Směr

Co provedou e-čtečky knihovnám (2. část ankety)

Nemine den, aby média nepřetřásala informace o e-čtečkách a o e-knihách, které knihy jsou už k dispozici, jaké typy e-čteček se prodávají a za kolik atd. Méně nebo pokud vůbec se objevují úvahy, co tento nový fenomén provede s knižní m trhem, jak by měla reagovat legislativa, jak budou postupovat nakladatelé. A samozřejmě na okraji pozornosti zůstává vliv e-čteček na budoucí činnost knihoven. Proto se redakce rozhodla zorganizovat anketu na toto téma. V minulém a tomto čísle dostávají prostor knihovníci, v příštím čísle to budou nakladatelé (snad) a konečně ve 4. čísle autoři (snad). Redakce by uvítala ohlasy na zveřejněné názory.

ZDENĚK MATUŠÍK: E-reader a nejen to v zahraniční diskusi

 "E-reader" - mezinárodně zažitý znak pro anglické pojmenování "electronic book reader", čili přístroj pro čtení elektronických knih, hovorově - a specificky - čtečka (resp. čtečka elektronických knih).

Pojmy "přístroj pro čtení elektronických knih" a "(elektronická) čtečka" se nekryjí, což je důsledek věcného stavu problému: elektronické knihy zahrnují celou řadu jevů - technických řešení¹, u kterých se procesy zpřístupňování uživatelům, případně vnímání obsahu realizují různým způsobem.

Zde nám ovšem jde o takové elektronické knihy, jež jsou specificky koncipovány tak, aby se jejich intelektuální obsah (komunikát) mohl vnímat na plně (zejména snadno) mobilním zařízení. Z tohoto hlediska jsou v současnosti k dispozici tři kategorie přístrojů - čtečky, tablety a technologicky vyspělé mobilní telefony.

O těchto zařízeních je na webu spousta materiálů. Řada z nich se jeví jako více či méně skrytá reklama nebo alespoň jako v zásadě jen převzaté informační materiály výrobců. Stati v odborných knihovnických časopisech jsou vskutku ojedinělé (tj. dosud doslova jednotlivé) a vycházejí spíše ze sond zahrnujících jednotlivé uživatele (tedy jedna si vyprodukovala dvacet uživatelů zapůjčením čtečky na týden). Více je samozřejmě odborných statí, jež se zabývají elektronickými knihami vůbec.

Rozsáhlý přehled různých typů čteček z hlediska technických parametrů a vybavení, jakož i z hlediska podporovaných formátů podává anglickojazyčná Wikipedia².

Pro uživatele je ovšem důležité to, jak jednotlivé druhy přístrojů na čtení elektronických knih naplňují funkční požadavky na zpřístupňování obsahu knih. Instruktivní tabulku v tomto smyslu obsahuje prezentace-brožura mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers na s. 5³. Jeví se, že čtečky mezi dalšími alternativami jsou výhodné pro zpřístupňování "konzumních" knih⁴, neboť do značné míry naplňují kritéria snadno přenosných, lehkých zařízení, jež by však přitom umožňovala z hlediska hygienického a psychologického optimální podmínky čtení a vznik zážitku ze čtení.

Mobilní telefony (nejčastěji iPody) se uplatňují zejména jako alternativní varianta pro specifické publikum - zvláště mládež dojíždějící do škol. Takové užití je velmi rozšířeno v Japonsku, kde nakladatelství promptně zařídila i produkci obsahu přiměřeného tomuto užití (čtiva).

Výrazně více prostoru se v materiálech věnuje srovnání čteček a tabletů (mezi nimi nejrozšířenější jsou zařízení iPad, produkty firmy Apple, stejně jako iPody mezi vyspělými mobilními telefony). U čteček se zdůrazňuje menší rozměry a nižší váha, lepší hygiena čtení včetně možnosti čtení i na slunci, větší výdrž baterií mezi dobíjením. Za významnou nevýhodu se naopak považuje provoz pouze v černo-bílém režimu a omezenost na statická zobrazení, menší pružnost, často i horší navigace, jakož i snížená hygiena čtení (větší namáhání zraku) v přítmí či ve tmě (kdy je zapotřebí doplňkové osvětlení), případně i složitější způsob ukládání knih (prostřednictvím počítače).

