BULLETIN SKIPSVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR |
12011 |
||
Aktuální číslo || Archiv || Obsah || Vydavatelské údaje | |||
SměrCo provedou e-čtečky knihovnám (anketa)Redakce Bulletinu SKIP se připojila k časopisům, které se nyní zabývají e-čtečkami (e-book) ze všech stran, a poprosila řadu zkušených vedoucích pracovníků v knihovnách o názory. A zde čtěte jejich úvahy, které začínáme paradoxně závěrem úvahy Tomáše Gece. "Druhou oblastí, která dozná výrazných změn, bude vlastní fyzická existence knihovny. Pokud knihovna současně s nabídkou půjčení knihy nenabídne nadstandard v podobě dostatečně dimenzovaného a příjemně vybaveného prostoru s kvalifikovaným personálem, nebude mít většina zákazníků důvod v ní trávit volný čas a může začít v daném místě fungovat pouze virtuálně na Internetu (kde lze funkci samotného půjčení zajistit naprosto rovnocenně fyzickému místu)." Tomáš Řehák Před více než čtyřmi lety jsem vystoupil na konferenci v Seči s prezentací: "Existují dva druhy knihoven... ty, které se změní, a ty, které zaniknou." Základním poselstvím té prezentace bylo upozornění, že ač elektronické sdílení informací odtržených od nosiče už převálcovalo větší část kreativního průmyslu, knihám se zatím celkem vyhýbá. Že už to ale nebude trvat dlouho - nejvýš několik málo let. A pak že pravděpodobně přijde boom stejně rasantní, jakým ve své době mezi nás přišly mobilní telefony. Nuže, už je to tady. Otázka ostatně není položena přesně. Nejde jen o čtečky, tedy o specializovaná zařízení na čtení e-knih. Jde ještě více o dostupný obsah, tedy široké publikování, distribuci a prodej e-knih. A možná úplně nejvíce jde o všeobecný, médii živený pocit, že je to "in". Vzpomeňme si na masivní reklamu, kterou jsme byli zhruba před deseti až patnácti lety bombardováni, abychom si pořídili mobilní telefon. Desítky a stovky milionů korun byly investovány do toho, aby vyvolaly do té doby neexistující potřebu chodit po světě s telefonem v kapse. Reklamním mágům se to podařilo - kdo už dnes hledá telefonní budku? V případě e-čteček a e-knih je úloha pro marketéry o něco snazší: není třeba vyrobit novou do té doby neznámou a neexistující potřebu; stačí tu stávající (číst knihy) jen zlehka posunout (číst knihy elektronicky). Racionální argumenty o ceně, pohodlí, ohledech k životnímu prostředí apod. jsou nasnadě; zbývá ještě pocit, že číst knihu elektronicky je úplně normální, že je to výraz pokrokovosti a kulturnosti. Nebojme se, reklamní mágové si s tímto úkolem hravě poradí. Sečteno a podtrženo - během několika let budou desítky procent obratu knižního trhu "elektronické". Neustále se bude rozšiřovat počet knižních titulů, které jinak než elektronicky vůbec nevyjdou. Setře se hranice mezi "oficiální" literaturou a pestrou zónou samizdatu, publikování pro radost, nadšené amatérské tvorby a vítězného tažení grafomanů. Trh knih (rozuměj elektronických) a p-knih (ještě budou existovat) se stane naprosto nepřehledným a velmi turbulentním. Nové subjekty budou vznikat a zanikat. Do byznysu s literaturou vstoupí velcí ekonomicky silní hráči, kteří zatím nemají s knížkami nic společného. Budou se hledat ekonomické modely pro financování vydavatelské činnosti. Knihu bude možné si licencovat trvale, dočasně, jako OEM produkt, multilicencovat, zaplatit multiplatform maintenance, zakoupit bundle, registrovat se pro EDU licenci. Také bude možné si ji potutelně stáhnout z mnoha pirátských serverů umístěných v zemích, které autorské právo až tak neřeší. Vše bude velmi složité a pro většinu uživatelů zmatené. Někteří si raději zapnou televizi. Na to, abych popsal úlohu knihovny v takovém světě, už vlastně nemám místo. A tak jen stručně - bude se