BULLETIN SKIPSVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR |
32013 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Aktuální číslo || Archiv || Obsah || Vydavatelské údaje | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informační servis
Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v České republice 2012. Výsledky průzkumu
|
Druh knihovny | Počet | % z celku | Počet pracovníků celkem | Z toho odborní pracovníci |
Obec. knihovna | 320 | 37% | 313 | 223 |
MK do 5 000 obyv. | 143 | 17% | 224 | 196 |
MK 5 001 - 20 000 obyv. | 142 | 16% | 819 | 660 |
MK 20 001 - 100 000 obyv. | 53 | 6% | 1204 | 926 |
MK nad 100 000 obyv. | 4 | 0,5% | 422 | 333 |
Krajská knihovna | 14 | 2% | 1951 | 1455 |
Veřejné knihovny celkem | 676 | 78,4% | 4934 | 3793 |
Ústřední spec. knihovna | 6 | 1% | 361 | 276 |
Vysokoškolská knihovna | 42 | 5% | 685 | 629 |
Knihovna ústavu AVČR | 25 | 3% | 161 | 119 |
Lékařská knihovna | 35 | 4% | 87 | 75 |
Muzejní knihovna | 63 | 7% | 137 | 114 |
Ostatní spec. knihovna | 15 | 2% | 90 | 54 |
Specializované knihovny celkem | 186 | 21,6% | 1521 | 1267 |
Celkem | 862 | 100,0% | 6455 | 5060 |
Tabulka 1: počet knihoven a pracovníků knihoven v průzkumu
Genderová struktura zaměstnanců
První zkoumanou oblastí byla sociodemografická struktura zaměstnanců knihoven. Lze konstatovat, že knihovnictví zůstává stále vysoce feminizovaným oborem, i když můžeme pozorovat mírné zlepšení. Ve veřejných knihovnách pracuje na odborných knihovnických postech 89 % žen a 11 % mužů. I přes přetrvávající obrovský rozdíl jde o 4 % nárůstu mužského elementu oproti průzkumu z r. 2004. Nejsilnější feminizace je v knihovnách měst a obcí; počet žen zde v jednotlivých kategoriích tvoří 92 % (města s 20 - 100000 obyvatel) - 96 % (města s 5 - 20000 obyvatel) knihovnického personálu. Pouze v kategorii městských knihoven v sídlech do 5000 obyvatel je feminizace nižší - 87 %; v krajských knihovnách pak pracuje dokonce 17 % mužů.
Ve specializovaných knihovnách je situace nepatrně lepší (84 % žen, 16 % mužů); nejvíce knihovníků - mužů zaměstnávají ústřední specializované knihovny (22 %) a vysokoškolské a ostatní specializované knihovny (15 %). Naopak největší feminizace je v knihovnách lékařských (8 % mužů) a muzejních (10 % mužů).
Graf 1: Vývoj složení knihovníků všech knihoven podle pohlaví - srovnání let 1998, 2004 a 2011
Věk knihovnic/knihovníků
Dominantní věkovou skupinou ve veřejných knihovnách jsou pracovníci ve věku 41 - 60 let (v předchozím průzkumu to byla skupina 30 - 50 let), kterých bylo celkem 2491 (tj. 56,5 %), přičemž převažuje skupina 51 - 60 let (1297, tedy 29,4 %). Třetí nejčetnější skupinou jsou pracovníci ve věku 31 - 40 let (996, tedy 22,6 %). Téměř 10% však tvoří zaměstnanci nad 60 let, tedy v těsně předdůchodovém nebo již důchodovém věku. Zaměstnanci ve věku 18 - 30 let tvoří necelých 12 % z celkového počtu.
