Atlas

Můj výlet do Sázavy...

V době ne tak úplně dávné jsem sázavskou knihovnu a své milé kolegyně vídala často. Byla totiž v našem, tedy kutnohorském okrese. No, změna je život a město Sázava je nyní v okrese benešovském. Vidíme se tedy mnohem míň, což je, přiznávám, i moje chyba. Do Sázavy mám z Kutné Hory přece stále stejně daleko. A tak, když jsem se dozvěděla, že se sázavská knihovna přestěhovala "do lepšího", rozjela jsem se tam podívat. A bylo to opravdu příjemné setkání...

Ráda jsem se viděla s kolegyní Líbou Brošovou, zkušenou knihovnicí třítisícového města, která mi ukázala, jak si nyní tahle malá profesionální knihovna vede.

Tak především - přestěhována je opravdu do lepšího, většího a novějšího. Sázavské radnici se podařilo přestěhovat svou knihovnu do budovy kulturního domu, do nově upravených, téměř o polovinu větších prostor bez bariér. Určitě dobře pro čtenáře i knihovnu je, že adresa se v podstatě nemění. Nová knihovna je vlastně jen "přes ulici", tedy pro znalce stále na náměstí Voskovce a Wericha. A asi bych neměla zapomenout na to, že velkou část finančních prostředků získala knihovna z grantových prostředků EU - funguje zde totiž dobře mikroregion Posázaví.

Do samotné knihovny jsem přišla, vlastně přijela výtahem. Prosklená věž výtahu tvoří nedílnou a z mého pohledu i povedenou součást interiéru knihovny, která obsluhuje něco okolo 600 registrovaných čtenářů. Oslovily mne barevné stěny, zajímavě poskládané regály, prosvětlená pyramida z knih, variabilita prostoru s možností promítání, odpočinková místa, sedací koutky - to všechno tvoří opravdu příjemné čtenářské prostředí. A není od věci, že hned vedle knihovny, za jedinými dveřmi, je divadelní sál, což skýtá knihovně další možnosti.

Trošku škoda a často opakovaný evergreen je, že při zadávání jistě drahé výroby nových prvků , jakým je třeba výpůjční pult, nedávají zadavatelé více prostoru diskusi s knihovnicemi. A tak nyní v Sázavě třeba obsluhují knihovnice dětské i dospělé čtenáře u jednoho, velmi vysokého a pro děti (i menší dospělé) nevyhovujícího pultu, který ani z pohledu druhé strany (tedy z pohledu knihovníka) nevyhovuje svým členěním. Nedostatečné se mi z pohledu vynaložených finančních prostředků zdálo také zázemí pro knihovníky.

Těch dobrých věcí je ale nepoměrně víc - větší, výrazně dobře prosvícený prostor, hra s barvami stěn i podlah, hrací koutek, sedací nábytek, zákoutí pro klidnou četbu i relaxaci, ale třeba i automat na kávu, či prostor venkovní terasy s výhledem na překrásné sázavské okolí.

A tak jsem si v závěru své návštěvy maně vzpomněla na motto připravované koncepce rozvoje knihoven. Vzpomeňte se mnou:

V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně, rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně motivovaným personálem nebo z pohodlí domova, bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční službu získávám bezplatně v nečekaně dobré kvalitě požadovanou službu.

Tady už z toho opravdu většina platí - sázavští čtenáři mají krásnou, přívětivou a pohodlnou knihovnu s příjemnou, kvalifikovanou a očividně motivovanou Libuší Brošovou a Janou Bubeníkovou, kterým touto cestou děkuji za to, že jsem do zákulisí sázavského knihovnictví mohla po čase zase nakouknout. A gratuluji!

Gabriela Jarkulišová

Dodatek redakce: Městská knihovna Sázava byla slavnostně otevřena 10. září za přítomnosti spisovatelů Pavla Kohouta, Michala Viewegha, Leoše Šeda a Vladimíra Tupého.