BULLETIN
SKIP

1
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Čtenářství

Noc s Andersenem

Naše bezprostřední ohlédnutí za devátým ročníkem pohádkové Noci s Andersenem píšeme jen několik málo desítek hodin poté, co společná akce Klubu dětských knihoven SKIP poslala děti domů dospat vše to, co zažily v noci spolu s nadšenými propagátory dětského čtení ve více než 839 místech střední Evropy. Naše první hlášení není a nemůže být kompletní, neboť z mnoha knihoven, škol, ústavů, družin, zájmových oddílů i sdružení zprávy ještě čekáme. Přesto nám dovolte uvést pár postřehů, na které by se mohlo později zapomenout.

Je prima, že se v akci k podpoře dětského čtení dokáže spojit tolik různých organizátorů, je dobře, že se neseparují zvlášť knihovny, školy či jiné instituce a že z každé zprávičky čiší pocit lidské pospolitosti i chuť se podělit o nápady. Díky za ně, vždyť i letos jsme mohli stáhnout z elektronické konference Andersen k vlastnímu použití mnoho připravených soutěží i kvízů, vyrobených plakátků. Každoročně také využíváme nabídky Národní pedagogické knihovny Komenského a dětem nabízíme možnost hlasovat v jedné z kategorií v anketě SUK Čteme všichni. Ještě nevíme, zda i letos bude udělena Cena nočních spáčů, přesto NPKK děkujeme. Letos navíc poprvé naši noční spáči mohli po půlnoci jako úplně první zahájit Knihu mého srdce. Děti v tu dobu už asi spaly, ale hlasy dětí opravdu odešly, o čemž jsme se mohli přesvědčit v živém televizním vysílání ČT, kde z virtuální knihovničky blikaly názvy dětských knih. Děkujeme všem dospělým, kteří pomohli! Děkujeme za mediální podporu SKIPu a Národní knihovně ČR, Spolku slovenských knihovníkov, díky si zaslouží také Český rozhlas, Rádio Slovensko za vysílání určené široké veřejnosti.

Pro letošní společné virtuální čtení na dálku byla vybrána kapitola z dosud nevydané knihy Mojmír. Cesta pravého krále od Renaty Štulcové a ilustrátorky Renáty Fučíkové. Knihou byla motivována i elektronická soutěž, která letos poprvé byla určena i nenocujícím dětem. Podle autorky ji připravil dětský portál Alík a m.j. děti pátraly po tajemném nápisu v hlaholici. Za jejím tajemstvím se děti z Uherského Hradiště vypravily do skanzenu v Modré, zde mohly poznat reálie Velké Moravy v povídání brněnského archeologa MZM Luďka Galušky.

Z Rokytnice v Orlických horách napsali: "...” o půlnoci se začaly dít věci! Postavy, duchové, či skřítci..." co si kdo umí představit...začali ožívat, pak už jsme si vlezli do spacáků. Kolem jedné po půlnoci došlo na společné čtení O Mojmírovi - nádhera - ovšem děti jsme učetli k spánku, takže nikdo z nich neví, jak to dopadlo." A jak píší Bory: "letos jsme měli malé děti, někteří spali bez maminky úplně poprvé. V knihovně jsme pak četli první část Mojmíra a pak jsme si - považte! - mejlovali s panem děkanem Peňázem, předsedou Matice Velehradské..."

Obě autorky knihy Mojmír. Cesta pravého krále také opravdu zažily nocování s Andersenem, každá v jiné knihovně (jedna v Kamenici nad Lípou, druhá v Litoměřicích), dětem v průběhu večera telefonovaly a poslaly jim poselství, z něhož vybíráme: "Je úžasné, že právě dneska se nemusíme s knížkou schovávat pod dekou a svítit si tam baterkou, ani čekat a poslouchat, jestli už máma nešla spát a pak zase tajně rozsvítit - aby nám neutekl ani kousek z toho rozečteného napínavého příběhu. Jsme všichni pohromadě, děti i dospěláci. Všichni, kdo rádi čteme, všichni, kdo máme rádi písmenka vytištěná na papíře, doplněná obrázky a svázaná v pěkné knížce... A tak tedy dobrou noc a všechny knížky na pomoc!!!" Obrázek z nevydané knihy ozdobil také speciálně vydané pohlednice, které v nákladu 30 000 kusů vydal SKIP, který zaplatil i poštovné k odeslání pohledů.