Situace není lepší ani ve skupině specializovaných knihoven. I zde byla dominantní složkou věková skupina 41 - 60 let (52 %), zaměstnanci ve věku nad 60 let tvořili ještě vyšší podíl než ve veřejných knihovnách (10,3 %); nejmladší věková skupina 18 - 30 let byla zastoupena mírně výrazněji - 14,3 %. Oproti předchozímu průzkumu není ve specializovaných knihovnách tak výrazný celkový věkový posun; pracovníci do 40 let tvoří 37,7 % (v r. 2004 to bylo cca o 2,5 % méně).
Graf 2: Věkové složení knihovníků všech knihoven v % - srovnání let 1998, 2004 a 2011
Vzdělanostní struktura
V celku veřejných knihoven mělo největší procento odborných pracovníků - knihovníků ukončeno středoškolské nebo vyšší vzdělání neknihovnického typu (střední všeobecné či odborné nebo vyšší odborné) - 35,2 %.
Druhou nejčastěji zastoupenou skupinou byli pracovníci se středním nebo vyšším vzděláním knihovnického zaměření 33,6 %. V této skupině došlo k největšímu poklesu oproti poslednímu průzkumu (o 12,9 %), tehdy tvořila 46,5 % celku. Vysokoškolsky vzdělaných pracovníků bylo v získaném souboru údajů z veřejných knihoven celkem 29 %, tedy téměř 1/3. Úplné vysokoškolské vzdělání magisterské mělo 21,3 %, z toho 11,7 % s vysokou školou knihovnického a 9,6 % s vysokou školou neknihovnického zaměření. Bakalářskou úroveň vysokoškolského vzdělání knihovnického mělo 5 % a neknihovnického 2,7 % knihovníků. I vysokoškoláků s neknihovnickým vzděláním na místech knihovníků ve veřejných knihovnách v posledních letech významně přibylo.
Kvalifikační skladbu doplňovali knihovníci se základním vzděláním či středoškolským vzděláním bez maturity. V souboru veřejných knihoven tvořili podíl 2,3 % oproti 4,5 % v předchozím průzkumu.
Nárůst vzdělání knihovníků je pozitivním trendem. Z veřejných knihoven jsou "nejvzdělanější" krajské knihovny (44 % pracovníků s vyšším vzděláním). Naopak nejnižší vzdělání mají pracovníci knihoven v městech do 5000 obyvatel (jen 17 % knihovnic/knihovníků má vyšší než středoškolské vzdělání) a knihovnách obecních (22 % pracovníků s vyšším vzděláním).
U specializovaných knihoven byla kvalifikační skladba poněkud jiná. Převažovalo středoškolské, resp. vyšší odborné vzdělání knihovnické (28,2 %) proti neknihovnickému (22,5 %); celkový podíl pracovníků s vysokoškolským vzděláním byl významně vyšší - téměř polovina (47,9 %). Z toho neknihovnického typu 18,5 % na magisterské a 2,2 % na bakalářské úrovni a knihovnického 21 % na magisterské a 6,2 % na bakalářské úrovni. Ve specializovaných knihovnách jako celku převažují tedy knihovnicky vzdělaní vysokoškoláci nad vysokoškoláky s jiným typem vzdělání.
Graf 4: Vzdělanostní struktura - srovnání let 1998, 2004 a 2011
Věrnost instituci
Většina knihovnic/knihovníků je věrna své instituci; téměř tři tisíce (2926, tj. 54 % žen a 32 % mužů) jich pracuje ve stejné knihovně déle než 10 let. Významně "věrnější" jsou obecně ženy, nepatrně "věrnější" jsou pracovníci specializovaných knihoven než veřejných (jejich stabilita od posledního průzkumu vzrostla); nejstabilnější jsou pracovnice v lékařských knihovnách (72 % jich působí v knihovně déle než 10 let) a ostatních specializovaných knihovnách, kde je to 68 % žen - knihovnic. Největší "fluktuanti" pracují v malých městských knihovnách do 5000 obyvatel; déle než 10 let zde působí jen 27 % personálu.
