BULLETIN
SKIP

4
2010

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Informační servis

Knihovníci muzeí a galerií v České Lípě

Již fakt, že se jednalo o 34. seminář, naznačuje, že jde o dlouhou tradici. Setkávání knihovníků muzeí a galerií má své počátky skutečně už v  minulých dobách. I když byly tyto akce nejprve často pouze jednodenní či dvoudenní a ne vždy v ročních intervalech, bylo od počátku jasné, že semináře budou mít pro oblast muzejního knihovnictví značný význam. Ten výrazně vzrostl s nástupem nových norem, standardů a s počátky automatizace. Bylo jasné, že pokud se muzejní knihovny neudrží přímo v hlavním proudu českého knihovnictví, ocitnou se zcela na okraji a jejich další vývoj bude velmi problematický. Přitom bylo a zůstává nezpochybnitelným faktem, že i když muzejní knihovny nikdy nebudou vynikat v počtu čtenářů či výpůjček, jejich význam je především v bohatých fondech, vytvářených od počátku 19. století a trvale uchovávaných. Proto bylo tak důležité, aby i muzejní knihovny stály na stejných pravidlech a standardech.

Muzejním knihovníkům bylo jasné, že spolkový život, tak jak jej představil SKIP po r. 1989, bude tím prostředím, které jim umožní realizovat většinu jejich záměrů. Bohužel Asociace muzeí a galerií, jejíž struktura byla vytvářena zcela jiným způsobem (a bylo by na dlouhou diskusi, k čemu tento způsob vedl), neposkytovala takové možnosti, aby se neoficiální organizace muzejních knihovníků mohla do ní zapojit a dále se rozvíjet.

Bylo zcela logické, že zpočátku alespoň ty největší muzejní knihovny, ale i jednotliví knihovníci stáli již při zrodu SKIPu. Jelikož jsou však knihovny vždy součástí muzejní instituce, bylo na ředitelích ústavů, jakým směrem se budou ubírat. Proto bylo nutné institucionalizaci organizace muzejních knihovníků zahrnout pod hlavičku AMG.

Letošní seminář přinesl tradiční spektrum přednášek probírajících jednak tematiku historických sbírkových fondů, jednak problematiku novinek z oblasti knihovnictví. Zazněly referáty o historických fondech ve Slavkově u Brna (Jiří Blažek), o realizaci výstavy k výročí vydání Kutnohorské bible v Muzeu českého stříbra (Josef Kremla), o zajímavých divadelních cedulích teplického zámeckého divadla (Jana Michalová) nebo o problémech restaurování textilních vzorníků (Radomir Slovik). S novinkami v knihovnictví se posluchači seznámili v přednášce o tom, jak realizují službu EOD (elektronické knihy na objednávku) v Studijní knihovně v Olomouci (Rostislav Krušinský), nebo si mohli poslechnout, jak pracují ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně s regionálními informacemi, jiná prezentace zopakovala základní principy digitalizačních projektů (Jiří Polišenský). A v neposlední řadě byl opět připomenut SKIP, naše profesní organizace, její plány a její význam pro naši další existenci.

Ale nebyla to jen sluchová žatva odborných informací. Na své si přišli i milovníci umění. Zejména návštěva představení Báry Hrzánové s recitací Máje (nutno podotknout - excelentní) připravila posluchačům nezapomenutelný zážitek. Příjemný dojem zanechalo také vystoupení Severočeského filharmonického sboru s jeho perfektně nacvičenými písněmi. A jelikož je samozřejmě muzejním knihovníkům vlastní cit pro historii, nemohla být vynechána připomínka významného výročí knížete českých básníků K. H. Máchy. Návštěva jeho památníku v Doksech spolu s projížďkou po Máchově jezeře a poutavým vyprávěním PhDr. Renaty Mauserové z MěK v Doksech o Máchových osudech byly více než milým zakončením letošního setkání 95 knihovníků muzeí a galerií. Takže jim pranic nevadilo, že počasí se loučilo s létem podmračenou oblohou a mrholením.

Autor této stručné informace o semináři nemá záměr prezentovat vše, co bylo vyřčeno, vyslechnuto a shlédnuto v České Lípě (kompletní přehled referátů je vystaven na webových stránkách komise knihovníků muzeí a galerií - http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-aktuality). Doufá, že z výše uvedeného je patrné, jak muzejní knihovníci spolupracují s ostatními skupinami knihovnické veřejnosti, jak otevírají svůj prostor a jak se pokoušejí dělit o své zkušenosti. Protože jenom takto, skrze spolupráci a součinnost, budeme moci vytvořit účinný a životaschopný informační prostor.

PhDr. Ila P. Šedo