Také další spisovatelé, ilustrátoři i herci svou přítomností podpořili čtení pohádek, za všechny uvádíme Ivonu Březinovou, Markétu Zinnerovou, Petru Jelenovou, Michala Viewegha, Lukáše Hejlíka, za slovenské jmenujme alespoň Daniela Heviera, Tomáše Janovice, Gabrielu Futovou, Petera Kubicu. Ti všichni také představili dětem knihy svého srdce. Jinde si zase připomínali výročí spisovatelů, kteří už nemohou být s námi (Ondřej Sekora, František Kožík, František Nepil) a dovolte nám citovat, jak např. píše Horšovský Týn: "Díky vyplněnému testu jsme se za doprovodu skupiny historického šermu Samotáři dostali do prostor horšovskotýnského zámku. Po zajímavé prohlídce na nás čekali dva vzácní hosté hraběte Trautmansdorfa, Hans Christian Andersen a František Nepil. Jejich společné setkání bylo možné jen tuto pohádkovou noc..."" A ještě jeden příklad z polského Suszece: "Dzieci zaszczycił swoją obecnością sam pan Andersen, który na początek przeczytał jedno z opowiadań zawartych w książce F.Nepila (Ja,Bari i bocian), a następnie wspólnie z dziećmi przygotowywał bajkowy posilek."

"Jako každý rok nás navštívil pan starosta. Letos nám poutavě vyprávěl o psech loveckých i jiných. U nohou mu ležel pes Baryk, z kterého se vyloupla bývalá žákyně naší školy. Kde se vzali tu se vzali přišli Naschválníčci..."" píší z Petrovic u Karviné a my se radujeme, že také starostové a další představitelé měst a obcí pomáhají připravit dětem nezapomenutelné zážitky. Zvláště v malých obcích se daří zapojit i příslušníky policie či místní hasiče, za všechny jmenujme Duchcov, Český Dub, Bělou pod Bezdězem či Netolice : "podpálili jsme papírovou školu, následovala jízda hasičským autem a opékání buřtů. Před půlnocí jsme se vydali na tajuplnou stezku odvahy do podzemí města se strašidly."

Na památku pohádkového večera i k oslavě svátku pohádek a narození dánského pohádkáře se sázejí stromky, které ve střední Evropě tvoří už pomyslný pohádkový les a radujeme se z každé nové sazeničky, tak jako např. ze slovenských Voderadu, kde "za pomoci uja záhradníka zasadili čarovný strom Rozprávkovník. Deti sľúbili, že mu budú pravidelne chodiť čítať rozprávky, aby rýchlo narástol. Medzitým sa vrátil pán starosta s prekvapením -priniesol deťom ohňostroj, čo deti fakt prekvapilo a veľmi potešilo."

I výročí Ondřeje Sekory inspirovalo řadu knihoven i škol, např. Chroustov píše: "Měly jsme tu přeberuškováno" nebo z Rožnova pod Radhoštěm prozradili: "Děti si oblékly do "sekorova” - nejvíce bylo Ferdů Mravenců a Berušek. Dokonce nás svou návštěvou poctili i dva vážení kocourkovští měšťané..." Moravský Krumlov uvádí, že knihovna byla vyzdobena jako mraveniště, děti měly čepičky s Ferdou, uvázaly si puntíkovaný šátek a staly se tak malými mravenečky, na deseti stanovištích prověřili šikovnost mravenečků, úklid lesa, poplach v mraveništi, záchranu mravenčích larev, nácvik házení lasem, záchranu kamaráda, měření společných sil a práce všeho druhu. Sladké překvapení v podobě dortu s obrázkem Ferdy Mravence, berušky a Brouka Pytlíka, našli mravenečci hravě." V Šumperku se v noci sešli v kině, kde našli Brouka Pytlíka, bylo to ale pořádné mraveniště!! A jinde zase nápad dotáhli ještě dál, "na besedu přišli amatérští entomologové Zdeněk Vancl a Jaroslav Seifert. Ale nejsou to žádná béčka. Jeden se podílel na zpracování katalogu hmyzu v naší CHKO Broumovsko a po druhém je dokonce pojmenován jeden druh brouka, kterého našel v Himalájích," prozradili z Police nad Metují.

