BULLETIN
SKIP

4
2010

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Do rámečků

Ostrava má Městskou knihovnu roku 2010

S Miroslavou Sabelovou, ředitelkou Knihovny města Ostravy, hovoří Roman Giebisch nejen o ocenění Městská knihovna roku 2010, ale i o její krásné knihovně u řeky a o Ostravě - městu barevném.

G: V soutěži o nejlepší Městskou knihovnu roku 2010 jste zvítězili nejen před Knihovnou Jiřího Mahena v Brně, i když má Brno více obyvatel než Ostrava, ale na třetím místě zůstala i Knihovna města Plzně. Považujete své vítězství za malou náplast toho, že Ostravě vyfoukla Plzeň titul Evropské město kultury 2015? (Tuto otázku mi vnutil Láďa Kurka, že by to mohl být zajímavý začátek rozhovoru.)

S: Začínáme zhurta, ale nebudu lhát, považujeme. Ale teď vážně, toto není na soutěži Městská knihovna to nejdůležitější. Již dříve jsme se prezentovali jako knihovna, která se nebojí srovnání a vyhlášení soutěže byla pro nás doslova hozená rukavice. Já osobně si myslím, že žádná soutěž nemůže být spravedlivá a mezi srovnatelnými institucemi mohou být na miskách vah rozhodování podstatné zdánlivé drobnosti. Důležitý je mediální ohlas soutěže, který ukáže řadu dobrých městských knihoven, dů­ležitá je zpětná vazba okolí, která v našem případě byla pozitivní i negativní, každopádně nás nenechá usnout na vavřínech. Naše vítězství je pro nás samozřejmě cenné a důležité. Zajímavé také je, jaká diskuze se rozpoutala např. nad hodnotícími kritérii - benchmarkingovým měřením, které řadu knihoven nechávalo léta v klidu. Pevně věřím, že další ročníky této soutěže knihovny v klidu nenechají.

G: Ostrava tedy není Evropský hlavním městem kultury 2015. Evropským městem kultury je ovšem stále, jak jsem si přečetl na www.ostrava2015.cz. Členové týmu Ostrava 2015 společně s ostravskou kulturní veřejností pokračují v iniciativě a realizaci vybraných částí projektu kandidatury. O jaké projekty se jedná?

S: Přesnou odpověď asi v současné době, pár týdnů po volbách, nezná nikdo. Každopádně z posledních jednání vyplývá, že i nová městská reprezentace je připravena pokračovat v řadě projektů, především projektů investičního charakteru. A hlavně je stále patrná aktivita lidí i institucí, kteří přihlášku Ostravy připravovali. Ti všichni se podílí na revizi Koncepce kultury statutárního města Ostrava do doku 2020, jejíž nedílnou součástí je akční plán, který již dnes obsahuje desítky projektů, které se realizují a mohou i v budoucnu realizovat. Já osobně považuji za hlavní přínos přípravy přihlášky pro Ostrava 2015 propojení mezi kulturními elitami města, institucemi, jednotlivci, státní správou i neziskovým sektorem. Tyto kontakty jsou velmi cenné a přináší menší i větší společné kulturní projekty, lepší vzájemnou informovanost a řadu dalších benefitů.

G: Jak hodnotíš s odstupem času váš ojedinělý projekt Romský kruh ? Proč se v celé ČR nenašel jediný pokračovatel v budování romské knihovny?

S: Projekt Romani Kereka díky aktivitě kolegyň z vítkovické knihovny pokračuje takřka nepřetržitě. Prakticky od roku 2006 jsou každý rok realizovány další, navazující projekty. Nejvíce potěšující je, že tyto aktivity mají ohlas ve skupině uživatel, jimž jsou prioritně určeny, daří se realizovat společné akce dětí z prostředí majority i minority. Dalším pozitivem je přenášení metodiky a nápadů vítkovické knihovny do dalších poboček KMO v lokalitách s obdobným složením obyvatel v Mariánských horách, v Přívoze, Kunčičkách. Vím, že práce na tomto poli je nelehká. My jsme měli velké štěstí, že na začátku našeho projektu byla řada institucí, které nám věřily a podpořily nás (Gooethe institut, nadace Hermann Niermann Stieftung, místní samospráva).

G: Představ našim čtenářům projekt Ostravský strakáč - opravdu je Ostrava město barevné?

S: Ostravský strakáč, jakkoli evokuje nové plemeno králíka, je cyklus besed se zajímavými ostravskými osobnostmi, které jsou s Ostravou úzce spjati nebo je Ostrava výrazně ovlivnila nebo oni ovlivnili Ostravu. Besedy probíhají pravidelně od roku 2007 každé úterý a za ten čas nám umožnily setkat se s řadou zajímavých osobností, životních příběhů, profesí. Nebudu uvádět konkrétní jména, ale namátkou právě některé profese - kariérní diplomat, básník, vedoucí linky důvěry, nevidomá operní pěvkyně, scénárista, divadelní herec, zakladatel pěveckého souboru, biskup, akademický malíř, pěstitel čarověníků, trenérka psů, státní zástupce, dohromady řada zajímavých a inspirativních večerů v knihovně.

G: Včera jsem se stal fanouškem vaší knihovny na Facebooku, jaké s ním máte zkušenosti ? Věnuje se tomu někdo na plný úvazek nebo se střídáte?

S: Facebooku se v KMO věnují mladí kolegové Markéta Balejová a Petr Zlámal, kteří tuto aktivitu realizují na pozadí své každodenní náročné práce (Markéta má na starosti všechny knihovny v Ostravě Porubě a připojených obcích, Petr je vedoucím ústřední knihovny). Jsou bezvadní, stránky jsou stále aktuální a přátelé knihovny na nich přibývají a aktivně komunikují, což nás těší. Mne těší, jako příznivce osobní komunikace, že za námi naši přátelé čtenáři přicházejí do knihoven fyzicky, nejen virtuálně.

G: Do vaší krásné knihovny jezdím moc rád, je u řeky a má hodně světla. Problém neřešení novostavby krajské knihovny jsem dosud nepochopil, je projekt, byly peníze. Myslíš si, že se ještě v Ostravě Černá kostka postaví?

S: našemu kraji krajská knihovna s odpovídajícím zázemím a tomu odpovídající nabídkou služeb chybí (kdo znáte prostorový handicap ostravské knihovny víte, že v tak stísněných a nevyhovujících prostorách některé služby zkrátka poskytovat nelze). Tento dlouhodobě neutěšený stav, který bere zaměstnancům knihovny možnost pracovat v důstojných podmínkách a zejména jejím uživatelům možnost získat informace podle standardů, které jsou běžné nejen v ostatních evropských zemích, ale také v ostatních českých městech, nemůže být stavem konečným. Takže má odpověď zní, ano, budeme mít krásnou, moderní a funkční krajskou knihovnu a přeju hodně sil hlavně těm, kteří její stavbu musí prosadit.

Mirko, moc děkuji za tvůj čas a přeji Ostravě novou krajskou knihovnu, kterou si zaslouží...

Obrázky:

Sabelová

skenování0001