BULLETIN SKIPSVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR |
32011 |
||
Aktuální číslo || Archiv || Obsah || Vydavatelské údaje | |||
AtlasSto let chebské knihovnyV poslední době stále více českých knihoven připomíná dobu svého vzniku. V určité části případů je spojována doba vzniku knihovny s ustavením čtenářského spolku či společnosti, což není totéž. Jak to bylo v Chebu? Na začátku 20. století byl Cheb rozvíjejícím se průmyslovým městem se 16746 obyvateli, z toho bylo 73 Čechů, asi 0,4 % (údaje z roku 1900). Cheb byl tedy typickým německým městem v českém pohraničí (tehdy Sudetech) jako desítky jiných. Není divu, že městská knihovna slavnostně zde otevřená 12. 2. 1911 byla deklarována jako německá knihovna. Budova pro ni byla postavena dle závěti místního ředitele strojírenského závodu Dominika Kreuzingera. Ten zemřel sice už roku 1903, ale o naplnění závěti se postarali jeho potomci. Byla to teprve druhá veřejná knihovna na našem území, které se dostalo samostatné budovy - první byla ve Svitavách postavená z daru tamějšího rodáka Osvalda Ottendorfera, ten se však otevření v roce 1892 osobně zúčastnil. Pro úplnost ještě dodejme, že před první světovou válkou získalo obdobně knihovnu Ústí nad Labem, a to v roce 1912. Budova svitavské knihovny dnes slouží tamějšímu muzeu, labskoústecká byla zničena při americkém náletu, pouze ta chebská slouží svým čtenářům dodnes, což je něco jako rarita. Ale o sto let zpět. Secesní budova chebské knihovny vyrostla v letech 1909 a 1910 ve výhodné lokalitě pár minut od centra. Na stavbu byla vypsána soutěž, ze 38 došlých návrhů byl vybrán projekt Maxe Looseho von Lisimfeldt z Teplic, který realizovala chebská firma Franz Kraus. Budova je třípodlažní, s plochou cca 2000m2. Na jižním uličním průčelí v úrovni patra je velký relief s literárními motivy. Po vstupu zádveřím a vestibulem následovala výdejna knih, sklad a čítárna. V patře byl byt správce, zasedací místnost a sál pro 300 osob. V suterénu byl ještě byt domovníka, kotelna a další sklad. V roce 1930 registrovala knihovna 15 tisíc svazků, 2500 čtenářů a 72 tisíc výpůjček. Po druhé světové válce byla knihovna znovu otevřena 28. října 1946 už jako česká s pouhými 341 knihami v češtině. Ze svozů a konfiskátů bylo v knihovně celkem cca 75 tisíc německých knih. Od 28.10. do konce roku 1946 půjčila knihovna 622 knih celkem 118 čtenářům. V roce 1947 se stal vedoucím Karel Doucha, o rok později sem nastoupila i jeho manželka Clotilda. Oba získali v roce 2004 Cenu českých knihovníků (KD in memoriam) za zásluhy o činnost v chebské knihovně i na celém chebském okrese. V 50. letech se postupně do nedaleké budovy přestěhovalo dětské oddělení, studovna a čítárna, původní budova slouží dospělým čtenářům, jako sklady fondu (škoda, že zabírají tolik místa) a jako zázemí. Ladislav Kurka s přispěním Marie Mudrové |
|||
SKIP |