Noc s Andersenem v reálu (např. v Rychnově nad Kněžnou) i na dálku spojuje děti národnostně, spojuje děti malých obcí i velkých měst, nezáleží, zda v knihovně nebo dokonce doma u paní knihovnice nocují třeba jen tři malí posluchači pohádek anebo se děti potkají v průvodu městem jako např. v Turnově, kde se průvodu a kongresu se zúčastnilo kolem 300 dětí a rodičů... Další lampioňáky hlásí Plzeň-Doubravka, Lobzy, Roztoky, Zásmuky... V Dolanech nají školičku o 14 dětech, a nocovali v počtu 17 dětí, z toho dva přišli po nemoci, aby jim Noc neutekla, a 3 děti z MŠ-předškoláčci

ZŠ a Mš Chotýšany: Mezi dětmi byly, stejně jako loni, i děti s postižením - holčička, která nemluví, a přece toho tolik napovídá, a dnes již slečna, která má sluchovou vadu. Večer byl nejen o čtení, ale i o hrách a soutěžích. Noci předcházel i týden ve školní kuchyni, která se s námi zapojila do této akce a dětem v jídelníčku nabídla například k obědu Honzův vývar ze sekyrky, mňamku Pipi Punčochaté, k svačinkám Mikešův rohlík nebo pamlsek pejska a kočičky.

Každoročně probíhá jednonoční sbírka na dětský hospic v Malejovicích, čísla ještě nemáme spočtena, přesto dovolte citovat z jedné zprávičky Brno-ZŠ Arménská a KJM Lány: "V dílnách jsme kreslili na obaly na knihy, které ušily naše šikovné knihovnice z Lán (a to prosím 200 kusů), vyráběli loutky, zpívali, skládali puzzle, hráli piškvorky, luštili literární hádanky, skákali přes švihadlo (kolik skoků za minutu), doporučuji, výborné na unavení dětí, chatovali po internetu a samozřejmě kreslili pohledy. Před spaním četli pohádky při svíčkách. Na Malejovice jsme vybrali 5.153,- Kč. Všichni jsme odcházeli ospalí, ale spokojení. Naše pátá Noc s Andersenem se prostě vydařila."

Knihovna Jevíčko pro letošní noc se 17 upíry si stanovila cíl předat děti rodičům zdravé a udělat všechno pro to, aby se jim večer líbil. A jak píší knihovnice Stáňa a Pavla: "Noc s Andersenem je jedna z nejnáročnějších akcí pro děti. Fyzicky i psychicky. Ale také jedna z nejkrásnějších. I pro unavené pořadatele. Nedá se to vysvětlit: spíte na zemi, na starosti klubko dětí, které když se nebaví, tak to zjistíte velmi brzy, jste unaveni jako čerti, ale stojí to za to. Máme připravený centrální program, ke kterému se můžete připojit, ale také nemusíte... nikdo vás k ničemu nenutí. Když jsme se ráno loučili, tak děti hodnotily večer jako super, strašně se jim líbil jen škoda, že musely jít tak brzy spát. Než se rozešel náš realizační tým, řádně jsme se pochválili, pět minut si v tom libovali, jak jsme šikovní. A tu šestou minutu už to byla minulost a připravovala se další akce. A pokud by někdo z vás chtěl okusit zač je toho loket, tak jako my nespaly stovky kolegů po celé republice. Vyzkoušíte si jaký je rozdíl připravit program na hodinku, odpoledne a jak to vypadá, když máte na krku celou noc. Chtěla bych složit velkou poklonu všem, kdo se zúčastní Noci, myslela jsem si, že vás přizvu k jednomu večeru, ale předat se nedá. Musí se zažít. Ona je to totiž skutečně kouzelná Noc s Andersenem."

A společně s dětmi z Josefova Dolu voláme: "Kniho, kniho mého srdce, přečtu si Tě až do konce, ať jsi tenká nebo tlustá, ať je den nebo tma hustá..." a i my spolu ze zdejšími organizátory také poté, co se děti rozešly ke svým rodičům, přemýšlíme, jak v těchto krásných akcích dál pokračovat. Děkujeme za všechny příspěvky, děkujeme všem knihovníkům, učitelům, ředitelům, hasičům, starostům, poslancům, spisovatelům, hercům, sponzorům, kuchařkám i rodičům, bez vás by to nebylo ono! A vyhlížíme s vámi desátý ročník společného nocování s pohádkou. A jak objevil Šumperk, věříme, že i za rok na nás čeká.

NOC s AnderSENem

MIRKA ČÁPOVÁ a HANA HANÁČKOVÁ