Informační servis

Šedesát let Knihovny knihovnické literatury (založena 1953)

Knihovna knihovnické literatury Národní knihovny České republiky si v letošním roce připomíná šedesáté výročí vytvoření studovny při tehdejším vědecko-metodickém kabinetu Universitní knihovny v Praze, své předchůdkyně. Připomeňme si krátce některá fakta z její historie. V prvních letech své existence se studovna zaměřila zejména na budování příručního fondu knih i časopisů (zapůjčených z Universitní knihovny) a jeho katalogů, excerpci domácí a zahraniční knihovnické literatury pro výběrové bibliografie a tematické kartotéky. Čtenáři i zaměstnanci již tehdy mohli využívat studovnu celoročně šest dní v týdnu. Ještě častěji se v ní konala školení (např. v r. 1957 navštívilo studovnu 1280 čtenářů a 3502 účastníků kurzů).

Zlomovým pro její další vývoj se stal rok 1960, kdy bylo rozhodnuto Statutem Státní knihovny ČSR (vzpomínky komplikují změny názvů knihovny i jejích složek; tato je z r. 1958), že tato část Ústředního vědecko-metodického kabinetu knihovnictví (ÚVMKK, vznikl v r. 1956) bude nadále plnit funkci ústřední knihovny knihovnické literatury pro Českou socialistickou republiku a v rámci Státní knihovny ČSR funkci ústavní knihovny. Studovna dostala vlastní rozpočet na nákup literatury, další prostory pro umístění rostoucího fondu a byla pověřena jeho zpracováním.

Následující roky rostl počet čtenářských návštěv ve studovně i požadavky na bibliograficko-informační služby. Pracovníci kabinetu poskytovali základní bibliografické informace, studijní zprávy a na požádání zpracovávali rešerše. Pořádali pravidelné výstavky novinek fondu knihovny a pokračovali ve zpracování článků z odborných časopisů. V zájmu zkvalitnění tohoto druhu služeb vznikaly další kartotéky. Oddělení, které knihovnu spravovalo (tehdy Studijní oddělení ÚVMKK), vydávalo časopis Novinky knihovnické literatury, který seznamoval pomocí překladů a výtahů článků zahraničních knihovnických časopisů s nejnovějšími zkušenostmi knihoven v zahraničí (dnešní rubrika anotovaných záznamů v časopise Knihovna). Na základě dohody o spolupráci s Maticí slovenskou v Martině zajišťovalo studijní oddělení též lístkovou dokumentační službu o československé i zahraniční knihovnické literatuře, jejíž záznamy byly rozesílány domácím i zahraničním odběratelům v dvouměsíčních intervalech.

Akvizice zahraniční literatury byla realizována především prostřednictvím oddělení mezinárodní výměny Státní knihovny ČSR, a to ze socialistických zemí, přímou výměnou s jednotlivými metodickými centry těchto zemí a výběrově nákupem převážně z devizových oblastí, který zajišťoval národní podnik Zahraniční literatura. Domácí knihovnická literatura byla doplňována v úplnosti, doprovázena výběrem základní literatury příbuzných oborů. Z pohledu akvizice měla (a dosud má) velký význam též spolupráce s dalšími odděleními SK ČSR, např. odd. doplňování domácí a zahraniční literatury, odd. periodik, Slovanskou knihovnou.

Na počátku 80. let se částečně vyřešil dlouhodobý problém s nedostatečným prostorem pro uložení knihovního fondu. Knihovna získala část depozitního skladu na zámku Postoloprty a další skladové prostory v Klementinu. Kancelářské prostory se zvětšily v r. 1991 o místnost sousedící se studovnou. To umožnilo rozšířit provoz studovny a zkvalitnit služby pro uživatele.

Od roku 1991 pracovníci knihovny vytvářeli a zpřístupňovali databázi nových přírůstků ve fondu knihovny, který byl již doplňován větším počtem dokumentů ze západních zemí. S postupem automatizace vznikla z katalogů a kartoték databáze SPOJ v systému CDS/ISIS, která sdružovala několik podbází s různými typy záznamů: nové přírůstky knihovního fondu, analytické záznamy, záznamy adresáře knihoven apod. (V r. 2001 se stala základem nové databáze a katologu KKL v systému Aleph.) V r. 1992 byla uživatelům zpřístupněna první zahraniční bibliografická databáze na CD-ROM - Library and Information Science Abstracts (LISA), která excerpovala okolo 550 odborných časopisů z 60 zemí světa. Z těchto zdrojů byly též zpracovávány rešerše a poskytována služba SDI (adresné informace). Dalším významným výstupem z báze SPOJ byla ročenka Bibliografie českého knihovnictví, bibliografie a VTEI (vydávaná do r. 1993 v tištěné podobě). V roce 1996 byl ve studovně zpřístupněn internet a v následujících letech generální katalog naskenovaný do elektronické podoby - KATIF. Na konci 90. let knihovna získala také internetovou prezentaci na nově spuštěných www stránkách Odboru knihovnictví Národní knihovny ČR (dnes Knihovnický institut), pro které se nyní ustálil název IPK (Informace pro knihovny).

Přehled vybraných statistických údajů:

Knihovna knihovnické literatury prošla od svého vzniku dlouhou cestu, na které se podařilo vytvořit ojedinělou sbírku dokumentů oboru. A tak se na závěr tohoto jubilejního ohlédnutí sluší poděkovat všem, kteří knihovnu na této její cestě provázeli - knihovníkům, kteří sbírku spravovali, čtenářům, kteří ji studovali, dárcům, kteří ji pomáhali budovat a všem jejím ostatním příznivcům.

Použitá literatura:

HRUŠKOVÁ, Monika. Historie a současnost Knihovny knihovnické literatury Národní knihovny ČR: vývoj knihovnických procesů od založení knihovny až po současný stav (r. 1953 - 2010). Praha, 2011. 73 s. Absolventská práce na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze. Vedoucí práce Eva Marvanová.

Výroční zpráva 2012 [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. ISBN 978-80-7050-622-6. [cit. 2013-08-28]. Dostupné z: http://www.nkp.cz

Monika Hrušková

Douška. Nemohu si pomoci, připojuji k článku doušku. Navštěvuji Knihovnu knihovnické literatury už od 60. let a skoro po celou dobu mi splývá v jedno s její knihovnicí paní Evou Mackovou. Proč? Cituji z laudatia k udělení titulu Pražská knihovnice v roce 2005: "Všichni jsme u ní vystudovali a studujeme dodnes." E. M. odešla bohužel v roce 2011 do důchodu. Ladislav Kurka