Portály

Centrální portál českých knihoven - současný stav a výhled do roku 2014

V prvním čísle Bulletinu SKIP roku 2013 vyšel v rubrice Portály úvodní příspěvek o Centrálním portálu českých knihoven (CPK), v němž byly mj. popsány i hlavní cíle a harmonogram projektu. Vzhledem k tomu, že předpokladem úspěchu CPK je mj. i to, aby nabízené služby a funkce odpovídaly očekávání a potřebám knihoven i jejich uživatelů, k důležitým cílům patřilo i provedení dvou průzkumů. Příspěvek je věnován stručné prezentaci získaných poznatků.

Průzkum potřeb a očekávání uživatelů

Průzkum realizovala na základě otázek připravených Pracovní skupinou pro centrální portál agentura ppm factum v šestnácti zakládajících knihovnách CPK: Knihovna Akademie věd ČR, Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Městská knihovna v Praze, Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Městská knihovna Kutná Hora, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Krajská knihovna Františka Bartoše, Zlín, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, Městská knihovna Tábor, Knihovna Národního muzea, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně - Knihovna, Masarykova Univerzita - Knihovnicko-informační centrum. Jednalo se o záměrný průzkum kombinovaný s náhodným a v jeho rámci bylo osloveno formou osobních rozhovorů s využitím dotazníků 1601 návštěvníků zakládajících knihoven.

Průzkum přinesl následující hlavní zjištění:

• Centrální portál knihoven bude podle většiny návštěvníků (83 %) knihoven přínosem. Skupina studentů a mladých lidí vidí v CPK velký přínos a zároveň jej většina (téměř 80 %) bude chtít využívat.

• Zájem o dodávku dokumentů do knihovny v místě bydliště nebo přímo domů (ať již v tištěné nebo elektronické formě) je dosti velký, ale tato služba by měla být pouze za velmi nízké částky (max. 50 Kč).

• Většina respondentů využívá jednu (43 %) nebo dvě (40 %) knihovny. Tři a více registrací má již jen 17 % respondentů - jedná se nejčastěji o studenty.

• Do knihoven není vůbec ochotno cestovat jen 5 % jejich návštěvníků, nicméně více než polovina (54 %) z nich není ochotna cestovat mimo místo bydliště.

• Přes e-shop by si potřebné dokumenty byla ochotna koupit nadpoloviční většina (58 %) návštěvníků knihoven. Třetina (33 %) osob tuto možnost odmítá.

• Čeština je z hlediska využívaných dokumentů zajímavá pro 77 % osob. Jinak řečeno, přibližně pětina osob raději čte cizojazyčné materiály. Mezi cizími jazyky jasně dominuje angličtina, kterou ovládá 64 % návštěvníků knihoven. Zároveň má o tento jazyk obdobný podíl osob (59 %) zájem. Z ostatních jazyků je často využívaným též slovenština (21 %) a němčina (17 %). O tyto jazyky, společně s francouzštinou, je také relativně silný zájem.

• Pouze jednoduché vyhledávání vyhledání využívá více než polovina (57 %) návštěvníků knihoven. Jsou to častěji ženy než muži a také lidé ve vyšším věku. Nejstarší návštěvníci (60+) na otázku často neodpovídají, žádné vyhledávání nejspíše neznají. Alespoň občas využívá složitější vyhledávání 38 % návštěvníků.

• Znalost Souborného katalogu ČR a Jednotné informační brány a jejich využití jsou u návštěvníků knihoven malé. Souborný katalog ČR zná podle názvu 45 % návštěvníků knihoven. Jednotnou informační bránu zná podle názvu 38 % návštěvníků. Alespoň 1x vyzkoušelo tyto systémy 18 % (Jednotná informační brána), resp. 24  % (Souborný katalog ČR) osob, časté využití je ale minimální (Jednotná informační brána 5 %, Souborný katalog ČR 9 %).

• Identifikační službu mojeID provozovanou společností CZ.NIC zná 35 % osob, přičemž přibližně třetina z nich tuto službu aktuálně využívá. Jsou to častěji studenti a obecně mladí lidé do 29 let.

• Do CPK by se pomocí služby mojeID bylo ochotno přihlásit 43 % osob. Z největší části jsou to osoby, které mojeID v současné době již využívají a také ti, kteří tuto službu alespoň znají. Návštěvníci, kteří mojeID neznají, se buď k otázce nevyjádřili, nebo se přes ni nehodlají přihlašovat.

• Zájem o online platby v knihovnách deklaruje polovina (50 %) osob. Jsou to samozřejmě ti, kteří online platby preferují, ale i část těch, kteří by raději platili hotově. Pokud by byli lidé ochotni platit online, pak by se nejčastěji (73 %) jednalo o platební kartu.