Kde se projevují nevýhody čteček, tam se profilují právě tablety. Na tabletech lze zobrazovat nejen text (v solidní kvalitě, byť přece jen pro zrak namáhavěji), ale i barevné obrázky, ba samozřejmě také multimediální prvky. Nejsou sice tak těžké jako notebooky, ale jsou přece jen násobně těžší oproti čtečkám a potřebují významně častější nabíjení. Na silném světle, zejména na slunci, je nelze reálně používat, zato se při testování ukázaly být jako srovnatelné, resp. lepší v intimním prostředí - v přítmí, případně ve tmě⁵. Což má svou váhu, neboť je zjištěno⁶, že čtení je uživateli pociťováno jako úzce osobní záležitost, takže uvedený moment není právě pominutelný.

S technologickým rozvojem čteček a zvláště v souvislosti s uplatňováním účinných technických prostředků ochrany⁷ se ozývají hlasy volající po ochraně práv uživatelů elektronických knih. Bezdrátové spojení čteček se serverem poskytovatele totiž může nejen umožňovat "zakoupení" elektronické knihy⁸ třeba jen během pouhé minuty, ale na druhé straně poskytovateli kontrolovat užití (např. včetně frekvence obracení stránek), ale extrémně i "prodané" knihy ze čteček uživatelů vymazat⁹ či při prodlevě v bezdrátové komunikaci se serverem poskytovatele soubor elektronické knihy deaktivovat¹⁰. Standardizace práv uživatelů elektronických knih by měla vést jednak k zajištění trvalého přístupu k obsahu, jejž si zaplatili, jednak k zajištění soukromí. Příkladem je návod pro kontrolu nabídky elektronických knih, který na svém webu zveřejnila americká Nadace elektronické hranice.¹¹

1. Viz Matušík, Zdeněk. Elektronické knihy v knihovnách z pohledu autorského práva. Bulletin SKIP [online]. 2010, 19, 1, [cit. 2011-04-16]. Dostupný z WWW: <http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull10_118.htm>
2. Comparison of e-book readers. In: Wikipedia : the free encyclopedia, [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW <http://en.wikipedia.org/wiki/E-book_reader>
3. Turning the Page : the Future of eBooksTechnology. - [Delaware] : PricewaterhouseCoopers, 2010, [cit. 2011-04-16]. Dostupný z WWW <http://www.slideshare.net/victori98pt/the-future-of-ebooks-by-pricewaterhousecoopers>
4. "Konzumní" literatura neznamená zdaleka jen čtivo - může jít také o věcnou literaturu jako jsou rádce, příručky typu Udělej si sám atp. - Naopak, pro profesionální literaturu se stále jeví jako nejvhodnější uživatelské rozhraní stolní počítač.
5. Srov. Perlow, Jason: iPad vs. Kindle: Which is the better e-Reader?, [cit. 2011-04-16]. Dostupný z WWW <http://www.zdnet.com/blog/perlow/ipad-vs-kindle-which-is-the-better-e-reader/12719>
6. The Speed of Life : the eReader explosion: The new publishing frontier : consumer discovery sessions held in February 2010. - Delaware : PricewaterhouseCoopers, 2010. (Consumer Intelligence Series) , [cit. 2011-04-16]. Dostupný z WWW: <http://www.pwc.com/us/en/industry/entertainment-media/assets/EMC-report-eReader-0210.pdf>
7. Tak v dikci autorského zákona č. 121/2000 Sb., zejména ustanovení § 43, jinak jde o známou "správu digitálních práv" - "digital rights management - DRM".
8. "Zakoupení" se uvádí v uvozovkách, neboť ve skutečnosti nejde o získání daného předmětu do vlastnictví kupující osoby, ale jen o postoupení práva (zpravidla dále nepostupitelného, nebo jen v krajně omezené míře) užívat předmětné dílo.
9. Viz: Pogue, David: Amazon.com plays Big Brother with famous e-books. In: New York Times : online edition. 2009 (17. 7.), [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW <http://bits.blogs.nytimes.com/2009/07/17/amazoncom-plays-big-brother-with-a-famous-e-book/>. Stone, Brad: Amazon erases Orwell books from Kindle. In: New York Times : online edition. 2009 (17. 7.), [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW <http://www.nytimes.com/2009/07/18/technology/companies/18amazon.html>
10. Viz Zandl, Patrick: Euromedia spouští Ebux a má velké ambice s elektronickými knihami. - In: Lupa.cz, 2011 (30. 3.) .), [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW <http://www.lupa.cz/clanky/euromedia-spousti-ebux-a-ma-velke-ambice-s-elektronickymi-knihami/>
11. Digital books and your rights : a checklist for readers. Electronic Frontier Foundation, 2010, [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW <http://www.eff.org/wp/digital-books-and-your-rights>

