Atlas

14|15 BAŤŮV INSTITUT - galerie, muzeum, knihovna

Dne 30. září 2013 skončila dva a půl měsíční nedobrovolná dieta zlínských čtenářů - otevřely se pro ně nové prostory krajské knihovny v rekonstruované budově 15 bývalého továrního komplexu firmy Baťa. Konečně mohli vrátit půjčené knihy, začít využívat služeb nové knihovny a seznamovat se s novinkami. Zahájení provozu knihovny předcházelo 27. září slavnostní otevření 14|15 BAŤOVA INSTITUTU s programem pro děti a dospělé. Dovršil se tak ambiciózní projekt vytvoření společného sídla tří významných kulturních institucí, jehož investorem byl Zlínský kraj a který byl spolufinancován z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně mají od konce dubna 2013 své stálé expozice a výstavní prostory v budově 14, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně využívá od konce září podstatnou část budovy 15. Obě budovy jsou propojeny přízemním objektem nazvaným platforma, který ukrývá sklady knihovního fondu knihovny a jehož střecha vytváří komunikační prostor mezi budovami - místo pro setkávání, kulturní programy, happeningy a festivaly. V budově 15 jsou kromě veřejných a služebních prostor knihovny kavárna - jazzový klub, dva multifunkční sály a učebna. Správu budov včetně technologií a vybavení, marketing a organizaci části programu má na starosti k tomuto účelu nově založená příspěvková organizace 14|15 Baťův institut. Odborné instituce spravují své sbírky a knihovní fondy a zpřístupňují je veřejnosti. Záměrem bylo nejen vytvoření společného sídla, ale v širším smyslu slova vytvoření prostoru pro spolupráci, vzájemnou inspiraci a podporu vzdělanosti a kultury.

Budovy 14 a 15 byly postaveny v letech 1946-1949 (za éry národního podniku Baťa) na místě bombardováním zničených nejstarších továrních budov v areálu. Autorem původního architektonického návrhu byl Jiří Voženílek (1909-1986), rodák z Holešova, původně baťovský architekt, později vysokoškolský pedagog a hlavní architekt hlavního města Prahy. Po úpadku výroby obuvi v 90. letech byly objekty využívány k různým nevýrobním účelům - např. jako velkokapacitní prodejny textilu, nábytku apod. V roce 2009 proběhla architektonická soutěž, autorem vítězného soutěžního návrhu se stala firma A.D.N.S. PRODUCTION s. r. o. V roce 2010 byli vybráni zpracovatelé projektové dokumentace a interiéru. Autory konverze budov se stali Juraj Sonlajtner, Jakub Obůrka z firmy City Work s. r. o. V roce 2011 započaly stavební práce.

Uspořádání knihovny

Knihovna má prostory pro veřejnost ve druhém, třetím a čtvrtém nadzemním podlaží, služební prostory jsou v prvním a části pátého podlaží. Ve druhém podlaží, které se při příchodu z platformy jeví návštěvníkovi jako první, je umístěna vstupní hala knihovny, informační pult, čítárna denního tisku, kiosky pro přístup na internet a samoobslužné zařízení na vracení knih. Ve třetím podlaží je knihovna pro děti, volný výběr beletrie pro dospělé, fond not a zvukových dokumentů. Oddělení pro děti má svůj výpůjční pult, abychom se mohli dětem a jejich doprovodu individuálně věnovat, a vlastní klubovnu pro nejrůznější dílny, besedy se školami a interaktivní programy. Bylo zrušeno samostatné hudební oddělení a poslechová místa, zvukové dokumenty, klávesy a noty jsou součástí knihovny pro dospělé. Ve čtvrtém - studijním podlaží je volný výběr naučné literatury, periodik, prezenční fond příruční knihovny, regionální fond a informační a referenční centrum. Jsou zde čtyři individuální studovny a jedna kolektivní. V obou podlažích je možno knihy půjčovat a vracet u centrálních výpůjčních pultů a využít samoobslužná zařízení na půjčování knih. Volné výběry jsou po celé délce u oken doplněny studijními stoly a čtenářskými místy s různým sedacím nábytkem. Dodavatelem interiéru byla firma Vesna Interiors z Veselí nad Moravou. Všechna podlaží jsou propojena služebním výtahem a dvěma knižními výtahy, které jsou ve třetím a čtvrtém podlaží umístěny v zázemí centrálních výpůjčních pultů. Návštěvníkům slouží dva osobní výtahy a schodiště v samostatné komunikační věži. Sklady knihovního fondu v přízemí a v platformě jsou obsluhovány po celou provozní dobu knihovny, aby bylo zajištěno operativní vyřizování objednávek ze skladu. Po letech cestování knih a periodik z knihovny do depozitních skladů a zpět ke čtenářům je knihovní fond Ústřední knihovny v jedné budově. Knihovna získala celkovou plochu 7235 m2, z toho 3561 m2 pro veřejnost.

