BULLETIN
SKIP

3
2010

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Atlas

Městská knihovna Soběslav

Město Soběslav uvedlo od 1. září 2010 do provozu městskou knihovnu v nově zrekonstruovaném severním křídle městského gotického hradu - jedné z nejvýznamnějších památek v Soběslavi (www.knihovnasobeslav.ic.cz). Hrad byl vystavěn ve 14. století jako součást městského opevnění a patřil k významným sídlům rodu Rožmberků. Měl pohnutou historii, v roce 1394 zde byl vězněn český král Václav IV., v době husitských válek byl hrad dvakrát vypálen. V průběhu času sloužil nejrůznějším účelům od sídla soběslavských hejtmanů přes prostory měšťanského pivovaru až po sklad ovoce a zeleniny. Po odstranění dřevěných konstrukcí a střechy v 80. letech 20. století hrad zchátral a většina vnitřních konstrukcí byla zničena. Zůstalo zachováno pouze obvodové zdivo a část sklepních prostor. Obnova hradu začala v roce 1993 statickým zajištěním zdiva a obnovením krovu a střešní krytiny. V roce 1999 byla vypsána soutěž na využití hradního paláce a v roce 2001 byl vybrán ze čtyř návrhů vítězný od Ing. arch. Jaromíra Kročáka, který navrhl vestavbu knihovny. Od roku 2002 byly prováděny na hradu práce s použitím finančních prostředků z Programu regenerace městské památkové zóny a následně z Programu záchrany architektonického dědictví. Bylo provedeno vyklizení sutin, další statické zajištění dochovaných konstrukcí, zastřešení sklepů a ztužující železobetonová deska. Následně byla opravena věž Hláska a provedena terasa nad bývalými pivovarskými sklepy. Rozsáhlá, finančně a technicky náročná obnova hradního paláce mohla být plně realizována především díky podpoře z Evropského regionálního rozvojového fondu. V roce 2008 bylo město úspěšné v získání finanční dotace ve výši 36, 2 mil. Kč z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad a mohlo být přikročeno k vestavbě knihovny do hradního paláce. Celkové náklady v rámci tohoto projektu realizovaného v letech 2009 a 2010 dosáhly finanční částky ve výši téměř 45 mil. Kč.

Autor projektu "Záchrana gotického hradu - Soběslav" Ing. arch. Jaromír Kročák vycházel při svém návrhu řešení z myšlenky konvergence původního objektu s novými konstrukcemi tak, aby stávající dochované konstrukce byly zasaženy co nejméně a aby nové funkční celky působily bezkolizně na co nejvyšší technické a estetické úrovni, odpovídající nárokům dneška i budoucnosti. Všechny stupně projektové dokumentace byly opakovaně konzultovány s odbornými pracovníky památkové péče. Objekt paláce je zachován ve stejném rozsahu a tvaru, navenek nedoznává změn a interiér budovy navazuje na stávající kamenné zdi a impozantní prostory hradního paláce. Nově je pojednáno pouze západní vstupní průčelí z parku s minimální prosklenou hmotou se schodištěm a osobním výtahem. Z vchodové prosklené přístavby hradního paláce je umožněn přístup do nárožní věže - Hlásky. V suterénu Hlásky jsou vystaveny části nalezených kamenných fragmentů hradního paláce. V patře ve volném prostoru palácového křídla je umístěn prosklený kontejner s vloženým mezipatrem pro městskou knihovnu. Z knihovny je tak umožněno vizuální vnímání celého povrchu vnitřku hradu. Každý návštěvník na první pohled spatří, jak se vrstvily jednotlivé slohy, jakými vývojovými etapami hrad procházel.

Historie samotné městské knihovny v Soběslavi sahá do prosince 1900, kdy zde byla poprvé otevřena první velká veřejná knihovna. Častokrát změnila svoje sídlo a od roku 1960 sídlila v budově staré radnice na náměstí Republiky. Po 40 letech se knihovna letos dočkala snad již posledního stěhování. Do rožmberského hradu se symbolicky po několika staletích vrátily duchovní poklady lidského rodu - knihy, čímž došlo k naplnění odkazu posledního příslušníka rožmberského rodu Petra Voka.

Knihovnu v zachráněném gotickém hradu provozuje příspěvková organizace města Kulturní dům města Soběslavi se sídlem Jirsíkova 34, Soběslav (www.kdms.mypage.cz).

Samotná knihovna je dimenzována až na 35 tisíc svazků. V současné době čítá náš fond 27 tisíc svazků. Podlahová plocha knihovny se v porovnání s dříve užívanými prostory téměř zdvojnásobila a činí zhruba 800 m2. Je to dáno mimo jiné i tím, že knihovna má patrovou galerii. Samozřejmostí je bezbariérový přístup do všech částí knihovny, který v bývalé budově naši návštěvníci nejvíce postrádali. Při realizaci zbylo místo i na několik útulných zákoutí, která lákají k posezení. Kromě toho je v knihovně 8 míst s možností připojení k veřejnému internetu. V budoucnu plánujeme jejich počet ještě rozšířit.

V městské knihovně v Soběslavi je registrováno 1300 čtenářů, z toho 400 dětí do 15 let. Dosud byli naši čtenáři zvyklí půjčovat knihy ve dvou odděleních - pro děti a dospělé čtenáře. Toto rozdělení knihovny vzalo s přestěhováním do nových prostor soběslavského hradu za své. Nyní je čtenářům k dispozici jeden velký prostor, který je nesvazuje příslušností k určitému oddělení.

Podobně jako v našem předcházejícím působišti budeme i zde pořádat besedy se školami, setkání se spisovateli, autorská čtení, tvůrčí dílny a jiné akce. Chystáme nové projekty, ve kterých bychom chtěli dát prostor i ostatním organizacím města. Rádi bychom, aby naše knihovna plnila roli komunitního a informačního centra města a regionu. Interiér hradu nabízí nové možnosti realizovat také výstavy či koncerty. Je zde možno popovídat si s přáteli, začíst se do knihy, časopisu, a to ve vnitřních prostorách a za příhodného počasí i na venkovní terase na střeše bývalé pivovarské lednice.

To už ale začínáme psát novou historii soběslavské knihovny... Doufáme, že i ona bude stejně zajímavá a bohatá.

Realizací projektu záchrany gotického hradu došlo nejen k záchraně jedné z nejvýznamnějších staveb pozdní gotiky v jižních Čechách, ale město a region získaly hodnotný prostor pro kulturu, vzdělávání a poskytování informací. Přejeme si, aby se naší knihovně v nově zrekonstruovaných prostorách dařilo a aby si do ní našlo cestu co nejvíce spokojených čtenářů a návštěvníků.

Zvědavý šéfredaktor: Jak vidíte první den otevření?

Jestli berete výpůjčky knih, tak těch opravdu první den moc nebylo - zhruba 400 - a to jenom proto, že na to nebyl čas. Knihovna byla zaplavena lidmi, vůbec nedokážu odhadnout, kolik jich bylo, chodili až do 17 hod., kdy jsme chtěli zavřít a nebylo to možné. Od té doby je to hektické, dívala jsem se minulý týden na statistiku, máme ve srovnání s loňskými daty některé dny až trojnásobný počet návštěvníků knihovny. A to jsou jen registovaní čtenáři, kteří projdou systémem. Ty anonymní návštěvníky, kteří si přijdou knihovnu "jenom" prohlédnout, nestačíme moc sledovat. Ale to je dobře, kéž by to vydrželo.

Alena Fremrová