BULLETIN
SKIP

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

3
2010

Aktuální číslo Archiv Obsah

Lounská knihovna

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

Atlas

AtlasJe to vůbec možné? Aneb promarňované šance!

Stavět nebo alespoň rekonstruovat prostory pro knihovnu považuji za jednu z nejnáročnějších, ale také nejkrásnějších činností knihovníka. Zformulovat stavební program a poté se podílet na jeho realizaci, vidět proměny stavby a poté rozmisťovat mobiliář - to je něco!

Bohužel v posledních měsících se objevují případy, kdy se podíl ředitele knihovny na celé akci umenšuje a rozhodují lidé, kteří nemohou mít dostatek zkušeností (pokud vůbec nějaké mají) s fungováním tak složitého organismu, jakým bezesporu velká knihovna je. To sebou pak přináší chyby a nedostatky ve funkčním řešení, které se někdy dají a někdy už nedají, ani s vynaložením dalších finančních prostředků, napravit.

Takovým příkladem je městská knihovna v Tachově, kterou městský úřad dal přestěhovat do horších podmínek v suterénu budovy, i když prostory byly zrekonstruovány a vybaveny novým mobiliářem. Dispoziční řešení zpracoval městský architekt, ale celkový projekt interiéru včetně nového mobiliáře chyběl. Výsledkem je dispozice, kde je nejdříve vstup do knihovny ze schodiště, po několika metrech vstup z výtahu a teprve po dalších metrech je výpůjční pult, od kterého se tudíž odchod čtenářů schodištěm nedá kontrolovat.

Přitom dnes je v každém kraji několik příkladně funkčních nových knihoven, které může projektant navštívit, aby se poučil u sousedů, a to i v zahraničí.

Tachovský příklad ovšem není zcela ojedinělý. Prorektor UJEP si vyžádal zdůvodnění, proč novostavba univerzitní knihovny potřebuje projekt interiéru (!), ale vše dobře dopadlo, projekt interiéru bude.

I odjinud jsou nepříliš pozitivní zprávy. Kdo jste četli rozhovor s generálním ředitelem Národní knihovny v minulém čísle, mohli jste si všimnout, že generální rekonstrukce NK začala dříve, než byl dokončen její celkový projekt, projekt se zpracovává po etapách. A do toho přichází čistě předvolební politika několika stran v Praze - postavit zde přece jen Kaplického blob. Co by potom bylo s nákladnou rekonstrukcí Klementina?

Mnohdy knihovníci v obavě, aby vůbec dosáhli na stavbu či rekonstrukci, neprotestují ani proti viditelným chybám. V takovém případě je přece možné přizvat nezávislého experta, který může svůj názor sdělit bez obav a s patřičným důrazem.

Je vidět, že v takových případech chybí nějaká směrnice, která by závazně formulovala nejdůležitější ukazatele (velikost prostor, fyzikální podmínky, technologie, základní knihovnické parametry) a vymezila tak mantinely pro stavbu či rekonstrukci.

Na závěr jedna optimistická zpráva: rada města Turnova dne 13. září 2010 schválila jednomyslně přípravu novostavby knihovny společně s domem dětí.

Ladislav Kurka


Obsah

 

SKIP