Graf 3: Procento odborných pracovníků zaměstnaných v knihovně více než 10 let, srovnání let 1998, 2004 a 2011
Úroveň dovedností a znalostí knihovníků při využívání počítačového softwaru a informačních technologií
V průzkumu bylo zjišťováno, jaké procento knihovníků je v knihovně schopno rutinně pracovat s jednotlivými typy počítačového softwaru, resp. IT. Jednalo se o:
automatizovaný knihovní systém (AKS)
některý druh textového editoru
některý druh tabulkového procesoru
některý druh grafického editoru
některý prezentační program
tvorbu databází
tvorbu webových stránek
rešerše z databází a elektronických informačních zdrojů
Cílem bylo zjistit, kolik procent knihovníků výše jmenované segmenty softwaru běžně ovládá, resp. využívá. Můžeme konstatovat, že se výrazně zvyšuje schopnost pracovníků knihoven využívat a rutinně zvládat IT. Zvládnutí některých kompetencí se stává samozřejmostí u naprosté většiny pracovníků (AKS, textový editor), či pracovníků větších knihoven (tabulkový procesor). Zlepšuje se situace ve všech kompetencích, byť zejména v některých typech knihoven ne dostatečně.
Graf 5: Procento využití jednotlivých informačních technologií a počítačového software
Nejčastější zdroje získávání počítačové gramotnosti
Veřejné knihovny uvádějí tři nejčastější zdroje získání počítačové gramotnosti: zaškolení v knihovně (23,9 %), samostudium (22,2 %) a vzdělávací centra knihoven (21,2 %). S odstupem následují dodavatelé systému (15,8 %), dále pak škola (10,7 %); okrajový význam pro získání těchto znalostí a dovedností mají školící agentury (4,3 %) a jiné cesty (2 %).
Oproti předchozímu průzkumu mírně poklesl význam samostudia, přestože jeho role v získávání kompetencí v oblasti IT je trvale podstatná; a značně poklesl význam vzdělávacích center v knihovnách, byť stále zůstávají mezi třemi priorizovanými zdroji; výrazně vzrostl význam zaškolení v knihovně a také podíl dodavatele systému.
U specializovaných knihoven jde o poněkud jiné prioritní zdroje, pořadí i proporce. Nejčastějším zdrojem vzdělání v oblasti počítačové gramotnosti je v těchto knihovnách samostudium (26,4 %), dále zaškolení v knihovně (22,9 %) a s odstupem dodavatel systému (17,5 %). Následují vzdělávací centra knihoven (14,7 %) a škola (11,8 %). Stejně zanedbatelnou roli hrají vzdělávací agentury (3,6 %) a jiné zdroje (3,1 %).
Graf 6: Nejčastější zdroje při získávání inf. gramotnosti pracovníků knihoven 2011 v %
Problémy v nabídce vzdělávacích aktivit
Za hlavní problém v nabídce vzdělávacích aktivit považují veřejné knihovny opět časovou náročnost (stejně jako v předchozím průzkumu), s odstupem následuje nedostatečná nabídka v místě a s ještě větším odstupem finanční náročnost. Tyto tři parametry, ovšem v různých pořadích a hodnotách, jsou pro veřejné knihovny trvale problémy hlavními. Ostatní problémy se vyskytovaly s menší naléhavostí. Všechny problémy s výjimkou časové náročnosti mají sestupný trend.
U specializovaných knihoven je pořadí odlišné. Hlavním problémem je zde nedostatečná nabídka v místě, následuje časová náročnost a absence systematické nabídky. Významným problémem je také absence specifické nabídky a finanční problémy. Oproti předchozím průzkumům se pořadí problémů proměňuje, i když některé problémy přetrvávají (především nabídka - systematická, v místě, specifická.), jejich naléhavost se ovšem většinou snižuje.
Graf 7: problémy v nabídce vzdělávacích aktivit - všechny knihovny
Jazykové vybavení pracovníků knihoven
Průzkumem byly zjišťovány jazykové znalosti knihovníků, zejména pak největších světových jazyků: angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny a "jiných". Respondenti měli současně ohodnotit úroveň jazykových znalostí.