muset v tomto novém světě umět dobře zorientovat. A tato orientace spolu s nestranností a kvalifikovanou loajalitou k uživatelům se stane její hlavní konkurenční výhodou. Protože stávající strategické východisko: "my to máme, nikdo jiný to nemá, když to chcete, musíte přijít k nám", se rozplyne jako pára nad hrncem. Některé knihovny se změní a některé zaniknou... Martin Lhoták Ačkoli jsou čtečky využívající technologie elektronického papíru na trhu už poměrně dlouho, výrazně se začínají prosazovat a získávat na oblibě až v posledních cca 2-3 letech. Poměrně masivně se již využívají ve Spojených státech a lze očekávat, že s určitým zpožděním se tato vlna dostaví i k nám. Amazon, který se zasloužil díky svému Amazon Kindle o masové šíření čteček, v minulém roce překročil v počtu prodaných elektronických knih počet knih s pevnou vazbou. Tzv. "paperbacky" zatím vítězí, otázka je, jak dlouho ještě. I vzhledem ke klesajícím cenám si čtečky pořizuje stále více uživatelů. Nejnovější verzi nejprodávanějšího Kindle je možné na Amazonu pořídit i s dopravou do Česka za méně než 3000 Kč. Vzhledem k nižší ceně elektronických knih se pilnému čtenáři tato investice může lehce vrátit, navíc tím získává v porovnání s klasickou knihou další výhody. Co se týče obsahu, v anglickém jazyce se již nabízí stovky tisíc titulů a jejich množství bude dál rychle narůstat. V českém jazyce je samozřejmě nabídka podstatně slabší, čtečky však v řadě případů umožňují nahrát vlastní obsah a poradí si například i s formáty PDF, DOC, JPG a HTML. Tím se již možnosti značně rozšiřují. Knihovny zatím spíše testují, jak by mohly se čtečkami rozšířit své služby. Není zcela připravené ani právní prostředí, které by využití těchto technologií vhodně ošetřovalo. To jak ovlivní čtečky činnost knihoven, záleží z velké míry právě na tom, co umožní zákony (především Autorský zákon), na jejichž přípravě se musí knihovny také aktivně podílet. Bylo by jistě zajímavé, pokud byknihovny mohly na čtečky nabízet např. starší digitalizované dokumenty. Je otázka, jestli a jak se knihovny zapojí do půjčování elektronických knih nebo jestli budou v této roli figurovat spíše služby typu Amazon, jež by mohly být rozšířeny o možnost půjčování dočasných kopií, které by byly levnější než kopie trvalé. Koneckonců Amazon a také jeho konkurent Barnes and Noble již umožňují zapůjčit zakoupený e-book na 14 dní někomu jinému. Tuto výpůjčku je však možné provést pouze jedenkrát a pouze u těch e-booků, kde k tomu dal svolení vydavatel. Rozdíl také vidím ve využití čteček pro beletrii na jedné straně a pro odborné a vědecké monografie na straně druhé. Zatímco beletrie je pro tento formát prezentace elektronických publikací velmi vhodná, u odborné a vědecké literatury může být v případě elektronické formy vyžadována možnost dalšího využití a případné práce s textem při vědecké práci, což čtečky neumožňují. Po počátečních rozpacích se zdá, že čtečky budou veřejností masově přijaty. Role knihoven zatím není zcela jasná a bude se ještě formovat. Zatím mohou knihovny spíše sloužit jako místo, kde je možné si tuto technologii vyzkoušet, případně mohou nabízet k volnému využití digitalizované texty z vlastních fondů, které již nepodléhají žádným autorským a vlastnickým právům. Přitom se musí snažit přispět k vytvoření takových právních podmínek, které umožní efektivní využití elektronických publikací v rámci poskytovaných služeb. Pokud se to knihovnám nepodaří, mohly by se postupně stát archivy historické produkce. Blanka Konvalinková Čtečka podle mě nemůže nahradit knihu. Ano, je to možnost, alternativa, která umožní si vzít třeba na dovolenou větší množství knih, aniž by člověk musel všechny fyzicky balit