BULLETIN
SKIP

2
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Galerie

Gustav Vítek 1886 - 1943

Město Polná (okres Jihlava) žilo už v 19 století významným společenským a kulturním životem a i  nyní je tomu nejinak. V 19. století se o to přičiňovaly různé spolky, ve 20. století přibyly i kulturní instituce, mezi nimi knihovna.

V takovém prostředí se dařilo iniciativám, nápadům a vizím řady polenských občanů. Osobností, jednou z nejvýznamnějších, se mezi nimi stal Gustav Vítek. Narodil se v kupecké rodině 12.10.1886 a kupeckému povolání zůstal věren až do své smrti. Byl synovcem známé české spisovatelky té doby Vlasty Pittnerové. A tak není divu, že rodinné prostředí i život v Polné se příznivě na Gustavu Vítkovi podepsaly.

Vstoupil do divadelního spolku, kde mj. uspořádal bohatou knihovnu - první a šťastný dotek s knihovnou. Dál si budeme jen všímat, co vzešlo z této aktivity. Již roku 1910 navrhl Vítek, aby se všechny polenské spolkové knihovny - a že jich bylo - sloučily do jedné knihovny obecní. A tak  se také stalo 1.11.1914.

Po Vítkově návratu z první světové války následují další činy na svou dobu až průkopnické. K jeho knihovnickým nápadům jistě přispělo i to, že se obecní knihovna přestěhovala do nových prostor v nadačním domě Stuartových. 1924: zrušeny poplatky za půjčování. 1926: zřízeno loutkové divadlo jako součást knihovny. A ještě jednou 1926: Spolek čs. knihovníků uspořádal v rámci mezinárodního kongresu (vznikl zde podnět k založení IFLA) výstavu knižní kultury, kde expozice polenské knihovny získala 1. cenu. 1927: knihovna získala radiový přijímač  (byl 20. v Polné) a z okna pouštěla jeho programy pro zájemce. 1928: zavedeno půjčování knih do škol a do obcí mimo Polnou - o tuto službu se přihlásilo 28 subjektů.

V roce 1928 se začalo postupně připravovat naplnění nejvýznamnější Vítkovy vize, na nové organizaci knihovny a jejího fondu, s  přispěním zkušeností z knihovnické literatury.  K  tomu čteme v zápise z jednání knihovní rady 6.5.1929: "Po té referuje p. Vítek o reorganizaci knihovny, ku které má být v běžném roce přistoupeno. Čte přípisy jednotlivých knihovníků o jich náhledech na volný výběr knih čtenářem a přístup k regálům." Postupně byl fond zreorganizován, rekatalogizován a přesignován, až 1.10.1930 byla i po potřebných úpravách místností knihovna otevřena  s volným výběrem knih - prvně v celém Československu. Teprve o něco později zavedl volný výběr Jaroslav Frey v dětském oddělení pražské městské knihovny.  A teprve v padesátých letech - o více než dvacet let později - u nás začal tento systém, který převrátil služby knihoven i architekturu knihoven , zapouštět kořeny.

Stanovisko polenských čtenářů?  30520 výpůjček v roce 1930, o rok později 40394. Ale ono to je s polenskými čtenáři ještě jinak: prakticky stále je v knihovně registrována více než jedna třetina všech obyvatel.

Knihovna však přichází stále s dalšími novinkami. 1931 byl vyhlášen v Polné Husův den jako den sbírky knih pro obecní knihovnu. V roce 1933 proběhl na začátku prosince "Týden dětské knihy v Polné" s výstavou knih, promítáním filmu o vzniku knihy , sehráno i divadelní představení. V tomtéž roce bylo zavedeno půjčování novinek na jeden týden za jednu korunu. A Městská spořitelna začala vydávat tištěné výroční zprávy obecní knihovny.

1935 získala knihovna nové regály. Už před rokem 1940 knihovna čítala dvacet tisíc svazků a sbor pracovníků, který zajišťoval provoz v knihovně, rozhodl, že toto je už dostatečný počet. Počet, který několikrát převyšoval průměr na obyvatele v knihovnách se srovnatelnými podmínkami.

V roce 1940 Gustav Vítek napsal: "Knihovna nezná prázdnin, jest otevřena nepřetržitě po celý rok, a to v pondělí a v pátek večer pro čtenáře místní, v neděli dopoledne pro venkovské a v úterý odpoledne pro děti. Mimo to půjčuje soubory knih školám a knihovnám okolním. Slouží lidu! Proto v nutných případech obdrží knihu, kdykoliv ji potřebuje."

Polenská knihovna neměla placené knihovníky, všichni byli dobrovolnými pracovníky, ale se zcela profesionální činností a výsledky. V čele stál až do své smrti Gustav Vítek, který přeměnil obecní knihovnu na moderní ústav, moderní i z dnešního hlediska. Gustav Vítek zemřel 5.12.1943.

A ještě dovětek jak z pohádky se šťastným koncem:  Knihovnu dnes vede Miluše Skočdopolová - vnučka Gustava Vítka.

Literatura: Vítek, Gustav: 25 let Husovy knihovny v Polné. Polná, Městská spořitelna v Polné 1940. 8 s. 

Ladislav Kurka