BULLETIN
SKIP

2
2010

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Informační servis

Zemřel nestor českých knihovníků PhDr. Kamil Groh

Dr. Kamil Groh se dožil v obdivuhodné duševní svěžesti 96 let. Když jsme jej před rokem s kolegyní Aničkou Machovou při příležitosti jeho 95. narozenin navštívily, udivoval nás při téměř dvouhodinové debatě, jak stále sleduje, co se v knihovnictví děje, jak dosud udržuje kontakty se svým dlouholetým pracovištěm pražským Klementinem, jak se o vše zajímá. Když přišla zpráva o jeho skonu (zemřel po krátké nemoci 7. června 2010), rozesmutněla všechny, kteří jej znali. Byl to dobrý člověk, empatický, nesobecký. Kromě těchto skvělých lidských vlastností si získával respekt a obdiv pro své hluboké klasické vzdělání, široký rozhled, pracovitost a obětavost a zároveň skromnost a ochotu se o své znalosti a bohaté zkušenosti dělit se svými spolupracovníky či podřízenými.

Narodil se 10. ledna 1914 v Sušici na Šumavě v rodině lékaře, zemského zdravotního inspektora, v rodině, jež měla blízko k T. G. Masarykovi. Studoval na klasickém Jiráskově gymnáziu v Praze, později na Filozofické fakultě UK. Pracoval v YMCE, v jejímž rámci založil skupinu a klub nazvaný "Masaryk". Na počátku nacistické okupace se klub přejmenoval na skupinu Mohykán, ta navenek rozvíjela pouze sportovní činnost, a tak - i přes četné odbojové aktivity - přežila válku. V ní působil Kamil Groh až do počátku padesátých let, kdy byla rozpuštěna. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 přešel dr. Groh po krátkém působení na gymnáziu v Michli do Státní pedagogické knihovny v Praze. Koncem války byl vězněn za odbojovou činnost v nacistickém koncentračním táboře. Po válce přešel do tehdejší Národní a univerzitní knihovny v Praze, kde pak po tři desetiletí zastával různé vedoucí funkce. Své společenské a občanské postoje realizoval v odborech, v roce 1968 v průběhu Pražského jara byl zvolen 1. místopředsedou Odborového svazu umění, kultury a společenských organizací a nakonec tento svaz až do své degradace vedl.

V roce 1953 založil metodický kabinet pro vědecké knihovny a po sloučení s metodickým kabinetem pro lidové knihovny budoval tento kabinet nejen jako praktické, ale i teoretické a pedagogické pracoviště. Spolupracoval s katedrou knihovnictví, přednášel ve vysokoškolských i středoškolských knihovnických doškolovacích kursech, působil v Ústřední knihovnické radě, zabýval se otázkami řízení knihoven, publikoval doma i v zahraničí studie o vědeckometodické práci a o teoretických otázkách knihovnictví. Za podporu Pražského jara byl zbaven funkce vedoucího metodického kabinetu a byl přesunut do útvaru, který se zabýval "neideologickými" otázkami materiální a technické základny knihoven. Po deset let (až do svého odchodu do důchodu) se tam s mimořádnou houževnatostí a pracovitostí věnoval vybudování zcela nového pracoviště - Technického ústředí knihoven. Jako člen Masarykova demokratického hnutí se v devadesátých letech zasloužil o rehabilitaci a rekonstrukci komunisty rozparcelované Masarykovy knihovny.

Dr. Kamil Groh byl členem Svazu knihovníků a informačních pracovníků v letech jeho první existence (1968-1970) a po obnovení Svazu v roce 1990 se znovu přihlásil - už jako senior - do jeho řad. Výkonný výbor SKIP právem ocenil v roce 2004 jeho celoživotní dílo udělením Ceny českých knihovníků.

Jarmila Burgetová