BULLETIN
SKIP
SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR4
2008
Elektronická verze
Vydavatelské
údaje
Otázka pro
Otázka pro ředitelku Městské knihovny Sedlčany Blanku Tauberovou
Kam na ty nápady chodíte?
Odpovím jen krátce, před Vánoci máme všichni málo času. Nápad děčínské knihovny uspořádat Den pro dětskou knihu celorepublikově, jsme v Sedlčanech v loňském roce přijali s nadšením. Vzhledem k tomu, že jsme v té době neměli ve městě knihkupectví a ani se nám pro prodej nepodařilo získat žádné nakladatelství, začali jsme o tomto dni přemýšlet trochu jinak. Jsme knihovnou "rodinného typu" a jsme knihovnou komunitní. A od toho se naše úvahy začaly odvíjet.
Naše Dny pro dětskou knihu jsme začali koncipovat jako setkání co největšího počtu rodin a nápad na "rekordy" byl na světě. Vlastně v tom loňském roce nápad na rekord byl na světě... Letošní rekord vznikl na základě ohlasů toho loňského... A po úspěchu toho letošního již vymýšlíme ten příští...
Kategorie Nejvíc lidí s knihou jednoho autora přilákala 1. prosince 2007 na sedlčanské náměstí asi 800 lidí. Z nich 620 mělo v ruce knížku Josefa Lady. Krásně jsme oslavili jeho loňské výročí a zároveň vytvořili rekord. Ladova říkadla spolu s našimi bubeníky skandovalo celé náměstí a atmosféra byla nezapomenutelná.
29. listopad letošního roku byl pro nás tvrdším oříškem. Dali jsme si laťku hodně vysoko a snažili se přilákat na nově otevřený sedlčanský zimní stadión co Nejvíc Mikulášů na bruslích. Nakonec zástupce pelhřimovské agentury napočítal 54 lidí na bruslích v přestrojení za Mikuláše. Každý ze zúčastněných musel mít mikulášskou čepici (ve finále jsme několika Santa Klausům půjčovali čepice vlastní, které jsme měli navíc), vousy a plášť. Užili jsme si mnoho legrace, poslouchali kapelu, soutěžili v karaoke a jiných disciplínách. Celé odpoledne svými vstupy zpestřoval bývalý pražský knihkupec a známý recesista Vráťa Ebr. Některé z nás byly překvapené, že po 20 letech je ten led nějaký jiný (balanc také) a že zapůjčené brusle nemají "zoubky". Ale jít příkladem ty, které takovou "blbost" vymyslí, prostě musí. Ještě, že někteří z Mikulášů byli gentlemani a po dobu sčítání nás podpírali. Z ochozů se nám smálo a poklepávalo si na čelo asi 300 lidiček. Rekord se opět podařilo vytvořit. I když některá média zlomyslně poznamenala, že to nebyl žádný problém, protože tato kategorie byla otevřena poprvé (ostatně stejně jako ta loňská). Nicméně zástupce agentury Dobrý den byl nadšen, protože oni typovali Mikulášů 20...
Nutno podotknout, že obě akce byly poměrně mediálně úspěšné. Pouze letos se někteří novináři ptali, jak vlastně Mikuláši souvisí se Dnem pro dětskou knihu. A tak jsme vysvětlovali: že knížka rekordů je také kniha a navíc u dětí hodně oblíbená (navíc mají jedinečnou příležitost se do ní "dostat"), že budeme soutěžit o knihy, že, že, že... a také že ve zdravém těle zdravý duch (ten samozřejmě čtoucí)...
A ještě je dobré vědět, že pro akce podobného typu je důležitý spojenec. V našem případě je to jako stálý partner týdeník Sedlčanský kraj, personifikovaný šéfredaktorkou Marií Břeňovou, která má podobnou krevní skupinu jako my. Ostatní partnery volíme podle konkrétní situace (v letošním roce např. provozovatele zimního stadionu). Náš zřizovatel, kterým je Město Sedlčany, akce v obou letech využil k zahájení adventu ve městě...
Pro příští roky máme tedy jasno. Den pro dětskou knihu v Sedlčanech rozhodně bude. Budeme se snažit zachovat i osvědčené schéma - půl dne v knihovně, půl dne venku s rekordem. Ještě tak aby nám nevysychaly nápady na nové neotřelé kategorie... Vždyť to my nemůžeme těm našim dětem udělat, aby se do té slavné knížky nedostaly...
