BULLETIN SKIPSVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR |
12011 |
||
Aktuální číslo || Archiv || Obsah || Vydavatelské údaje | |||
AtlasKrásný dům pro krásnou literaturu aneb Dlouhá cesty knihovny Ruská k Domu čteníBudova pobočky Městské knihovny v Praze 10, Ruská 192 byla postavena v letech 1981-1983. Je umístěna uprostřed občanské zástavby v blízkosti stanice tramvají a nedaleko stanice metra A Strašnická a jako neautomatizovaná pobočka Městské knihovny Praha sloužila až do uzavření prostor na sklonku roku 2006. V této podobě již ovšem byla z mnoha důvodů naprosto nevyhovující. Místo původní knihovny jsme chtěli novou a moderní knihovnu, která by nabízela uživatelům nejen klasické knihovnické služby, ale i knihovnu zaměřenou zejména na beletrii s nabídkou akcí pro návštěvníky z celé Prahy. Proto byla knihovna Ruská ve své nové podobě koncipována jako "Dům čtení", tedy jako knihovna specializovaná fondem, odborností i aktivitami na beletrii a na práci s ní. Naším cílem bylo představit literaturu v její nejpoutavější podobě a ukazovat potenciálním čtenářům, proč číst a možná i jak číst. Z projektu (Ing. arch. Jan Janoušek) - kráceno Záměr knihovnu zrekonstruovat a to naprosto zásadně a razantně se datuje už od 90. let 20. století a první studie byla zpracována již v roce 2000. V té době se pro nedostatek finančních prostředků záměr nezrealizoval. Cílem úprav objektu byla modernizace systému obsluhy klientů, rozšíření sortimentu služeb, zásadní změna technických vybavení a zařízení a splnění soudobých požadavků z hlediska kvality prostředí a energetické náročnosti stavby. Toho šlo dosáhnout pouze navýšením užitkových ploch a obestavěním přízemku s nástavbou celého podlaží a technologických strojoven. Architektonické řešení knihovny navazuje na urbanistickou koncepci. Přizpůsobit se architektuře a materiálům okolní zástavby nebylo možné, jelikož se na nich projevuje různé chápání významu architektury v různém období. Proto byl zvolen princip záměrného kontrastu a to jak v tvarovém, tak povrchovém řešení, vycházejícím z tradic českého meziválečného funkcionalizmu. Kromě kombinace dvou materiálových prvků - deskový obklad (metalický nebo organický) a sklo v kovových konstrukcích, bylo záměrem uplatnit i větší barevnost. Nesymetrické modelování základních hmot, spolu s různě ustupujícím průčelím jednotlivých podlaží, řeší nekonfliktním způsobem půdorysné i výškové vazby na sousední domy. Větší rozsah prosklení oproti původním fasádám mělo zajistit soudobý vzhled, ale především zrakovou pohodu ve všech prostorách knihovny. Intenzita denního světla je regulovaná žaluziemi, jejichž natáčením se bude nepravidelně měnit transparentnost a tudíž celkový výraz fasád. Provozní schéma je založené na jediném novém, na jižní straně situovaném, jednoramenném, centrálním schodišti procházejícím od přízemí do čtvrtého nadzemního podlaží. Doposud byla schodiště dvě. Druhé vertikální propojení všech podlaží zajišťuje dvojice výtahů v místě stávající šachty. Jeden slouží návštěvníkům, druhý je určen pro dopravu knih. V případě potřeby jsou zastupitelné. Do knihovny vstupují návštěvníci přes zádveří umístěné v přízemí. Za vnitřními dveřmi zádveří jsou kontrolní rámy. Přes halu v přízemí, kde je výpůjční pult a čítárenská místa, procházejí klienti ke schodišti nebo k výtahu. V odkladních skříňkách mají možnost si odložit své věci. Rovněž je možné projít na nádvoří, které by v budoucnu mělo umožnit venkovní posezení a čtení. V přízemí je toaleta pouze pro osoby s omezenou schopností pohybu, ve všech vyšších podlažích jsou místo bývalého schodiště návštěvnické toalety přístupné z prostoru schodiště nového některé s přebalovacím pultem Dispoziční schéma prvního a druhého patra je obdobné. Z prostoru schodiště je přístupný dvojicí dveří velkoplošný sál s regály pro vystavení knih s užitím mnoha mobilních prvků. Ve druhém patře bude navíc oddělitelná část podlaží za výtahem. Vzniklá klubovna bude umožňovat pořádání akcí pro veřejnost (přednášky, promítání, společenská setkání atd.) nezávisle na provozu ostatních částí knihovny. Ve třetím patře bude dětské oddělení a kancelář zaměstnanců včetně sociálního zázemí pro personál. V blízkosti výtahů ve všech patrech budou informační pulty. Zásadní zkvalitnění vnitřního pracovního prostředí, vyžaduje instalaci nových technologických zařízení. Ta