SKIP v akci aneb Bylo bude

Malá úvaha: Co venkovské knihovny umějí a mohou?

Ohlédneme-li se za posledními 20 léty, musíme přiznat, že knihovnictví v naší zemi prodělalo významné změny. Není to jen proniknutím nových technologií, objevením počítačů, napojením na internet či používáním různých speciálních knihovnických programů. Došlo ke změně celkové filozofie o poslání veřejných knihoven. Naši uživatelé se už dávno nespokojí jen se skutečností, že si u nás mohou půjčit požadovanou knihu nebo časopis. Přicházejí do příjemného prostředí, kde je obsluhují lidé, kteří jim dokáží poradit a pomoci, pro které je radostí a uspokojením, že čtenář nejen odchází spokojený, ale i fakt, že se rád vrací...

Možná lze namítnout, že je tento obrázek příliš ideální. A přesto nacházíme stále více knihoven, kde je realitou. Samozřejmě, není to věc automatická a mnohdy záleží na více okolnostech, které vzájemným propojením přispějí k dosažení kýžených výsledků.

Jak se tyto změny dotkly venkovských knihoven? Ideálním vzorkem jsou knihovny, které prošly soutěží Knihovna roku. Jsou vždy něčím originální, práce v nich je vysoce nadstandardní a také příjemný interiér těchto knihoven není dnes už něčím neobvyklým. V první řadě je to vždy způsobeno osobou knihovníka, ale také velmi záleží na osvícenosti zřizovatele a odborné pomoci pověřené (profesionální) knihovny. Proběhlo 14 ročníků této soutěže a není bez zajímavosti zjištění, které kraje si vedou nejlépe. Čím to je, že většinu oceněných knihoven najdeme na Moravě (protože i obyvatelé Kraje Vysočina více tíhnou na moravskou stranu)? (Krátké zamyšlení nad statistikou: 3x "bodoval" kraj Olomoucký, 3x Kraj Vysočina, 2x Jihomoravský kraj a 1x Jihočeský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Zlínský kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj). Pracují zde s knihovnami systematičtěji? V Čechách se jedná vždy spíše o akci "jednotlivé knihovny", jako by zde chyběl systém a dlouhodobá spolupráce. Není to také odrazem toho, jak se v současnosti přistupuje k metodické práci v knihovnách? Stačí stanovit standardy a komunikace prostřednictvím elektronické pošty? Je stále ještě důležitý osobní kontakt profesionálů s knihovníky obecních knihoven a zástupci veřejné správy a samosprávy?

Odpověď na otázku "Co venkovské knihovny umějí a mohou?" dostávají každoročně účastníci setkání venkovských knihoven. Velmi se osvědčil fakt, že "hostitelskou knihovnou" za pomoci svého zřizovatele, své pověřené knihovny, Sekce veřejných knihoven SKIP a hlavně finanční pomoci Ministerstva kultury bývá vítězná knihovna v soutěži Knihovna roku. Knihovníci, převážně z menších knihoven, tu získali prostor nejen k výměně zkušeností a poznání dobré knihovnické práce v jiných regionech, ale také možnost navázání přátelských kontaktů. Nedílnou součástí je i poznávání zajímavých míst a tradic v různých koutech naší vlasti. Kromě knihovníků z celé republiky se odborného programu vždy zúčastňují také profesionální i "dobrovolní" knihovníci daného regionu. Je zajímavé, že mnohdy ani profesionální knihovníci netuší, co všechno venkovské knihovny dokážou...

V průběhu měsíce září se knihovníci obecních knihoven sešli už podeváté. Zahájení se uskutečnilo v Blansku. Zde měli účastníci možnost navštívit Muzeum Blanska v nově zrekonstruovaném zámku. Velmi je zaujala expozice užitkové litiny z 19. a 20. století. Pak přišla krátká procházka městem, při které si prohlédli dřevěný kostelík sv. Paraskivy a seznámili se s činností městské knihovny. Následoval přesun do Sloupu, kde všichni byli ubytováni. Dlouho se zde ale nezdrželi, protože další část programu byla přichystána ve Vavřinci. Cestu jim zpestřilo krátké zastavení u Novo­dvorské lipové aleje. Čekali tu zasvěcení průvodci - starosta obce Vavřinec pan Miloslav Novotný a knihovnice Olga Hájková.

Druhý den dopoledne probíhal v Kulturním domě ve Sloupu a byl věnován odbornému programu. Prezentace jednotlivých přednášejících se zaměřovaly na práci s regionální literaturou, spolupráci Moravské zemské knihovny s knihovnami regionu a představen byl i konkrétní projekt pro celé rodiny Putování nad zemí a pod zemí, zaměřený na poznávání regionu, regionálních osobností a literatury, který připravila Městská knihovna v Blansku pro knihovny ve své působnosti. Hovořilo se také o možnostech spolupráce a vzniku mnoha zajímavých projektů v regionu, které realizuje Místní akční skupina Moravského krasu.

Praktické ukázky z činnosti knihovny ve Veselici byly pro účastníky připraveny přímo v knihovně. Bylo pro ně také připraveno "výtvarné tvoření", kdy si zájemci mohli vyzkoušet výtvarnou praktiku - enkaustiku.

Nezůstalo jen u akcí v knihovně, ale došlo i na poznávání blízkého okolí . Pomocí koloběžky se ti odvážnější mohli přesunout k nedaleké rozhledně. Program byl bohatý a nechyběla ani ochutnávka místních specialit a neformální výměna zkušeností.

Poslední den navštívili knihovníci nejprve Sloupsko-šošůvskou jeskyni, dále pak pokračovali návštěvou Obecní knihovny v Petrovicích (jako nejlepší knihovna Jihomoravského kraje postoupila letos do celostátního kola soutěže Knihovna roku). Poslední zastávkou byla Knihovna Rájec-Jestřebí, která je proslulá svou bohatou kulturně výchovnou činností.

Tři dny setkání s bezvadnými a příjemnými lidmi uplynuly jako voda. Definitivní tečkou bylo zaslání pozdravů těm, kteří se letos nemohli setkání zúčastnit.

Jedním ze záměrů při organizování této akce na počátku byla skutečnost, že měla upozornit zřizovatele na fakt, co všechno jsou obecní knihovny schopné svým uživatelům poskytovat, a tím podpořit myšlenku, že "dobře fungující knihovna se vyplatí". V průběhu se ukázalo, že je to zajímavá inspirace i pro knihovníky profesionály. Přesto, že už proběhl devátý ročník, je o setkání stále enormní zájem a stále více se zapojují i obecní úřady, pro které se prezentace jejich knihovny stává prestižní záležitostí.

Pokud máte zájem, přijeďte se přesvědčit na vlastní oči: Na shledanou na jubilejním 10. setkání 18. - 20. 9. 2014 v Ratíškovicích!!!

Dana Wimmerová