V celém souboru převažuje významně znalost anglického jazyka. Ve veřejných knihovnách je uváděna u 43 %, ve specializovaných knihovnách dokonce u 55 % knihovníků. Jde o významný posun; v předchozím průzkumu ještě jednoznačně dominovala znalost jazyka ruského, který je nyní na místě druhém (28 % knihovníků ve veřejných a 20 % knihovníků ve specializovaných knihovnách), následován však poměrně těsně jazykem německým (21 % ve veřejných a 17 % ve specializovaných knihovnách). Znalost ostatních jazyků je výrazně minoritní v obou skupinách knihoven.
Graf 8: % zaměstnanců všech knihoven ovládající jazyky - srovnání 2004 a 2011
Úroveň jazykových znalostí byla vedoucími pracovníky knihoven "oznámkována" stupnicí 1 - 4 (optimální - dobrá - dostatečná - nevyhovující). Z celku 630 veřejných knihoven jsou s jazykovým vybavením spokojeni ve 185 knihovnách (82 optimální a 103 dobrá), tj. 30 %. Za dostatečnou je považována v 287 knihovnách (46 %) a 158 (24 %) ji hodnotí jako nedostatečnou. Potřeba jazykových schopností u personálu knihoven roste s velikostí aglomerace a je takto reflektována i managementem knihoven. Oproti průzkumům předchozím se ve veřejných knihovnách spokojenost managementu s jazykovou výbavou pracovníků zvýšila - pravděpodobně úměrně tomu, jak se skutečně zvýšily jazykové kompetence pracovníků.
Ve specializovaných knihovnách je spokojenost s úrovní jazykových znalostí v 89 knihovnách (26 optimální (14 %), 63 dobrá (34 %)), za dostatečnou je považována v 75 (41 %) a za nedostatečnou pouze ve 20 knihovnách (11 %). I zde se spokojenost s jazykovým vybavením zvyšuje.
Graf 9: Hodnocení jazykových znalostí pracovníků všech knihoven
Podpora rozšiřování/zvyšování kvalifikace v knihovnách
Tato otázka byla zaměřena na zjištění způsobu podpory růstu kvalifikace knihovníků ze strany zaměstnavatele v oblasti jazykových kompetencí, dovedností v práci s IT a v profesním vzdělávání. Jako základní formy podpory byly vymezeny: finanční podpora, poskytování volna a motivace pracovníků. Zjištění o podpoře vzdělávání v knihovnách nejsou příliš optimistická. Pro všechny sledované oblasti (profesní vzdělávání, vzdělávání v oblasti IT a jazykové vzdělávání) lze konstatovat, že převážná většina knihoven, resp. zřizovatelů vzdělávání nepodporuje.
Nejvíce je podporováno profesní vzdělávání, a to všemi nabídnutými formami (poskytování volna, finanční podpora, motivace), dále vzdělávání v oblasti využívání IT (zejména poskytováním volna), na posledním místě, nikoli však s nevýznamnými hodnotami a s rostoucím trendem je podpora jazykového vzdělávání.
Graf 10: % knihoven/zřizovatelů všech knihoven podporujících vzdělávání zaměstnanců
Priority ve vzdělávání pracovníků knihoven
V další otázce měli respondenti stanovit tematické priority pro vzdělávání knihovníků v nejbližším období ve třech oblastech: základní knihovnické činnosti, management a práce s ICT. Výsledky tohoto šetření by měly být podkladem pro organizaci dalšího vzdělávání knihovníků.