budou umístěna ve strojovnách na části střechy třetího patra, elektrorozvodna je navržena v suterénu. Z hlediska zatížení životního prostředí je zásadní množství energie potřebné na provoz budovy tj.vytápění, chlazení a větrání, osvětlení. Při správném použití stavebních materiálů lze dosáhnout výrazných úspor. Rozhodující je optimální řešení prosklených ploch, na které jsou v praxi kladeny protichůdné požadavky. Knihovny jsou markantním příkladem, pro řádnou hladinu přirozeného osvětlení. Potřebují velké prosklené plochy, ty však přinášejí značné tepelné zisky. Na osluněné jižní fasádě budou použita skla s vysokým prostupem světla, ale nízkým solárním faktorem. Rozdíl mezi standardním sklem a sklem s protisluneční úpravou může činit v odpoledních hodinách na jižních a západních stranách až 10°C ve vnitřním prostředí. Eliminovat takový rozdíl chlazením je energeticky nepřípustné. Upravená skla zároveň mnohem účinněji brání úniku tepla z objektů při vytápění v zimním období. Intenzita dopravy v Ruské ulici je velká, tudíž lze předpokládat, že jak z důvodu zhoršené kvality vzduchu, tak především hlukové zátěže nepřipustí hygienik větrání okny v denních hodinách. Proto navrhujeme nucené větrání, i když předpokládáme otevírané díly v prosklených částech obvodového pláště. Jak to probíhalo Stavební rekonstrukce začala na podzim 2009 a skončila kolaudací objektu v červnu 2010. Po výběru firmy na dodání nábytku se koncem srpna začal stěhovat fond, který byl až do té doby všechen uložen v Jenštejně. Stěhování knihovního fondu o kapacitě 40 000 svazků a souběžné navážení a montáž nábytku nebyla jednoduchá akce, ale zvládli jsme ji včetně instalací veškeré počítačové techniky. Občasné chaotické situace se řešili s úsměvem a hned po postavení knih do regálů proběhla celková revize fondu. Abychom se náhodou nenudili, byl na 8. 10. 2010 naplánován Den otevřených dveří, na který přišlo přes 100 lidí a 23 se jich zapsalo. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 22. listopadu za účasti ředitele MKP, zastupitelů MHMP a MČ Prahy 10. Den se vydařil, návštěvníci obdivovali dům, půjčovali si knihy a houfně se zapisovali. Za odpoledne jsme získali celkem 70 nových čtenářů. Průčelí budovy Rampa u vstupu pro veřejnost slouží hlavně vozíčkářům. Díky spolupráci s MČ Prahy 10 jsou před knihovnou umístěny lavičky a v budoucnu by měly přibýt ještě stojany na kola. Odbor dopravy MČ Prahy 10 s námi spolupracoval i na informačních ukazatelích (MIOS), které vás od metra i zastávky tramvaje navigují ke knihovně. Přízemí Prostor v přízemí není velký, takže regály zde jsou pouze nízké a mobilní kvůli větší variabilitě. Také výpůjční pult je řešen maximálně otevřeně s přiznaným pracovním prostorem. Je zde rovněž umístěno sousoší bratří Čapků od sochaře J. Vacka. Společnost bratří Čapků, která sochu zapůjčila, se stala patronem Domu čtení. V malém venkovním atriu máme v plánu pořádat letní čtení. Denní tisk si zde čtenáři můžou přečíst v pohodlných křesílkách. Další periodika jsou umístěna v jednotlivých v patrech ve vyjímatelných boxech. Většina prvků v jednotlivých patrech se opakuje, vše je navrženo s maximální vstřícností vůči uživatelům. Veškerý fond je umístěn na volném výběru včetně map, audiálu a DVD. Informační pulty jsou řešeny tak, aby se uživatel kdykoliv mohl ke knihovníkovi pohodlně posadit a diskutovat o knihách. Oddělení beletrie - 1. patro V oddělení beletrie dominuje žlutá barva. Beletrie v Domě čtení je nabízena čtenáři tematicky. Svůj kout s oblíbenou literaturou si zde najdou milovníci fantasy a sci-fi, napětí, romantické literatury i memoárů a dalších žánrů. Chceme dělat nabídku vybraných titulů a se čtenáři o knihách a čtení debatovat v Klubu čtenářů. Oddělení naučné literatury a klubovna - 2. patro Chladná a uklidňující je zelená barva v 2. patře, sedací doplňky jsou v barvě modré. . Prostor klubovny je možné v případě potřeby oddělit od rušného provozu knihovny pojízdným panelem. Klubovna je vybavena dataprojektorem, plátnem, ozvučovacím zařízením a scénickým osvětlením. Oddělení pro děti - 3. patro Dětem je určeno třetí patro. Je pestré, útulné, vybaveno PC i pro ty nejmenší návštěvníky. Plyšové hračky, stan, koberec, výrazné barvy červená a modrá v koutku pro nejmenší, jinak je barva regálů vesele oranžová. Několik údajů
Zdena Ciprová (foto P. Macháček) |
|||
SKIP |