BULLETIN
SKIP

3
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Co nového ve SKIP?

O spolkové činnosti v regionu, kterému chybí krajské město

K rozhovoru jsme tentokrát vybrali Středočeský kraj. S předsedkyní RV Věrou Krajíčkovou (K) a jednatelkou Naďou Čížkovou (Č) hovoří za redakci Bulletinu SKIP Ladislav Kurka (R)

Než jsem mohl položit prvou otázku, dostal jsem otázku sám:
Č: Jak jste přišel na to, že jste pozval zrovna nás dvě? My totiž ve SKIPu tvoříme tandem.

R: To je pěkný pořádek, otázky mám klást já. Říkal jsem si, paní Čížková, že se do všeho pletete, tak Vás u rozhovoru s předsedkyní RV Středočeského kraje nemohu vynechat. A kdo z Vás je iniciativnější, abych se už dostal k otázce.
K: To je určitě Naďa.
Č: Ale tak to není. Pravda je, že u mne přistane víc informací, ale že já bych byla iniciativnější? Doplňujeme se, nikdo z nás není vůdčí.

R: Jak máte rozděleny funkce?
Č: Já jsem jednatelka a Věra je předsedkyně. Je pravda, že jsem ji musela přemlouvat, aby kandidovala. Tak jsem jí slíbila pomoc a snažím se, no možná jí trochu "lezu do zelí", ale ještě si nestěžovala. (Pozn. R: Tak to vidíte, jak nikdo není vůdčí.)

R: Jak se pracuje v RV, kde region nemá své krajské město?
Č: Obtížně. Je to víc o elektronické komunikaci, postrádám větší osobní kontakt.
K: Pokud se sejdeme, tak je to buď v restauraci Národní knihovny nebo v knihovně, odkud je některá z nás (myšleno jedna z členek regionálního výboru). Máme 12 členů (tolik je bývalých okresů v kraji) a hospodářku a pravidelně se nás sejde 8 až deset, v průměru se scházíme 3x ročně.

R: Máte nějak rozděleny funkce?
K: Nemáme, jediné funkce jsou předsedkyně a jednatelka.

R: Ve SKIPu už jste obě déle než deset let (Č mi skáče do řeči: Já už od roku 1990). Jak dlouho ještě chcete ve Svazu knihovníků aktivně pracovat?
Č + K: Až do důchodu, a pak se uvidí. (R: A vy, čtenáři, ode mne nečekejte, že prozradím,za jak dlouho to bude.)

R: Kolik času věnujete činnosti ve svazu?
K + Č: To neumíme vyčíslit.
Č: SKIP hraje prim v mém volném čase. Hned potom jsou moje frankofonní zájmy. Jsem hned ve dvou frankofonních klubech, jeden je ve SKIP a druhý u nás v Příbrami. Líbilo se mi na zájezdech do Bretaně a Provence, které pořádal východočeský RV. A také čtu a aspoň jednou za dva dny musím jít běhat. A také se musím starat o dům, když manžel starostuje a nemá čas vůbec.

R: A co Vy, paní Krajíčková?
K: Končila jsem studia na VOŠIS, tak jsem moc času neměla, ten jsem věnovala hodinové procházce nebo jízdě na kole. A musím se Vám přiznat, pane Kurka, že při závěrečných zkouškách jsem se modlila, abych nedostala otázku z architektury knihoven.

R: To mi děláte pěknou reklamu! Tak raději rychle zpět ke SKIPu. Co připravujete na příští období?
K: Nejbližší akcí bude zájezd na happening do Vsetína, kam se moc těšíme. Jeho přípravu má z velké části na starosti naše hospodářka Alena Šafránková, které patří náš dík. Na programu máme návštěvu Rožnova pod Radhoštěm - skanzenu a knihovny, knihovny Vsetín, účast na happening a výšlap na Poustevny. Velice dobře funguje krajské Klubko dětských knihoven vedené dosud p. Helenou Liptákovou, ředitelkou Městské knihovny Nymburk. Prezentuje se dvoudenními semináři "výtvarné aktivity v dětských knihovnách" , které již proběhly v knihovnách v Čelákovicích, Lysé nad Labem, Poděbradech, Dobríši.  Na letošní podzim připravuje jednodenní setkání v Knihovně Eduarda Petišky v Brandýse n.L.-St. Boleslavi. Příští rok bude dvoudenní seminář hostit nymburská knihovna v rámci 11.ročníku Hrabalova Kerska.
Č: Ustavili jsme v Příbrami druhé klubko, protože cesta do Nymburka, kde je sídlo středočeského klubka, je na zabití. Klubko nyní připravilo soutěž - vědomostní kviz úzce spojený s četbou.

R: Spolupracujete s jinými regiony?
Č: Bohužel ne. Pouze individuálně se zúčastňujeme některých akcí v jiných regionech.

R: Kterou akci, u které jste stály, považujete za nejzdařilejší?
Č: Bezesporu loňský happening v Kutné Hoře.
K: Souhlas. Happening v Kutné Hoře se vskutku vydařil, jen počasí nás zklamalo. Největší zásluhu na zdárném průběhu happeningu měla Gábina Jarkulišové (Pozn. Mgr. Gabriela Jarkulišová je ředitelkou městské knihovny v Kutné Hoře) a její kolektiv. A ještě něco. Osvědčenou formou setkávání našich členů jsou zájezdy do knihoven středních Čech. Cílem exkurzí je poznat co nejvíce knihoven regionu, seznámit se s prací kolegů, získávat nové zkušenosti, nové nápady, podívat se, kde co dělají lépe než my (a s radostí konstatovat, že ledacos děláme lépe v naší knihovně). Tyto zájezdy jsou určeny i nečlenům SKIpu (jako všechny akce připravované regionální organizací) a vždy se podaří obsadit celý autobus. Posledním byl zájezd Příbramsko, kde účastnící navštívili Městskou knihovnu Dobříš, Místní knihovnu Chraštice, Městskou knihovnu a Infocentrum Březnice a Centrum celoživotního vzdělávání s knihovnou manželů Tomanových.

R: Kolik máte členů?
K: Na začátku roku 2009 to bylo 41 individuálních a 49 institucionálních členů. Nedaří se nám příliš získávat nové členy, velice těžko se tmelí kolektiv v kraji, který je rozprostřen kolem Prahy, a velkou bolestí je také omlazování členské základny (ale to je asi problém všech regionů).

R: Na závěr z jiného soudku. Jak Vám pomáhá či naopak komplikuje spolkovou práci Vaše zaměstnání?
Č: U mne se to v podstatě doplňuje, jen bych toho na obou stranách chtěla stihnout víc.
K: Jedno bez druhého nelze, ale vzhledem k tomu,. že pracuji v menší knihovně a částečně ve službách, mám někdy problém uvolnit se ze zaměstnání. Důležitost SKIpu je neoddiskutovatelná. Zejména v době, kdy na začátku 90. let byly v mnohých okresech středních Čech zrušeny celookresní knihovnické systémy a styk s krajskou knihovnou se podstatně omezil, byl Svaz knihovníků nenahraditelný, protože poskytoval platformu k setkávání a výměně zkušeností.

R: A to je všechno. Děkuji za rozhovor a ať se Vám daří.