BULLETIN
SKIP

4
2010

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Do rámečků

Ing. Martin Svoboda

S ředitelem NTK byl zveřejněn obsáhlý rozhovor v č. 2 minulého ročníku Bulletinu SKIP. Proto ten dnešní rozhovor bude stručnější. Za redakci hovoří s Ing. Svobodou, držitelem ceny za informační počin (S), Ladislav Kurka (K).

K: Čeho si ve své kariéře ceníš nejvíce?

S: Nejviditelnější výsledek je postavený dům, kterému jsem od stavebního programu až po jeho zařizování věnoval plných deset let. Ale pro české knihovnictví jsem učinil i jiné kroky, sice méně viditelné, ale myslím, že možná i významnější.

K: Jaké kroky máš na mysli?

S: Je to asi projekt maks z roku 1989, který umožnil desítkám, snad i nějaké té stovce českých knihoven vydat se na pole automatizace a spolupráce (a vím minimálně o jedné knihovně, kde pracuje dodnes) a docela určitě text prohlášení čtyř ředitelů - zakladatelů CASLIN (společně s A. Lassem, podepsaný 11.11.1991), kterým se posunula automatizace našich knihoven na podstatně vyšší úroveň, pak také v Národní knihovně překlopení české národní bibliografie do kombinace CDS/ISIS - TeX s dramatickým poklesem nákladů, připojení Národní knihovny a krajských knihoven na internet prostřednictvím CESNETu a ještě několik dalších drobnůstek, o kterých si o všech myslím, že posunovaly české knihovnictví po desetiletích stagnace kupředu.

K: Ovšem státní cenu, respektive cenu za Informační počin, jsi získal za svůj podíl na přípravě a výstavbě Národní technické knihovny. A sám z vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, že budova a služby v ní vyvolávají ohromný respekt nejen doma, ale i v zahraničí, jak se to projevilo při nedávném setkání evropských knihovníků v rámci organizace LIBER.

S: Ano, máš pravdu, dům funguje: je plný čtenářů od rána do večera a noční studovna i v noci, střídají se tu semináře a konference, probíhají výstavy a funguje tu nejen restaurace, ale i pobočka Městské knihovny v Praze, prodejna skript a učebnic, prodejna a servis počítačů, kalkulaček, mobilů a příslušenství. Takže mám pocit spokojenosti. Co víc jsme si mohli přát?

K: Asi jen ještě jednou gratulaci k takovému ČINU.