BULLETIN SKIPSVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR |
42011 |
||
Aktuální číslo || Archiv || Obsah || Vydavatelské údaje | |||
Inspirace - Knihovny pomáhají druhýmO Klíčku, jedné hře a pěkné tradiciNevím, zda si některá matka pamatuje všechny nemoci svých dětí, mně všechny ty rýmečky či jiné drobné virózy z dětství mých synů splývají. Dosud však mám v paměti tu situaci, kdy drobné tělíčko mého ročního synka již několikátý den žhnulo vysokou horečkou, běžná léčba nezabírala, dítě přestávalo vnímat okolí a přivolaná lékařka ho s velmi nejistou diagnózou rovnou odeslala do nejbližší nemocnice. Tam se za ním zavřely dveře oddělení a já zůstala na druhé straně, bez možnosti návštěv... Byla to ošklivá zkušenost s nepříliš dobrou nemocniční péčí. Řadu let po této příhodě jsem zjistila, že existuje nevládní organizace, která se zasazuje o zlepšení života dětí v nemocnicích, že tam formulovali jakousi Chartu práv hospitalizovaných dětí, že mají informace z jednotlivých nemocnic o možnosti pobytu rodičů s hospitalizovaným dítětem. Tehdy jsem poznala nadaci Klíček a manžele Královcovi. Dva mladé lidi, kteří nejdříve chodili do Motolské nemocnice na dětskou onkologii jako dobrovolníci, ze země tam vydupali ubytovnu pro rodiče, organizovali letní tábory pro rodiny s vážně nemocnými dětmi a následně se rozhodli vybudovat na venkově takové zařízení, ve kterém by mohly nemocné děti pobývat i během léčby se svou rodinou. Hospic, slovo, které v nás vzbuzuje strach z nemoci a smrti, především však strach z umírání. Ještě hůře nám zní spojení dvou slov: dětský hospic. První dětský hospic v ČR, který v Malejovicích budují a provozují manželé Královcovi, však není smutné místo k umírání. Je to místo, kde slyšíte smích dovádějících dětí, je to místo pro život, byť i krátký a již předem omezený. Přijíždějí sem celé rodiny, nemocné děti, ale i jejich sourozenci, rodiče. Jako byste přijeli na venkov k blízkým příbuzným. Jedno z dětí je nemocné, ale i to si chce hrát, sdílet se sourozenci či ostatními dětmi drobná dětská darebáctví, v zimě zažít koulovačku, v létě vidět motýla na louce nebo - neomezuje-li ho v tom jeho nemoc - po té louce se s ostatními proběhnout. Ale dětský hospic v Malejovicích asi nemusím nějak podrobně představovat, řada knihoven s ním má osobní zkušenost, řada dětských oddělení mu poslala nějaký peněžní dar. Jak se stalo, že právě tomuto zařízení knihovny pomáhají? Tím kamínkem, který spustil zájem knihoven o dětský hospic, byla vlastně hra. Jeden ze seminářů, který absolvovala menší skupinka knihovníků v r. 2003, měl krom jiného za cíl poskytnout účastníkům také konkrétní zkušenost ve facilitování diskusí. Pravidla "hry", kterou lektorky semináře k tomuto účelu použily, byly jednoduché: Každý účastník vložil "do banku" ne úplně zanedbatelnou částku a současně si každý měl rozmyslet a vznést návrh, na co by měly být vybrané finance použity. Následně lektorky sdělily, že buď se všichni účastníci ve facilitované diskusi shodnou na jediném návrhu, nebo celá částka (kterou navýšily i obě lektorky) propadne jim. Výsledek bouřlivé diskuse s už domyslíte: vybraná částka putovala na konto Klíčku a do dětských oddělení knihoven se nesla výzva k vymýšlení akcí ve prospěch dětského hospice. A tak stalo, že na Šumpersku malovaly děti nádherné pohlednice, které pak byly prodávány v dražbě. Dražbu si úžasně užili všichni přítomní, včetně organizátorů z Městské knihovny v Šumperku a manželů Královcových, kteří zde zastupovali dětský hospic (asi poprvé v ČR zde knihovna použila i formu internetové dražby). Aukce ve prospěch hospice se konaly i v Sedlčanech a na dalších místech. Díky matkám Andersenkám Mirce Čápové a Hance Hanáčkové, které každoročně připomenou možnost celonoční sbírky pro hospic a ve svých instrukcích k Noci i zopakují rady jak konkrétně sbírku zrealizovat, se Noc s Andersenem stává akcí, která pravidelně propojuje děti účastnící se dobrodružství nočních zážitků v knihovně s dětmi, jejichž krátký život je poznamenán nemocí. Myslím, že není důležité, zda se do kasičky v knihovně vybere o pár korun více, či méně. Děti, které se akce účastní, jsou nenásilně vychovávány také k tomu, že je dobré a normální pomáhat. A vedou je k tomu knihovny, které samy trpí nedostatkem peněz, ale jsou schopné a ochotné vymýšlet akce, které pomohou jiným. Někdo už spočítal, že celková částka získaná knihovnami na podporu dětského hospice dosáhla 300 000 Kč. Jednodenní (vlastně jednonoční) sbírka účastníků Noci s Andersenem se už stala pěknou tradicí, jen letos se při ní vybralo přes 30 000 Kč. Díky vám všem, kteří jste pomáhali, díky vám všem, kteří jste přidali třeba jen jednu korunu. Zuzana Ježková s pomocí Mirky Čápové a Hanky Hanáčkové |
|||
SKIP |