Průzkum potřeb a očekávání knihoven

Průzkum realizoval na základě otázek připravených Pracovní skupinou pro centrální portál Knihovnický institut NK ČR. Jednalo se o průzkum na základě webového dotazníku, kterého se zúčastnilo 989 knihoven. Návratnost dotazníku činila v průměru 40 %. Pro správnou interpretaci výsledků je vhodné uvést zastoupení knihoven v průzkumu podle typu: obecní (místní) knihovna: 443, městská knihovna do 5 000 obyvatel: 152, městská knihovna 5 001-20 000 obyvatel: 152, městská knihovna 20 001-100 000 obyvatel: 50, městská knihovna nad 100 000 obyvatel: 4, krajská knihovna: 15, ústřední specializovaná knihovna: 5, VŠ knihovna: 43, knihovna AV ČR, jiný výzkumný ústav: 35, lékařská knihovna: 25, knihovna muzea či galerie: 33, jiná specializovaná knihovna: 37.

Průzkum přinesl následující hlavní zjištění:

• Většina knihoven (90 %) zúčastněných v průzkumu souhlasila nebo spíše souhlasila s tím, že pro ně bude přínosem možnost získávat informace o dostupnosti dokumentů a o podmínkách jejich získání ze všech českých knihoven, což je hlavním smyslem Portálu. Pouze u obecních knihoven existuje určitá míra nesouhlasu (12 %) a dalších 5 % v této skupině neumí na otázku odpovědět.

• Jako přínos CPK nejvíce knihoven (75 %) oceňuje "integraci informačních zdrojů na jednom místě", 62 % knihoven "získání přístupu k dosud nevyužívaným anebo neznámým informačním zdrojům" a 53 % knihoven oceňuje "zjednodušení MVS".

• Prohledávání zahraničních zdrojů v CPK pokládá za přínosné pouze 37 % všech knihoven, 55 % knihoven je za přínosné nepovažuje a 9 % knihoven neví. Nejmenší zájem o prohledávání zahraničních zdrojů projevily obecní a všechny městské knihovny. Naopak pro všechny specializované knihovny bude tato služba přínosem. Míra souhlasu se pohybuje okolo 80 %, ve skupině ústředních specializovaných knihoven je to 100 %, ve skupině pilotních knihoven téměř 90 %.

• Prohledávání domácích zdrojů v CPK pokládá za přínosné 65 % všech knihoven, 29 % knihoven je za přínosné nepovažuje a 5 % knihoven neví. Jako nejméně přínosnou vidí tuto službu lékařské knihovny (36 %), knihovny AV ČR (40 %) a vysokoškolské knihovny (46 %). Naopak větší městské knihovny a krajské knihovny tuto službu uvítají, pozitivní hodnocení se pohybuje v rozmezí 87-100 %.

• Většina knihoven (92 %) preferuje služby v češtině, z dalších jazyků oceňují angličtinu (78 %) a němčinu (56 %).

• Většina knihoven preferuje jednoduché vyhledávání typu Google či Seznam s možností složitějšího vyhledávání.

• Jednotnou informační bránu využívá 43 % knihoven pravidelně (14 % velmi často a 29 % často), 23 % knihoven výjimečně. V rámci JIB využívá většina knihoven české (80 %) a volné (87 %) zdroje.

• Souborný katalog ČR využívá 58 % knihoven pravidelně (31 % velmi často a 27 % často), 23 % knihoven výjimečně.

• Ochotu obsloužit čtenáře registrovaného v jiné knihovně projevilo 69 % knihoven.

• S umožněním zasílání výpůjček čtenářům prostřednictvím České pošty nebo jiným doručovatelem souhlasí 58 % knihoven.

• Ochotu umožnit vracení výpůjček svých dokumentů v jiné knihovně projevila zhruba polovina knihoven.

• Přímou rezervaci nebo objednávku na MVS plánuje umožnit 63 % knihoven.

Souhrnné závěry z obou průzkumů

• Knihovny i uživatelé mají o CPK zájem.

• Stejně jako v JIB, tak i v CPK budou mít z hlediska využití větší význam české než zahraniční zdroje.

• Stejně jako v JIB, tak i v CPK budou mít z hlediska využití větší význam volné než placené zdroje.

• Uživatelé nejsou ochotni do knihoven cestovat.

• Uživatelé jsou ochotni platit za dodávku dokumentů do domu.

• Knihovny jsou ochotné obsloužit "cizí" uživatele.

• Souborný katalog má velký význam pro knihovny, ale ne pro uživatele.

• JIB má velký význam pro knihovny, ale ne pro uživatele.

• U CPK se knihovny nejvíce obávají nutnosti vynaložení dalších finančních prostředků, za největší riziko považují nedostatek financí na pořízení a provoz kvalitních technologií pro CPK.

• U knihoven se objevuje vysoké procento odpovědí typu "nevím", "nedovedu posoudit". Informovanost o projektu je nedostatečná, v posledních měsících se osvědčily přednášky a workshopy přímo v knihovnách, nutno rozšířit.

Bohdana Stoklasová