BULLETIN SKIPSVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR |
32011 |
||
Aktuální číslo || Archiv || Obsah || Vydavatelské údaje | |||
SměrFacebook?Název tohoto serveru vznikl z papírových letáků nazývaných facebooks, které se rozdávají studentům prvních ročníků na amerických univerzitách, aby se lépe vzájemně poznali, navázali spolupráci a osobní kontakty. V roce 2007 měl Facebook 57 mil. aktivních členů mezi studentskými weby. Dnes se jedná o jednu z největších společenských sítí na světě, má kolem 500 mil. aktivních uživatelů. Facebook je přeložený do 65 jazyků a neustále se rozvíjí. Slouží především na tvorbu sociálních sítí; umožňuje komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a nabízí nejrůznější informace. Facebook založil v roce 2004 Mark Zuckerberg, tehdejší student Harvardské univerzity. Zpočátku sloužil studentům zmíněné univerzity, postupně ho začaly používat i další univerzity, až se otevřel široké veřejnosti. Zajímavý pohled na Facebook představil ve svém příspěvku na knihovnické konferenci "Kniha ve 21. století" , která se konala 10.-11. 2. 2011 v Opavě, doc. PhDr. Pavol Rankov, PhD. Příspěvek nazval "Intimita v éře elektronických médií". Hledal hranici mezi skrytým a viditelným světem v lidské společnosti. Tato hranice existovala vždy, i když se časem mění, především vlivem technologií a přístupem lidí. Mění se od kultury ke kultuře, v rámci konkrétní kultury a především postojem lidí. Hranici mezi skrytým (intimním) a viditelným (veřejným) světem ovlivňuje především morálka, tradice, životní styl a zejména používaná komunikační média. Obsah pojmu skryté a viditelné se přizpůsobuje právě novým médiím. Atributy dnešní intimity jsou mediálně nabízeny (např. kauza Monika Lewinski/Bill Clinton; smrt princezny Diany ad.). Hovoří se o digitalizaci intimity (prostřednictvím web kamery), což přináší její destabilizaci a nejistotu. Masová média přinesla do intimity domova veřejná témata. Lidé jsou v intimním prostředí svých domácnosti několik hodin denně konfrontováni s veřejnými informacemi, které se netýkají jejich blízkých a které vytvořili neznámí lidé. Dozvídají se prostřednictvím médií intimní detaily ze života slavných, děti vidí intimitu dospělých apod. Související fenomén je erotizace, kdy každá lidská aktivita (reklama - používání tělového šampónu, chuť čokoládové tyčinky; jízda automobilem ad.) imituje vyvrcholení pohlavního aktu. Tak se dostávají intimní a privátní pocity do okruhu veřejné komunikace a zaujímají konkrétní modely a vzorce chování. Masová média zaútočila na intimitu a soukromí přímo. Bulvarizace zbavila soukromí hvězdy šoubyznysu, politiky a později i neznáme osoby (reality show, kde se odkrývá soukromí anonymních lidí). Jedná se o tzv. mediated voyeurizmuz (pohled klíčovou dírkou). Mladí lidé dnes neřeší problém svěřit se, ale zveřejnit se. Lidé se vždy svěřovali svým blízkým, přátelům o intimních detailech svého života. Ale nikdy to nemělo obrazovou či písemnou stopu. Právě média devalvují význam slova soukromí a přítel. Člověk odkojený moderními médií nechápe smysl soukromí a neváží si ho. V minulosti to byli otroci, kteří byli nuceni žít bez soukromí. Dnešní člověk se soukromí vzdává dobrovolně a šíří o sobě informace (i intimní) do světa. Facebook (ale i jiné sociální sítě) vyžaduje od uživatele, aby si vytvořil veřejný profil. Takového člověka můžeme označit za mediovaného exhibicionistu, chová se tak, aby měl sledovanost imaginárního publika. Přirozeně touží po seberealizaci prostřednictvím medializace vlastní osoby. Chce se dostat na obrazovku, monitor či displej těch druhých. A. Keen to nazývá Selfbroadcasting - sebevysílání a sebeprezentace. Intimní se zkrátka dnes stává veřejným, protože to umožňují technologie. Proto se vztah skrytý a viditelný tolik změnil. Součástí image uživatele sociální sítě je ulovit na síti co nejvíce přátel. Průměrný počet přátel v sociální síti je 150. Jsou to lidé, které osobně neznáme, a přesto je považujeme za své přátele. P. Rankov upozorňuje, že i pojem "přátelství" doznal změn a ztrácí svůj původní význam. Facebook ad. sociální sítě označuje Pearsonová, E. za ložnici ze skla (glass bedroom metaphor). Do zvláštního vztahu se dostávají i pojmy veřejný blog a soukromý deník. Veřejný blog je jakousi společenskou normou, soukromý deník můžeme označit za autoterapii. Dříve si deníky psali slavní umělci a většinou vyšly posmrtně. Neúčast v sociálních sítích se rovná sociálnímu vyloučení. Internetový a masmediální prostor je přeplněný. Uživatelé řeší, jak zaujmout, šokovat a strhnout na sebe pozornost. Hodně moderní je prezentovat "vlastní názor". Lidé zveřejňují své fotografie, fotografie svého bytu, vystupují pod skutečnými jmény, řeší intimity od ztráty panenství až po myšlenku na sebevraždu. Střední a starší generace má hranici mezi skrytým a viditelným jinak nastavenou, intimita je tabu. P. Rankov se zamýšlel nad současnou realitou sociálních sítí, záleží na každém z nás, jak a zda bude sociální sítě využívat. Každá nová věc přináší něco dobrého a zároveň špatného, záleží na nás, jak ji budeme používat. V případě veřejných knihoven představují sociální sítě možnost oslovit nejen mladou generaci, ale nabízet informativní online stránku související s aktivitami knihovny. Knihovna má jedinečnou možnost přiblížit se svým uživatelům, uspokojit jejich informační požadavky a nabízet jim zajímavá fakta. Uživatel může Facebook knihovny číst nejen z pohodlí domova, ale i na cestách prostřednictvím mobilního telefonu. Jedná se především o vynikající možnost, jak získat zpětnou vazbu na nabízené služby. Uživatele, se mohou ptát, zajímat a informovat, ale i vyjádřit (ne)spokojenost. Pokud knihovna nebude nabízet Facebook, dobrovolně se vyloučí ze sociálního prostředí. Počet knihoven, které nabízejí Facebook svým uživatelům, roste. Knihovna, která se pro Facebook rozhodne, by měla určit kompetentní osobu, která se bude o tuto službu starat, aktualizovat a vyhodnocovat údaje atd. Jedině tak bude mít nová služba šanci uspět. Je to ideální možnost, jak udělat z čtenářů fanoušky knihovny a být s nimi v neustálém kontaktu. Twitter.com je adresa nejpoužívanější světové služby pro sdílení krátkých textových informací. Mylně je považován za sociální síť. Průměrná denní návštěvnost se pohybuje na hodnotě 3 miliony návštěvníků denně. Na rozdíl od Facebooku nepřináší tolik novinek a inovací, není tedy tolik využíván. U nás není twitter tak populární, navštěvuje ho kolem 5 tisíc uživatelů denně. Zřejmě to ovlivňuje fakt, že nenabízí české rozhraní. Je anglický a tudíž hůř dostupný pro českého uživatele. PhDr. Libuše Foberová Ph.D. |
|||
SKIP |