BULLETIN
SKIP

1
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Inspirace

Geocaching aneb Hledání pokladů

Pamatujete si na svá dětská dobrodružství, když jste jako malí hledali poklady? Nostalgicky vzpomínáte na tu dobu a myslíte si, že nic takového už nezažijete? A slyšeli jste o geocachingu? Geocaching je moderní hra, která vás může nejen pomyslně vrátit do dětských let, ale přivede vás na pozoruhodná místa, naučí vás mnohdy netušeným věcem, seznámí vás se zajímavými lidmi a pro některé z vás se může stát i novým životním stylem a filozofií.

Hra je určena všem bez rozdílu věku, lze ji hrát kdekoli na Zemi a její pravidla jsou poměrně jednoduchá. Základním principem hry je, že některý z hráčů někam ukryje poklad - tzv. cache (čti keš). Obvykle se jedná o nějakou krabičku či schránku a pomocí navigačního přístroje GPS zaměří její souřadnice, které následně zveřejní spolu s dalšími informacemi na internetu. Ostatní hráči pak cache hledají a pokud jsou úspěšní, tak své nálezy zapisují do sešitku ve schránce a na internetu. Ptáte se, co je na tom až tak zajímavého? Za sebe mohu prohlásit, že dokud to nevyzkoušíte, tak sami nepoznáte, jaká to může být zábava. Cíle vašich výletů najednou dostávají další rozměr.

Hra využívá navigační systém GPS a vznikla v roce 2000, kdy bylo americkým prezidentem Billem Clintonem rozhodnuto, že do tohoto původně vojenského systému přestane být vnášena umělá chyba a přesnost GPS se tak rázem zvýšila na jednotky metrů. Nedlouho poté jistý Dave Ulmer umístil do lesa v Oregonu (USA) schránku a zveřejnil její souřadnice na internetu s tím, že její nálezci si mohou ze schránky vzít věci v ní obsažené a na oplátku tam něco zanechat. Záhy začali i další lidé zakládat obdobné skrýše a zveřejňovat jejich umístění pomocí souřadnic a také vznikl první web na internetu, kam se daly zapisovat zážitky a dojmy z hledání. Tak vznikl geocaching. Nyní je po celém světě ukryto přes 738 tisíc pokladů, v České republice je jich něco kolem 11 tisíc a tato čísla každým dnem narůstají.

Cache jsou mnohdy ukryty i na místech, kolem nichž denně chodíte a vůbec o nich nemáte tušení.

Co potřebujete k tomu, abyste si mohli geocaching vyzkoušet? Postačí přístup k internetu a navigační přístroj. Na stránkách www.geocaching.com se zaregistrujete pod vámi zvolenou přezdívkou a nyní již můžete vyhledávat informace o keších ve vašem nejbližším okolí. Keše se dělí do několika různých kategorií dle typu a obtížnosti. Nejobvyklejší jsou tzv. tradiční keše, což jsou již zmiňované schránky, které jejich autor - zakladatel ukryje a následně o nich zveřejní informace a jejich souřadnice. Takové skrýše jsou často umístěny na zajímavých místech, které autora nějak zaujaly. Mohou být ve městech i ve volné přírodě, mohou vás přivést na místo, kde je nějaká přírodní zajímavost, nebo vám mohou ukázat např. rodný dům významné osobnosti. Vše se dozvíte z popisu keše, tzv. listingu. Když souřadnice keše zadáte do navigace a necháte se na místo pokladu vést, nic vám už nebrání v jeho nalezení. Ačkoli to zní snadno, ve skutečnosti to zase tak jednoduché není. Navigace vám cílové místo ukáže s přesností jen na několik metrů a vlastní skrýš pak už musíte dohledat sami. Pozor! Nesmíte však skrýš prozradit před nezvanými hosty, což jsou všichni lidé, kteří nejsou do této hry zapojeni. Takovým osobám se pak v herní terminologii říká mudlové a schránku před nimi chráníme, aby nedošlo k jejímu zcizení či zničení. Jistě si dokážete představit, že například ve městě na frekventované ulici to může být velmi obtížné a je nutné být velmi obezřetný. Schránky jsou často schovány v přirozených úkrytech - v lese to mohou být například kořeny stromu, kameny, pařezy, ve městech to mohou být různé otvory, škvíry a často se také používají magnety pro přichycení ke kovovým předmětům (značky, ploty, zábradlí).

U keší tedy bývá rovněž uvedeno, jakou mají obtížnost a v jak náročném terénu jsou umístěny. Dle počtu hvězdiček od jedné do pěti tak můžete určit, zda si na schránku troufnete. Existují poměrně lehce nalezitelné schránky, na druhou stranu je mnoho keší umístěno v těžkém terénu - například na vrcholu nějaké hory ve vysoké nadmořské výšce. Zajímavé jsou i schránky, ke kterým můžete přijet doslova autem, ale naopak zjištění jejich souřadnic vám může zabrat mnoho hodin. Při hledání vám také pomůže informace o velikosti keše, která může nabývat rozměrů od miniaturních až po velké a objemné schránky, jejichž velikostí budete sami překvapeni.

Dalším typem pokladu je multicache. K jejímu nalezení je potřeba postupně procházet několik míst a sbírat indicie k získání finálních souřadnic. Autor takové keše nám většinou chce ukázat místa, která spolu úzce souvisí. Může se jednat třeba o naučnou stezku v přírodě s několika zastávkami nebo prohlídkovou trasu ve městě, věnovanou dejme tomu významným architektonickým stavbám a podobně. Na začátku nám však prozradí jen úvodní souřadnice a sdělí nám, na co se máme zaměřit a jaké údaje získat pro možnost dalšího postupu.