Co se týče základních knihovnických činností, za veřejné knihovny, podle počtu voleb bylo jako prioritní označeno těchto 5 témat:
Podpora čtenářské gramotnosti a čtenářství
Vzdělávací funkce knihoven
Výpůjční služby a systémy
Elektronické zdroje a služby
Informační výchova uživatelů včetně práce s IT
Priority se příliš neliší od těch, jež byly definovány v předchozím průzkumu, novou hvězdou se stává vzdělávání v oblasti podpory čtenářské gramotnosti, vyplývající zřejmě z obecného pocitu ohrožení čtenářství v populaci. V pětici se neobjevila katalogizace. Elektronické zdroje a služby v předchozím průzkumu v nabídce nefigurovaly.
V oblasti specializovaných knihoven se témata výrazně liší, ke shodě dochází pouze v jediné oblasti (elektronické zdroje a služby), ta je více priorizována (2. místo oproti 4. u veřejných knihoven):
Práce s databázemi - vyhledávání, rešerše
Elektronické zdroje a služby
Katalogizace speciálních dokumentů včetně elektronických
Autorské právo
Referenční a informační služby
Proti předchozímu průzkumu na důležitosti získává katalogizace speciálních dokumentů a problematika autorského práva, tedy oblasti významně ovlivňující existenci knihoven a jejich sbírek.
V okruhu management knihoven vybírali respondenti pouze tři priority, na nichž panuje shoda v obou typech knihoven. Je ovlivněna jistě i menším rozsahem nabídky, vypovídá však rovněž o jasně definovaném zájmu. Je tedy zřejmé, kam by se mělo obírat vzdělávání knihovníku v této oblasti.
Právní minimum pro knihovníky
Projektový management, příprava projektů a žádostí o dotace
Ekonomické minimum pro knihovníky
Projektový management je stálicí v zájmu knihovníků, svědčí o tom i výsledky předchozích průzkumů. Obě další "hvězdy" v nabídce předchozích průzkumu nebyly. Z výsledků je zřejmé, že jejich zařazení bylo kvalifikovaným krokem. Pořadí na dalších místech se oproti předchozím průzkumům významně nemění, snad s výjimkou fundraisingu, který se v obou skupinách dostal na poslední místo.
Ve skupině informační technologie vybírali respondenti opět pouze tři priority. Dle očekávání jsou zde mezi jednotlivými typy knihoven určité rozdíly.
Veřejné knihovny preferují tato témata:
Tvorba a správa webových stránek
Vyhledávací nástroje a informační zdroje na internetu
Automatizovaný knihovní systém
U specializovaných knihoven se k druhým dvěma z uvedené trojice přidává aktuální problematika digitalizace, která je pro veřejné knihovny zatím méně zajímavá. Problematiku tvorby webových stránek, velmi aktuální u knihoven veřejných, řeší u specializovaných knihoven pravděpodobně určený specialista (často ne-knihovník), případně pracovník instituce, jejíž jsou knihovny součástí, není proto naopak u specializovaných knihoven prioritní. Ani v této skupině nedošlo ke změně od předchozího průzkumu.
e-Learning
E-learning využívá či využilo jen 25,9 % veřejných knihoven. S e-learningem jako formou vzdělávání se tedy setkalo zatím velmi málo knihovníků v této skupině. Nejčastěji šlo o pracovníky krajských (78,6 %) a největších městských knihoven (75 %).
Také ve skupině specializovaných knihoven má s e-learningem zkušenosti necelých 35 %. Nejvíce zkušeností mají ústřední specializované knihovny (83,3 %) a dle očekávání také knihovny vysokoškolské (64,3 %). Nejméně zkušeností s e-learningem mají muzejní knihovny (6,3 %).
Z celku 676 veřejných knihoven zodpovědělo dotaz, zda by uvítalo a podporovalo v blízké budoucnosti vzdělávání pracovníků prostřednictvím e-learningu, 565 knihoven, z toho převážná většina (509, tj. 91 %) kladně, pouze 56 (necelých 10 %) knihoven s touto formou vzdělávání nepočítá.
