BULLETIN
SKIP

4
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Knihovnické spolky

Svaz veřejných knihoven Rakouska (BVÖ)

Gerald Leitner,obchodní ředitel BVÖ a prezident EBLIDA, se zúčastnil mezinárodního semináře Knihovna a architektura v září v Praze. Využili jsme této příležitosti (Zdenek Matušík a Ladislav Kurka) a začali s ním rozhovor, který jsme však v časové tísni museli dokončit e-mailem. Téma: BVÖ a EBLIDA

Můžete pár vět k historii Svazu veřejných knihoven Rakouska?

Svaz veřejných knihoven Rakouska ("Büchereiverband Österreichs" - BVÖ) byl založen v roce 1948 pod názvem "Svaz rakouských lidových knihoven" ("Verband Österreichischer Volksbüchereien") jako zastřešující svazek všech veřejných knihoven. Je sdružením zřizovatelů knihoven. Obecní knihovny jsou individuálními členy.

Oba tehdy existující svazy - Rakouské knihovní dílo ("Österreichisches Bibliothekswerk", tj. svaz katolických knihoven) a Knihovnická služba Rakouského odborového svazu ("Büchereiservice des Österreichischen Gewerkschaftsbundes, "tj. knihovny dělnických komor a podnikové knihovny) - do něj společně se svými členy kooperativně vstoupily. Zemské organizace svazů knihovníků jsou zastoupeny v představenstvu. K tomu přistupují mnohé specializované knihovny, vězeňské knihovny, knihovny v nemocnicích a domovech pro seniory a konečně velmi početné školní knihovny.

V současnosti má Svaz veřejných knihoven Rakouska takřka 2400 knihoven jako své členy. Z malého svazu, působícího s dobrovolnými funkcionáři se Svaz veřejných knihoven proměnil v profesionálně pracující organizaci, která veřejných knihovnám nabízí početné služby.

Jaká je struktura Svazu?

Z malého svazu, působícího s dobrovolnými funkcionáři se Svaz veřejných knihoven Rakouska proměnil v profesionálně pracující organizaci, která veřejným knihovnám nabízí početné služby. V ústředí ve Vídni je zaměstnáno asi 15 pracovnic a pracovníků, kteří tuto práci vykonávají jako své hlavní povolání. Pobočky v jednotlivých zemích neexistují. Vedení provozu náleží jednateli. Jednatel řídí záležitosti Svazu v rámci směrnic a hlavních úkolů schválených Představenstvem a schváleného rozpočtu na vlastní odpovědnost a s podpisovým právem. Představenstvo je voleno každé dva roky Valnou hromadou. Opětovné zvolení za člena Představenstva se připouští. V Představenstvu se schvalují hlavní směry politiky Svazu a práce Svazu a ty je jednatel povinen uskutečňovat.

V čem spočívají hlavní úkoly Svazu veřejných knihoven Rakouska?

Svaz veřejných knihoven Rakouska:

-  zastupuje zájmy veřejných knihoven vůči sféře politiky a vůči veřejnosti;

-  usiluje o odbornou a materiální podporu veřejných knihoven;

-  vede statistiku veřejných knihoven v Rakousku jako doklad jejich výkonů;

-  organizuje a rozvíjí vzdělávání a další vzdělávání pracovnic a pracovníků veřejných knihoven. Od roku 1965 spravuje, na základě pověření partnerů - Spolkového ministerstva pro vyučování, umění a kulturu, Rakouského svazu měst a Rakouského svazu obcí - záležitosti Poradního sboru pro vzdělávání;

-  stanovuje normy a vypracovává organizační a administrativní směrnice pro veřejné knihovny a poskytuje rady při jejich uplatňování, a to od problémů systemizace po zavádění automatizace a zasíťování knihoven;

-  rozvíjí a udržuje servisní služby pro veřejné knihovny a prostřednictvím Internetu poskytuje informace pro zájemkyně a zájemce a členky a členy;

-  podporuje zavádění moderních médií a integruje nabídku knihoven v síti prostřednictvím "Knihovny on-line" ("Bibliotheken Online"), souborného katalogu veřejných knihoven;

-  poskytuje podporu a radí knihovnám při reorganizacích;

-  pomáhá při plánování nových knihoven;

-  organizuje obstarávání knihovního materiálu a radí při jeho výběru;

-  dává knihovnám s fondem menším než 5000 knihovních jednotek k dispozici podle výběru a za úhradu nákladů jeden ze tří automatizovaných programů;

-  vydává časopis pro členy "Perspektivy veřejných knihoven" ("Büchereiperspektiven") pro veřejné knihovny v Rakousku;

-  zahajuje a zajišťuje celostátní akce práce knihoven s veřejností a na podporu čtení, jako např. Rakousko čte - Sejdeme se v knihovně ("Österreich liest. Treffpunkt Bibliothek") a Hlasy čtenářů ("LESERstimmen");

-  iniciuje a uveřejňuje příspěvky k základnímu výzkumu problematiky veřejných knihoven v Rakousku;

-  zajišťuje poradenství pro školní knihovny v odborných otázkách a podílí se na vzdělávání knihovnic a knihovníků školních knihoven;

-  zastupuje veřejné knihovny Rakouska ve všech mezinárodních grémiích a spolupracuje se zahraničními odbornými sdruženími.

Kolik knihoven se zúčastnilo Týdne "Rakousko čte"?

Akcí Rakousko čte - Sejdeme se v knihovně ("Österreich liest. Treffpunkt Bibliothek") zahájily rakouské knihovny před čtyřmi roky kampaň, jaká do té doby v těchto rozměrech neexistovala.

Tisíce pořadů v knihovnách, půl miliónu návštěvníků během jednoho týdne, světové hvězdy, které se pro čtení a knihovny daly k dispozici zcela zadarmo - náš záměr rozvinout ve vztahu ke společnosti účinnou reklamu pro knihovny jsme spustili s bouřlivým startem, jedním rázem jsme postavili na nohy největší festival literatury v Rakousku a od té doby jsme jej rok co rok krok za krokem rozšiřovali.

S akcí Rakousko čte - Sejdeme se v knihovně se poprvé podařila společná akce všech kategorií knihoven v Rakousku. Od obecních a farních knihoven, přes školní, městské, zemské a univerzitní knihovny až po Rakouskou národní knihovnu se účastnily knihovny z celého Rakouska a vybudovaly atraktivní program.

Jak máme rozumět tomu, že tento festival literatury našel v knihovnách takový ohlas? Rádi bychom to porovnali s úspěšností českého Týdne.

Knihovny v Rakousku poznaly, že koncentrovaná reklama v souvislosti s Rakousko čte - Sejdeme se v knihovně je pro každou jednotlivou knihovnu mnohem větší než při jednotlivých akcích. Navíc je stále jasnější, že Rakousko čte - Sejdeme se v knihovně je nejen největším festivalem literatury a čtení v naší zemi, ale že se stal neobyčejně cenným knihovněpolitickým nástrojem marketingu. Prostřednictvím partnerství s Rakouským rozhlasem a televizí (ORF) a profesionální práce s médii se nám podařilo udělat ze situace knihoven