do kufru. Do vlaku - taky dobré. Pro studenty, mají-li možnost stahovat skripta v elektronické podobě, skvělé. Ale jinak? Publikace umělecké zatím v kvalitě, jakou čtečky nabízejí? Nemožné. V přepisu knih jsou mnohdy chyby. Zkušenosti v naší knihovně jsou velmi čerstvé, v listopadu minulého roku jsme zakoupili tři čtečky (Kindle, Jinke Hanlin a dotykovou SONY), které jsme od 6.12. začali půjčovat prezenčně, k prohlédnutí, vyzkoušení. Nijak zvlášť velký zájem o ně k našemu překvapení nebyl, i když propagace v tisku i v knihovně byla masivní. Od poloviny ledna půjčujeme čtečky oproti smlouvě a kauci domů - zájem stoupl, na čtečky je už nyní množství rezervací. První ohlasy čtenářů - lehké zklamání. Ostatně i já to mohu potvrdit. Líbí se mi dotykové ovládání u čtečky SONY, naopak se zdá, že čtečka nevydrží bez nabití tak dlouho, jak je inzerováno. A obsah je kapitola sama pro sebe. Novinku v češtině si na čtečce přečíst nelze. Klasiku ano, viděla bych využití třeba v nahrání souborů pro školní děti (doporučená četba). Využití čteček v knihovnách? Máme zatím málo zkušeností, málo ohlasů. Ohrozí čtečky činnost knihoven? Že by čtenáři už nechtěli klasickou knihu? Nemyslím si to. Ani teď ani v budoucnu. Nabídka e-knih a čteček v knihovnách je alternativou, možností, můžeme ji čtenářům nabídnout, měli by mít možnost si vybrat. Neumím věštit z křišťálové koule, ale budoucnost nevidím v tom, že každý bude sedět doma s vlastním čtecím zařízením, bude si stahovat knihy zdarma nebo za drobný peníz a knihovnu nebude potřebovat. Tomu nevěřím. Knihovna má přece i sociální funkci, poskytuje prostor pro vzdělávání, setkávání, komunikaci, zábavu. A knihu k tomu. Ať už papírovou nebo elektronickou. Petr Škyřík Podle mého názoru ovlivní v horizontu pěti let elektronické knihy knihovny více, než by se dalo před rokem očekávat. Již v tuto chvíli existují koncepty a technologická řešení (např. http://www.ebookexchange.com/), která umožňují nejenom elektonické knihy prodávat, ale i půjčovat. Pokud tedy knihovny nebudou chtít v budoucnu přijít o roli zprostředkovatele, musí přijít s novým modelem služeb a přidané hodnoty. Jinak si uživatelé/čtenáři/klienti budou knihy kupovat/půjčovat přímo od nakladatelů či autorů samotných. Vladislav Raška Snad před více než deseti lety jsem viděl na pařížském knižním veletrhu první - pojmenoval jsem si to jako - e-book. Těšil jsem se, že si jej již brzy vezmu třeba na pláž, do autobusu, na chatu, v níž nemám elektřinu. Ohrožení knihovny mě vůbec nenapadlo. Knihovny totiž již dávno ohrožoval film, televize, video, posléze internet. Nyní přicházejí čtečky a za obzorem se chystá zřejmě něco dalšího... nebezpečí v tom tedy není. Skutečné ohrožení je v tom, že děti a mládež méně čtou (pokud vůbec čtou). To by mohlo být pro nás horší než tsunami - a to zdaleka nejen pro knihovny! Poslední výzkumy čtenářství v Německu mě však naplňují optimismem - podařilo se jim tento nepříznivý trend zvrátit. Nám ještě bude nějakou dobu trvat, než v tom spatříme problém a začneme (stát, vláda) s tím něco dělat. Nebudu nyní pět zasloužené a všeobecně známé pajány na knihu. Nechť se proboha čte! A to třeba ze čteček, mají nepochybně mnoho výhod. Už vidím ty zástupy dychtivých dětí, jak spěchají do knihovny s napřaženou čtečkou v ruce a ode dveří volají: Paní knihovnice, co si mám do toho natáhnout? Foglarovky mám již všechny přečtené, a co číst dál mi internet nedovede poradit. Na vašem fejsbuku doporučujete toho Miloše Zapletala nebo dobrodružné cestopisy toho Aloise Musila. Strčte mi hned prosím oba do čtečky, má je tam již celá naše třída. A nashle, spěchám na koupaliště, tam pod borovicemi se dobře čte. Buďme na ten nápor bezradných