PhDr. Libuše Foberová, PhD.: Jak ovlivní e-knihy knihovny

Kniha se chystá na vlastní technologickou revoluci, tvrdí U. Eco. Čtečky si můžete vypůjčit ve vybraných knihovnách, které v souvislosti s digitalizací a rostoucí nabídkou e-knih uvažují o e-půjčování. Zvlášť populární jsou multimediální čtečky, které nabízejí poslech hudby, sledování videa, prohlížení fotografií, čtení vlastních i půjčených dokumentů a internet v jednom. Diskuse o zániku knihy jsou moderní, ale neopodstatněné. Kniha je jako lžíce, kladivo, kolo nebo nůžky. Jakmile je člověk jednou vynalezl, lépe to udělat nemůže. Nemůžete vymyslet lžíci, která by byla lepší než lžíce. Kniha se zkrátka osvědčila a nevíme, zde je možné vymyslet něco lepšího. Možná změní svou podobu a stránky nebudou z papíru, ale zůstane knihou. Knihy si předáváme z generace na generaci, představují pro nás posvátný artefakt. Knih si lidé váží a takto jsou vychováváni nejen v rodinách, ale i ve školách. Pod vlivem hypertextuality přicházíme o některé staré návyky, mění se techniky čtení, představa "uzavřeného prostoru" mizí a stírá se důvěrný vztah mezi autorem a čtenářem. (Carriere, J.C.; 2010) Čtení nebude nikdy masovou aktivitou, ale díky čtečkám se možná stane módní záležitostí. Knihovny přemýšlejí, jak je ovlivní masová digitalizace a rostoucí nabídka e-knih. Spolupráce s vydavateli a příznivý lobbing ohledně novelizace autorského zákona jsou pro knihovny zásadní. Neznám lepšího odborníka na krásnou literaturu a lepší propagaci autorů než veřejné knihovny.

Měly by zdůrazňovat svou pravou hodnotu a přestat se tvářit jako oběť překotných změn. Ozvat se nahlas a důrazně, že nechtějí být popelkami, ale zaslouží si své místo na výsluní znalostní společnosti. Knihovny dnes nejen zprostředkovávají obsah, ale především zmírňují digitální rozdělení společnosti. Pomáhají těm, kdo nejsou informačně gramotní, a tím přispívají svým způsobem k budování znalostní společnosti.

Marketing a inovace jsou klíčové slova, které by měly knihovny zařadit do svého slovníku. Knihovny mají ve společnosti i stabilizační roli, mohou úspěšně řešit sociální problémy. Žít životem komunity a přispívat k lepšímu životu občanů. Knihovna dnes informuje, učí, vzdělává a baví. Knihovny by se měly stát opravdovým přístupným e-prostorem, digitalizovat regionální fond (místní kulturní dědictví), hudební fond atd. Knihovny jsou zdrojem hrdosti a místní identity a měly by nabízet místní dědictví. Jsou pamětí komunity, ve které působí, prostorem pro setkávání generací a musejí si dělat nároky na život v komunitě. Neobejdou se bez dobrovolníků a fundraisingu. Předpovědět budoucnost nelze, ale sledovat konkurenci, trendy ve světě, mít vizi, jasně definované poslání a strategii lze. Stále platí: Kdo je připraven, není ohrožen. Knihovny existují od 7. st. př. n. l. (Aššurbanipalova knihovna v Ninive) a za celou tu dlouhou dobu lidé nevymysleli nic lepšího, jak shromažďovat paměť národa. Knihovny byly, jsou a budou. Otázkou je, jaké zaujmou postavení v "síťově orientované" společnosti, zda vezmou na vědomí nová média. Knihovna je tradiční médium a záleží na mnoha okolnostech, jestli zůstane pro uživatele moderní a žádoucí.

Richard Papik: Knihovny to neohrozí

Čtečky jsou vynikajícím nástrojem ke čtení a otvírá se před námi etapa možná lepšího a kvalitnějšího čtení, než si řada skeptiků myslí. Je to velká šance pro gramotnost a lepší čtení po psychické i fyziologické stránce. Knihovny to neohrozí, ale budou uzavírat smlouvy na půjčování knih s nakladatelstvími a knihkupectvími.

Bude existovat celá řada nástrojů pro vymazání textu zapůjčené elektronické knihy. Lidé si vybudují osobní knihovny a budou je moci s sebou přenášet dle potřeby, což dnes při fyzických fondech není dost možné. Knihovny a čtečky budou v symbióze. Jsme svědky nové technologie, která ovlivní čtenářství a v dobrém slova smyslu i nové role knihoven.