Ze 186 specializovaných knihoven otázku zodpovědělo 157 knihoven, z toho 151, tj. 96 % kladně; jen 6 muzejních knihoven (12,8 % z respondentů této kategorie) v nejbližší době vzdělávání touto formou nepředpokládá.
e-Learning je dosud málo využívanou formou vzdělávání knihovníků, zkušenosti s ním mají především větší veřejné knihovny a některé typy knihoven specializovaných. Je však formou vzdělávání očekávanou a vítanou.
Zařazení pracovníků knihoven do platových tříd v roce 2011 - knihovníci
Veřejné knihovny: ve veřejných knihovnách bylo v roce 2011 nejvíce knihovníků zařazeno ve třídě 9, celkem 1086 (32,5 %) z celkového počtu 3342. Ve třídě 8, která byla nejčastější třídou v předchozím průzkumu, bylo zařazeno 1042 (31,2 %) odborných knihovníků a ve třídě 10 celkem 366 (11 %) odborných knihovníků. Významnou z hlediska četnosti zařazení byla ještě třída 11 s počtem 322 (9,6 %). Lze konstatovat pozitivní posun v zařazení knihovníků oproti předchozímu průzkumu: srovnej pořadí tříd dle četnosti v r. 2004: 8, 9, 7, 10, 11, 6, 12, 13 a v r. 2011: 9, 8, 10, 11, 7, 12, 6, 13.
Specializované knihovny: pro 400 specializovaných knihovníků je nejčetnější třída 11 (96 odborných knihovníků, tj. 24 %), následuje třída 10 (76 odborných knihovníků, tj. 19 %), třída 9 (68 odborných knihovníků, tj. 17 %), třída 12 (60 odborných knihovníků, tj. 15 %) a třída 8 (56 odborných knihovníků, tj. 14 %). V zařazení knihovníků specializovaných knihoven lze také sledovat určité zlepšení; srovnej pořadí z r. 2004 (9, 10, 11, 12, 6, 13) a 2011 (11, 10, 9, 12, 8, 7,6), které ovšem může tentokrát jít na vrub nižšímu počtu responsí v tomto průzkumu.
Graf 10: zařazení do platových tříd - knihovníci
Průměrný plat
Tradičně nedobrou platovou situaci v knihovnách potvrdil i tento průzkum. Průměrný plat byl v r. 2011 v České republice 24319,- Kč (údaj Českého statistického úřadu), zatímco průměrný plat knihovníka v tomto období dosáhl částky 19679,- Kč, tj. 19 % (4640,- Kč) pod celostátním průměrem. Ve třídě 9, která vyžaduje odborné středoškolské vzdělání a je nejpoužívanější třídou pro profesi knihovníka, kterou vykonávají i lidé s vyšším vzděláním, činil průměrný plat 19 946,- Kč, tj. 18 % pod průměrnou mzdou. Je tedy možné konstatovat, že absolutní většina zaměstnanců knihoven v České republice je hluboko pod tímto průměrem. Z celkového počtu odborných knihovníků, za něž byly údaje vyplněny, se nad celostátní průměr dostalo pouze 9 % odborných knihovníků.
Graf 11: Srovnání průměrných platů v roce 2011 v ČR, knihovníci a ostatní pracovníci knihoven
Závěrem
Výsledky průzkumu jsou v mnoha ohledech reprezentativní a poskytují jednak poměrně podrobný přehled o personální situaci českého knihovnictví, jednak východiska pro další kroky v této oblasti, zejména pak v naplňování priority 20 (Lidské zdroje) Koncepce rozvoje knihoven ČR na l. 2011 - 2015. Poskytují také solidní základ pro argumentaci v jednáních s příslušnými orgány a institucemi.
Podrobnější výsledky průzkumu, závěry, grafickou přílohu a formulář dotazníku je možné najít ve Zprávě z průzkumu, která je umístěna na webových stránkách Knihovnického institutu Národní knihovny ČR na adrese: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=05_St/pruzkum_2012.htm
Kdo jste dočetli až sem, bonus pro Vás: ilustrace Markéty Vydrové (dárek od Dr. Juhaňáka).