BULLETIN
SKIP

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR

3
2008

Aktuální číslo Archiv Obsah

Po knihovnách na kole

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

Směr

Turistická informační centra v knihovnách

Informace o regionu a místě, v němž působí, byly zpravidla poskytovány ve všech veřejných knihovnách od počátku jejich existence. V době působnosti zákona o jednotné soustavě knihoven byly též v knihovnách shromažďovány knihy a časopisy s regionální tematikou a nepodléhaly aktualizacím v takové míře, jako ostatní fond, pokud nebyly shledány zásadně "ideově závadnými". Na téma fondů regionální literatury byly zpracovány i metodické příručky. Regionálními informacemi se zabývala i bibliografie, koordinovaná krajskými knihovnami. Když počátkem devadesátých let minulého století došlo ke zhroucení střediskového systému, začaly mnohé knihovny hledat i jinou náplň pro své zaměstnance a další gesci pro opodstatnění své existence. Tlak na "zeštíhlování" knihoven byl velký, některé knihovny byly i zrušeny, jiné se ze samostatných subjektů stávaly odděleními městských úřadů atp. Současně se bouřlivým tempem rozvíjely nové informační technologie, které umožňovaly zpracování, pořádání a distribuci mnohem většího objemu dat. S příchodem osobních počítačů vznikaly i první knihovnické informační systémy. Na podporu zavádění těchto pomůcek do knihoven začala ministerstva vypisovat první grantové soutěže. Všechny tyto skutečnosti vedly k tomu, že v knihovnách byla zřizována samostatná informační oddělení nebo střediska. Zde byly cíleně získávány, zpracovávány a veřejnosti poskytovány mimo jiné i tzv. turistické informace.

Dnes můžeme po celé republice najít informačních center, která jsou organizačně součástí knihoven, bezpočet. Zpravidla nejsou specializována pouze na informace pro turisty, ale např. i pro obyvatele příslušného místa - informují též o kulturních a sportovních pořadech a akcích, o organizacích v místě činných, o provozní době služeb, úřadů a organizací, o kurzech, školách. Nabízejí i zjišťování dopravního spojení, vyhledávání ve sbírkách zákonů atd. Pokud jsou "prodlouženou rukou" obecního či městského úřadu, bývá na ně přesunuta i informační povinnost o působnosti tohoto úřadu, jsou zde poskytovány tiskopisy atd. To se děje zpravidla v malých obcích. V některých infocentrech jsou nabízeny i průvodcovské služby, rezervace ubytování, inzerce atd. Součástí služeb podobných center je většinou i veřejný internet, kopírovací služby, prodej map, pohlednic, někde i suvenýrů, případně regionální literatury, předprodej vstupenek do kin, divadel, na koncerty a další pořady.

Knihovna je přirozeným zdrojem informací o místě, knihovníci umí s informacemi pracovat a vhodnou formou je i zpřístupňovat. Mohou využívat výhod regionálních knihovních vazeb. Proto spolu informační střediska při knihovnách v regionech většinou bez problémů spolupracují, vyměňují si informace i tištěné informační materiály. Jejich partnery bývají cestovní kanceláře a agentury, Česká centrála cestovního ruchu, Asociace turistických informačních středisek ČR a další organizace i podnikatelské subjekty (např. hotely a penziony)., z nichž mnohé střediska i sponzorují.

Ve zřizovacích listinách knihoven - příspěvkových organizací s vlastní právní subjektivitou nebo obecně prospěšných společností - bývá v informačním středisku zpravidla těžiště doplňkové nebo vedlejší činnosti, která má získávat prostředky na alespoň částečné financování provozu. Pro výdělečnou činnost je zpravidla třeba živnostenské oprávnění, tedy živnostenský list. Jedná se např. o tyto činnosti: prodej, kopírování, zprostředkovatelská činnost a další aktivity, které podléhají živnostenskému zákonu.

Při vzniku prvních informačních středisek pomáhal i SKIP. V edici "Aktuality SKIP" vyšel v roce 1993 útlý sešit, prezentující vítězné projekty tehdejší grantové soutěže Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR "Projekty informačních služeb pro drobné a střední podnikatele ve veřejných knihovnách". Autorkou publikace nazvané Informační služby okresních knihoven podnikatelům je Miroslava Matoušová. Všechny oceněné projekty obsahovaly záměr mimo jiné shromažďovat, pořádat, zpracovávat a poskytovat regionální informace.

Konkrétně v Příbrami (http://www.kjd.pb.cz/) postupem let převážily požadavky návštěvníků regionu a města nad požadavky podnikatelů. Informační středisko se profilovalo podle tohoto uživatelského zájmu více do pozice turistického informačního centra. Své zkušenosti předávala Knihovna Jana Drdy i dalším knihovnám, zejména v okrese Příbram a Středočeském kraji. Kromě nabídky exkurzí a konzultací byly ve spolupráci s Okresním úřadem Příbram uspořádány i dva semináře o veřejných informačních službách (v letech 1995 a 1996). V současné době působí jako informační centra na Příbramsku i městské knihovny v Březnici (http://www.kulturabreznice.cz/news.htm), v Rožmitále pod Třemšínem (http://www.centrum.tremsinsko.cz/), informační středisko spojené s knihkupectvím má knihovna v Dobříši (http://www.knihovna.dobris.net/). O  informačních centrech v knihovnách vyšel i inspirující článek v časopise GrandBiblio, 2007, č. 4-5.

V průběhu let se praxe turistických informačních středisek jako organizační součásti knihoven osvědčila. Doporučit je lze jednoznačně v menších sídlech, kde při jedné otevírací době lze poskytovat jak knihovnické, tak informační služby a ekonomicky tak využít veškeré vybavení, zejména pracovní síly. Ty jsou koneckonců v současné praxi provozu knihoven to nejdražší.

Naděžda Čížková

Obsah

 

SKIP