Postřehy z prvního měsíce provozu

V novém sídle knihovna výrazně zvětšila svou prostorovou kapacitu oproti svému původnímu sídlu na tř. Tomáše Bati, které už řadu let knihovně nedostačovalo, prostory pro veřejnost se zvětšily cca 4x, sklady knihovního fondu cca 2,5x, počet čtenářských a studijních míst cca 3x. Každý líc má svůj rub - pro knihovníky to znamená udržovat a spravovat poměrně rozsáhlý volný výběr prezenčních i absenčních fondů (ve dvou podlažích 160 tisíc knih, 900 titulů periodik a 8000 zvukových dokumentů), pro návštěvníky navyklé na "obývákovou" knihovnu nutnost zorientovat se v palácových velkoprostorách bývalých továrních hal. První měsíc provozu ukázal, že někteří návštěvníci si velmi rychle našli své "cestičky" a oblíbená studijní místa, naučili se využívat individuálních studoven i zařízení pro samoobslužné vracení a půjčování knih, jiní potřebují asistenci knihovnic. Reakce na interiér jsou od spontánně nadšených a obdivujících jeho eleganci a čistotu přes neutrální až kritizující jeho přílišnou strohost. V komunikaci s návštěvníky dolaďujeme navigaci v rámci orientačního systému a knihovního katalogu. Zaměřili jsme se na komentované prohlídky, exkurze a instruktáže - za říjen se jich uskutečnilo 41, zúčastnilo se 519 návštěvníků.

V měsíci říjnu se do knihovny přihlásilo 658 nových čtenářů. Z toho máme velkou radost, ale snažíme se současně, aby za námi přišli do nových prostor všichni stávající čtenáři. Za velmi důležité považujeme, aby se dokončily úpravy vozovek a chodníků na všech přístupových trasách do knihovny a realizovala plánovaná autobusová linka, aby knihovna byla dostupná pro všechny věkové kategorie čtenářů. Tovární areál postupně zabydlují další instituce, jako jsou úřady, krajské ředitelství policie, pošta, pobočky bank a za nimi přicházejí obchody, restaurace. Areál se tak stává výrazným rozvojovým územím města, bohužel s dosud ne zcela dořešenou dopravní situací. Knihovna je otevřena šest dnů v týdnu, celkem 50 hodin (čtyři dny v týdnu 9-19, středa 12-19, sobota 9-12), doba mezi 18.30-19 je zatím málo využívaná, ale domníváme se, že čtenáři si na prodloužení teprve zvykají. Provozní doba je jednotná v oddělení pro děti i pro dospělé, které jsou propojeny v jeden funkční celek. Jednou z novinek, na kterou uživatelé okamžitě reagovali s velkým zájmem, je volný výběr zvukových dokumentů (respektive jejich obalů), několikanásobně se oproti stejnému období v minulém roce zvýšil počet výpůjček. Populární je samoobslužné zařízení na vracení knih ve vstupní hale knihovny, které knihy po vrácení třídí podle místa určení a na požádání tiskne potvrzení o vrácení knih. V prvních týdnech se jeho prostřednictvím vrátila čtvrtina z celkového počtu vrácených knih.

Knihovna je paměťová instituce s nutnou mírou stability a s tím související setrvačnosti, ale zároveň živý organismus. Pokud nechceme změnám přicházejícím zvenčí jen podléhat, musíme je sami uvnitř iniciovat. Proto nepovažujeme naši práci na projektu nové knihovny přestěhováním a zprovozněním za ukončenou, připravujeme anketu pro návštěvníky, nové vzdělávací a kulturní programy, klubové večery, spolupracujeme s partnery - aby stálo za to vypravit se do knihovny.

PhDr. Zdeňka Friedlová