopit, co prožívají. Každý člověk, který žije určitou dobu na ulici, má svoji strategii pro život, která se mu osvědčila a dovoluje mu přežít. U každého je strategie jiná, vše záleží i na předchozích zkušenostech i na míře rezignace na změnu do budoucna. Jsou oblasti, které však zásadně ovlivňují většinu lidí na ulici:

Fyzická stránka - strach, nepohodlí, špína, spánkový deficit, vyčerpanost, převrácený denní režim - nespí v noci - kvůli bezpečí, dospávají ve dne třeba v knihovnách.

Absence domova - stres - není nikde žádné zázemí, kde by mohl vypnout, odpočinout převléknout.

Pocit soukromí - je to základní lidská potřeba, je devalvující snášet neustálé pohledy kolemjdoucích - převážně opovržlivé, občas lítostivé.

Nezájem, opovrhování, ztráta pocitu hrdosti - nemožnost provádět pravidelně hygienu, nemožnost seberealizace.

Agrese - jsou snadným terčem agresorů - např. upalování, vybíjení komplexů, včetně příslušníků policie.

Trestná činnost - velmi časté okrádání, bílí koně na půjčky, páchání trestných činů jako jediná cesta k obživě.
Strach, obavy, nejistota, pocity méněcennosti, rozčilenost, nezdar.

Orientace na přítomnost (příp. minulost), řeší věci tady a teď, plánují max. v horizontu několika hodin či dní.

Absence kladných prožitků, zkušeností s lidmi - neustálé negativní kontakty vedou nutně k nedůvěře, ztrátě sebedůvěry, podrážděnosti, agresivitě = pozitivní a kladný přístup k těmto lidem se vyplácí, kladné zážitky mohou motivovat.

Knihovny a bezdomovci

Bezdomovci jsou odkázáni na pobyt ve veřejném prostoru a institucích. Je to jejich přirozené prostředí a může jim pomoci překonat potíže spojené s životem na ulici (teplo, kontakt s lidmi, dočasný pocit bezpečí). Knihovny bývají bezdomovci hojně využívány a zaměstnanci knihoven často musí řešit různé nestandardní situace.

Nejdůležitější nástroj pro řešení nepříjemných situací je komunikace. Základem pro komunikaci s jakýmkoliv člověkem, který narušuje běžný chod instituce je aktivní přístup a především dodržování slušného chování a vystupování i přesto, že druhá strana jedná jinak. Je důležité zachovat důstojnost člověka a jeho práva. S každými právy jsou ale spojeny určité povinnosti, které je třeba aktivně vyžadovat. Důležitá je schopnost asertivního chování, tato zásada ale platí pro komunikaci obecně. Zkusme s lidmi jednat podle těchto obecných pravidel a nemusíme přemýšlet nad tím, zda jednáme s bezdomovcem nebo jiným občanem.

Na začátku je nutné dobře nastavit pravidla (knihovní řád) a ty důsledně vyžadovat u všech. Existují pravidla, která budeme všichni respektovat, a ty jsou podmínkou pro poskytnutí služby. Pokud jsou porušena, následuje sankce. Vždy je výhodné lidem trpělivě vysvětlovat, proč jsou pravidla důležitá a proč nastupuje určité restriktivní opatření. Pokud člověk pochopí, z jakého důvodu je po něm vyžadováno určité chování, je pravděpodobné, že pravidla přijme za své a nebude je ve velké míře porušovat. Takové jednání člověka neponíží a může zabránit nějaké neadekvátní reakci na ohrožující situaci. Pokud je to možné, můžeme projevit lítost nad situací a nabídnout nějakou alternativu nebo možnost do budoucna. Může to znamenat, že bezdomovec smí trávit čas v knihovně, pokud bude čistý a bude se chovat slušně. Dohoda mezi zaměstnancem knihovny a takovýmto návštěvníkem by mohla být cílem, který mohou respektovat obě strany, aniž by je to uvádělo do nepříjemných nebo ohrožujících situací. V případech, kdy člověk nerespektuje pravidla nebo svým chováním ohrožuje sebe a okolí, je třeba přistoupit k razantnímu řešení a takovou osobu vykázat, v extrémních případech za asistence Policie ČR.

Knihovna jako instituce může být indikátorem vzrůstající míry bezdomovectví v daném regionu. Každá obec by měla být aktivní ve vyhledávání takových jevů a následně by měla zřizovat potřebné sociální služby pro ohrožené skupiny obyvatel. Jako nástroj k tomu slouží proces komunitního plánování, který bývá koordinován městskými a krajskými úřady a účastnit se ho mohou odborníci i veřejnost. Vznik sociálních služeb podléhá zákonu 108/2006Sb. O sociálních službách. Každá sociální služba, která je financovaná z dotací, musí být zaregistrovaná. Kontaktní údaje na všechna zařízení sociálních služeb jsou k dispozici pro každého v tzv. i registru - Registr poskytovatelů sociálních služeb: http://iregistr.mpsv.cz/.

V knihovnách by mohl být k dispozici adresář sociálních služeb a v případě potřeby lze bezdomovce odkázat na některou dostupnou službu v okolí.

Přehled základních služeb, které mohou využívat lidé bez domova:

Nízkoprahová denní centra - zajišťování základních potřeb - poskytnutí stravy, hygieny, převlečení, služby sociálního pracovníka (služby jsou zdarma)

• Noclehárny - krátkodobé pobytové zařízení, kde mohou lidé přespat přes noc, přes den musí zařízení opustit, jsou zpoplatněné částkou cca od 30 - 60,- Kč

• Azylové domy - dlouhodobé ubytování se službou sociálního pracovníka, jsou zpoplatnění cca 80 - 110,- Kč/den + noc

• Občanské poradny - sociální a právní pomoc osobám, kteří neumí vyřešit svoji situaci sami - nejsou určeny primárně pro bezdomovce, ale může je využít jakýkoliv občan bezplatně.

• Některé instituce (např. farní charity) zřizují humanitární sklady nebo šatníky, které mohou využívat sociálně slabí občané

Kateřina Zoufalá