čtenářů (nejen dětských) připraveni a využijme jej tak, jak jsme to udělali s nástupem internetu. Jakže to ten náš klasik pravil? Kdo chvíli stál... Tomáš Gec Celkový dopad lze nyní pouze domýšlet, pokusím se zmínit možné dilčí aspekty jejich nástupu. Nábídka českých titulů či kolekcí knih bude narůstat pozvolně, česky psané knihy představují nevelký trh a tudíž bude cena elektronických knih na cca 2/3 ceny tištěné verze. Nakladatelé budou navíc velmi opatrní vzhledem k možnosti nelegálního kopírování. Nástup možnosti předplatit si celé kolekce bude (na rozdíl od anglosaského světa) opožděn v řádu let (možná až desíti). Jakmile se ovšem tato možnost na trhu objeví, výrazná část populace v produktivním věku ji podle mého názoru využije (dojde tak paradoxně k rozšíření čtení knih oproti dnešku). Senioři a obecně lidé nad 50 let nebudou až na výjimky své čtenářské návyky měnit a budou nadále využívat knihovny k půjčení tištěné produkce. Žáci a studenti budou preferovat opačný způsob četby a knihovny budou muset v oblasti novinek nabízet rovněž možnost půjčit si knihy na omezenou dobu v elektronické formě do čtečky čtenáře (nakladatelé jistě vymyslí pro knihovny zajímavé balíčky služeb za peníze, pokud tyto dokáží garantovat, že tituly nebude možné kopírovat). Knihovny tak budou ještě více než v současnosti plnit roli organizací odstraňujících sociální bariéry pro rovný přístup k informacím. Druhou oblastí, která dozná výrazných změn, bude vlastní fyzická existence knihovny. Pokud knihovna současně s nabídkou půjčení knihy nenabídne nadstandard v podobě dostatečně dimenzovaného a příjemně vybaveného prostoru s kvalifikovaným personálem, nebude mít většina zákazníků důvod v ní trávit volný čas a může začít v daném místě fungovat pouze virtuálně na Internetu (kde lze funkci samotného půjčení zajistit naprosto rovnocenně fyzickému místu). Aspektem, který je třeba mít na paměti, je, že náklady na digitalizaci již vydaných knih, které nebudou znovu vydány (tzv. "out of print") a kterých je většina, budou muset u malých (= komerčně nezajímavých) jazyků vzhledem k obrovským nákladům jak na vlastní digitalizaci, tak na archivaci řešit stát prostřednictvím knihoven s velkými a unikátními fondy. Z tohoto úhlu pohledu mají ještě knihovny tvořící páteř knihovní sítě před sebou dlouhou existenci. Zbyněk Duda Spíše než samy čtečky ovlivní činnost veřejných knihoven očekávané rozšíření elektronických knih. Zatím to s e-knihami u nás nevypadá nijak slavně, ale rozhodně to už nebude dlouho trvat, kdy se s jejich nákupem, uchováváním a půjčováním budou muset vyrovnat i běžné knihovny. A čtečky nám v tomto příliš nepomohou. Sice je již některé české knihovny nabízejí, a to nejen ty ve velkých městech, přesto je to spíše doplňková služba, kterou před svými čtenáři dokazují, že i když jsou kamenné, jdou s dobou a jsou "in ". Navíc tak naplňují svou osvětovou funkci knihoven a je dobře, že si je čtenáři mohou vyzkoušet právě tam. Ale co dál? Mimochodem staly se dnešní elektronické čtečky skutečně nepostradatelnými miláčky svých uživatelů, tak jako je tomu v případě jiných zařízení, např. mobilních telefonů? Zatím nikoliv, ale i to se změní. Jejich podoba i vlastnosti se vylepší, popř. se spojí s jinými zařízeními, která budeme nazývat různě a která si pravděpodoně zamilujeme. Budeme si chtít takováto zařízení půjčovat, anebo vlastnit a proměňovat jen jejich obsah? Já sázím na city, a tak čekám, která z knihoven nám absenční půjčování elektronických knih na dálku do našich vlastních "čteček" jako první v praxi ukáže. V Evropě to už ve spolupráci se soukromými softwarovými firmami i v souladu s autorskými právy a licenčními podmínkami umějí. |
|||
SKIP |