Velmi rozšířené jsou i skrýše typu mystery. Jak už název napovídá, je potřeba pro získání cílových souřadnic pokladu něco vyluštit nebo vyřešit nějakou záhadu. Autoři mystery keší tedy vymýšlejí nejrůznější úkoly a kvízy. Pro získání souřadnic úkrytu můžete třeba luštit šifry, počítat matematické vzorce, zjišťovat historická data, rozpoznávat fotografie nebo třeba hledat údaje v katalogu knihovny. Kreativitě se zde opravdu meze nekladou a záleží jen na fantazii tvůrce, jak složitý a zajímavý postup vymyslí. Před vlastním odlovem pokladu tedy musíte nejprve učinit teoretickou přípravu.

Existují i jiné druhy keší, ale ty zde nebudu podrobněji rozebírat. Jedná se buď o méně obvyklé a nebo o již nepoužívané typy, ale můžete se s nimi stále ještě setkat. Jedním takovýmto zvláštním typem je i event cache. V podstatě jde o společenské setkání hráčů - geocacherů (česky též kačerů), kde se mohou seznamovat, vyměňovat si zkušenosti a podobně.

Každá keš musí obsahovat tzv. logbook, což je zápisníček, do kterého zaznamenáte, že jste keš nalezli, totéž později učiníte i na stránkách www.geocaching.com. Z keše si také můžete vzít libovolnou věc a platí pravidlo, že byste měli do keše na oplátku zase něco vložit. Keše tak mimo jiné slouží i pro výměnu drobných věcí. Tato skutečnost je zvlášť oblíbená u dětí, kteří zde vyměňují nejrůznější hračky a podobné předměty. Existují však dvě skupiny předmětů, které se mohou vyskytovat v keši a se kterými je nutno zacházet jinak. Jedná se o trasovatelné předměty, zejména geocoiny a travelbugy. Geocoiny jsou mince s vyraženým unikátním kódem, pomocí kterého se identifikují a na internetu musíte poté zapsat, že jste s mincí nějak manipulovali. Minci tedy můžete z keše vyjmout, ale musíte vždy tento úkon zaznamenat. Minci si však nesmíte ponechat a při nejbližší příležitosti byste ji měli opět vložit do další skrýše a znovu tento úkon zapsat na internetu, kde můžete také sledovat pohyb těchto předmětů z keše do keše. Totéž platí i pro travel bugy, které mají podobu kovové známky (rovněž s unikátním kódem), která je připevněna k nějakému předmětu - to může být v podstatě cokoliv, od modelu autíčka až třeba po gumovou postavičku z oblíbeného seriálu. Tyto trasovatelné předměty mají také často nějakou misi, kterou jim předurčil jejich majitel - třeba navštívit nějaké konkrétní místo nebo zemi.

Jelikož komunita geocacherů se neustále rozrůstá a nyní již dosahuje několik desítek tisíc členů a zejména v poslední době zažívá nebývalého rozmachu, jistě vás napadne, zda by se dala tato hra nějak využít i knihovnami. Protože keš může založit kdokoli, kdo má dostatek zkušeností, ve smyslu že již našel alespoň několik desítek pokladů a má poměrně jasnou představu, jak vše funguje a čeho se vyvarovat, chytré nápady jsou vítány. Knihovny mohou geocaching využít jako zajímavý způsob propagace sebe sama nebo svých služeb. Mohou hráče přivést na zajímavá místa v jejich okolí, kdy je nutné například pro zjištění finálních souřadnic navštívit knihovnu a dohledat indicie v knihovním fondu třeba formou smyšleného příběhu či tajné hry. Mohou plnit edukativní roli například prostřednictvím tematických keší, kde se budou uživatelé z řad kačerů učit pracovat s knihovními katalogy nebo třeba elektronickými informačními zdroji tak, aby pomocí těchto nástrojů mohli hráči splnit nějaký úkol nutný pro nalezení keše. Nebo mohou zvyšovat informační gramotnost občanů dalšími vhodně vymyšlenými a realizovanými skrýšemi. Věřím, že tyto aktivity ukážou možnosti knihoven a jejich služeb i uživatelům, kteří dosud jejich pomoci nevyužívali. Informační centra se mohou zase zaměřit na propagaci turisticky zajímavých míst v obci nebo regionu. Geocaching se však nesmí používat pro ziskové aktivity. Přesto zde vidím jistý potenciál, který je škoda nevyužít.

Geocaching se stal fenoménem poslední doby a zaujímá přední místa v životech mnoha lidí po celém světě. Vyzkoušejte jej a uvidíte, zda i vás pohltí tato moderní forma trávení volného času.

Zájemce o podrobné informace a návody ke hře geocaching si dovolím odkázat na tyto webové stránky:

• http://wiki.geocaching.cz
• http://www.geocaching.com

K článku přičinil Lukáš Gebauer z Městské knihovny v Praze tuto poznámku:

Hra geocaching se dá potkat téměř kdekoliv, i v Ústřední knihovně Městské knihovny v Praze. Jen o ní téměř nikdo neví, je pečlivě schovaná, ani knihovníci o ní netuší. K jejímu nalezení musíte mít tu správnou hledačskou intuici, vědět správné indicie, ale hlavně musíte umět hledat v knihovně. Takže tato geocache nenásilnou formou seznamuje lidi s fungováním knihovny. Dlužno podotknout, že její autor nemá s knihovnou nic společného, a tak jsme rádi, že i naši čtenáři dokáží vymyslet, jakým způsobem přiblížit služby knihovny veřejnosti.Počet úspěšných hledačů se eviduje, číslo se zatím zastavilo před 150.

Text i foto JAROSLAV KRESTA