BULLETIN
SKIP

2
2008

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Informační servis

Ze stanoviska SKIP ke skládání kaucí 10.4. 2008

Listina základních práv a svobod, č 2/1993 Sb. (dále jen LZPS) ve svém čl. 2 odst. 3 stanoví, že "Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdy nesmí být nucen činit, co zákon neukládá."

Je pravdou, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví, avšak poskytování veřejných knihovnických a infirmačních služeb v žádném případě není uplatňováním státní moci, nejde o závazné rozhodování o právech a povinnostech občanů. Nesouhlasíme proto s argumentem, že provozovatelé knihoven nemohou vybírat kauce, protože tak není výslovně stanoveno v knihovním zákoně č. 257/2001 Sb.

Na provozovatele knihoven se stejně jako na jiné fyzické a právnické osoby vztahuje Občanský zákoník, který upravuje jejich majetkové vztahy s dalšími osobami.

Vybírání kaucí není platbou za poskytnutí veřejné knihovní a informační služby, ale zajišťujícím prostředkem (tzv. jistotou dle Občanského zákoníku §555 a násl.) na ochranu knihovního fondu. V případě řádného plnění povinností je kauce samozřejmě čtenáři vrácena.

Knihovní zákon provozovatelů knihoven ukládá povinnost zajistit ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením. Jako zajišťující prostředek plní kauce krom funkce zajišťovací i funkci uhrazovací, a to v případě, že čtenář své závazky řádně neplní. V takovém případě lze kauci použít k uhrazení případných dluhů čtenáře vůči provozovateli knihovny, zejména ji tedy lze použít na úhradu ceny nevrácených knihovních jednotek. Na základě výše uvedeného nepovažujeme výklad Ministerstva financí k požadování kaucí v knihovnám za relevantní a nebudeme tento výklad šířit mezi knihovnami. Doporučíme knihovnám, aby ve vztahu ke kaucím postupovaly podle ustanovení Občanského zákoníku § 555 a násl.