Galerie

Odešel skromný a světa knihoven znalý gentleman

Stanislav Kalkus se narodil 27. 4. 1931 v Praze. Velmi často rád ve svém dětství a mládí jezdil do Jičína. Prožil ještě chvíli svobodný čas 1. republiky, posléze jako dospívající úzkostně vnímal okupaci nacistickými vojsky, osvobození republiky, aby v septimě gymnázia v Resslově na dnešní Praze 2 byl zlovolně obviněn a uvězněn v roce 1948 na 3/4 roku v Praze na Pankráci. Měl jistě i štěstí, že byl velmi mlád, jinak trest mohl být podstatně horší a fatálnější. Brzy však pochopil a utvrdil se, že přichází další těžká doba nesvobody. Ještě díky obětavosti učitelů, profesorů gymnázia, také jeho ředitele, se mohl k dokončení studia vrátit a složit maturitu. Poté pracoval manuálně tzv. ve výrobě. V roce 1950 s převaděčem utekl přes hranici do emigrace jeho otec, aby Stanislav Kalkus jej následoval stejným způsobem na podzim roku 1951, kdy útěkem do tehdejší sovětské zóny Rakouska a okamžitým přechodem do Německa začal jeho jiný život v jiných a pro něj neznámých zemích.

Oženil se a v roce 1952 se s manželkou dostal do Spojených států amerických. Zde vystudoval, dosáhl magisterského vzdělání a později ještě doktorského titulu (PhD.). Narodily se první dvě jejich děti. Začala také jeho práce pro vládu Spojených států, cesta po vojenských základnách v Maroku a v Německu. Narodil se jim třetí potomek.

Po návratu do USA zakotvil Stanislav Kalkus na nějaký čas v univerzitním prostředí, konkrétně v Severní Karolíně v Chapel Hill, učil a rovněž pomáhal budovat fond poměrně slovanské literatury v knihovně University of North Carolina. Posléze přešel do služeb amerického válečného námořnictva (U.S. Navy), kde pro vojenské a námořní základy v Newportu pracoval jako knihovník. Poté rodina Kalkusova přesídlila do Washingtonu, aby zde Dr. Stanislav Kalkus pracoval v pozici hlavního knihovníka amerického válečného námořnictva.

Přišel rok 1989, v zápětí oficální návštěva tehdejšího pana prezidenta Václava Havla ve Spojených státech a s ní výzva spoluobčanům, Čechům a Slovákům žijícím ve Spojených státech amerických, zda by nepomohli rodící se nové demokracii, případně nepřišli pomáhat zpět do Československa. Stanislav Kalkus tehdy odcházel do důchodu a rozhodl se na tuto výzvu reagovat. Začal s manželkou, paní Martou, přejíždět mezi svým druhým domovem v USA a rodným domovem v Československu, později v České republice.

Začala velká pomoc Stanislava Kalkuse českému knihovnictví, stal se záhy oblíbeným a uznávaným pedagogem Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho pomoc českému knihovnictví není až tak jednoduché zmapovat, protože Dr. Stanislav Kalkus byl nejen entuziastický v pomoci, ale zároveň velmi skromným člověkem nezdůrazňujícím své zásluhy.

Vím z rozhovorů a povídání s ním a dalšími, že pomáhal Parlamentní knihovně, pomáhal budovat knihovní fond Ekonomického institutu CERGE, přátelil se s lidmi z Národní knihovny České republiky a ze Svazu knihovníků a informačních pracovníků, Bulletin SKIP s jeho pomocí vydal základní informace o americkém knihovnictví. Stál obecně u zrodu mezinárodní spolupráce českého knihovnictví a pomohl budovat první kontakty Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK do akademického prostředí americké informační vědy (Library and Information Science). Na ÚISK FF UK přednášel předměty jako "Srovnávací knihovnictví", "Cenzúra nebo výběr?", "Anglická oborová terminologie". Jezdil stále a v podstatě soukromě (za své finanční prostředky) na konference American Library Association, Special Libraries Association nebo organizace IFLA, kde byl mnoho let známou osobností.

Stanislav Kalkus se sžil s univerzitním prostředím, měl rád studenty, obdivoval jejich otevřenost a neskrýval radost, když diskutovali a svobodně se vyjadřovali. Mnozí studenti rádi používali přezdívku, kterou s úctou vyslovovali: Stanley. Ano, pro mnohé studenty a kolegy v knihovnách a informačních institucích byl Dr. Stanislav Kalkus v přezdívce a ve vyprávění studentů Stanley. Vždy však tuto přezdívku vyslovovali s obdivem a v úctě.

S Dr. Kalkusem odešel gentleman, člověk naslouchající a dobrý. Historek z jeho bohatého života měl hodně a lidé jim velmi rádi naslouchali a on je uměl vtipně a s nadhledem předávat. Jeho osobnost zdůrazňovala milá skromnost. Dr Stanislav Kalkus, Stanley, bude velmi chybět českému knihovnictví a akademickému prostředí informační vědy. Čest jeho památce.

Richard Papík