BULLETIN
SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR |
4 |
||
Aktuální číslo | Archiv | Obsah |
Elektronická verze |
ROZHOVORS Dr. Zdeňkem Matušíkem, předsedou zahraniční komise (M), hovoří za redakci Bulletinu SKIP Ladislav Kurka (K) R: Toto číslo Bulletinu SKIP se v papírové podobě dostane ke čtenářům až někdy před Vánoci. Co jim popřejete? M: Co bych chtěl vzkázat do našich knihoven? Že věřím a vím, že se našim knihovnicím - zde se snad po právu obracím především na tu větší část z těch, kdo působí v naší profesi - podaří jako každoročně vytvořit krásnou atmosféru sváteční pohody v knihovnách i u nich doma. A že jim toto umění závidím. A totéž samozřejmě přeji i těm nepočetným pánům knihovníkům. R: Víte co? Popište ještě z kraje našeho rozhovoru činnost zahraniční komise. M: Komise působí především jako servis pro výkonný výbor a jeho předsednictvo. Vyřizuje zahraniční korespondenci a eventuálně zajišťuje překlady. Zprostředkovává aktuality ze světa, které si všichni mohou přečíst na stránkách http://skip.bloguje.cz/, jež spravuje kolegyně Mgr. Skolková. Vystavuje cestovní zprávy na webu SKIP a tradičně zajišťuje účast na studijních pobytech v Rakousku. R: Nemyslíte si, že bychom měli mít i studijní pobyty v Německu? M: Ty jsou sice principiálně také možné, jejich zajištění je ovšem komplikované. Zajišťování studijních pobytů ve veřejných i vědeckých knihovnách v Rakousku má výhodu, že navazuje na tradici z počátku 90. let a že se může opřít o vloni obnovený smluvní základ. Proto se zde daří realizovat i takové studijní pobyty, jimž konkrétní styky pracovníka či pracovišť nepředcházejí. V Německu pak přichází v úvahu primárně pozvání vynikajícího odborníka k práci na konkrétním projektu. Souvislost s konkrétním projektem německé knihovny či knihovnické organizace by musela mít i případná jiná studijní cesta. R: Kolik má komise členů a jak pracuje? M: Je nás 13, scházíme se jednou ročně, ale hlavně komunikujeme prostřednictvím mailů. R: Blíží se konec roku, zkuste předběžnou bilanci komise. M: Rok 2007 je ve srovnání s předchozím, řekl bych, všední. Kromě běžné činnosti, o které již byla řeč, jsme se na setkání komise koncem listopadu zaměřili na podchycení zpráv a poznatků ze zahraniční spolupráce, jež se odehrává v regionech a kterou já osobně považuji za základ oblast mezinárodního působení SKIP. R: A co považujete za největší úspěch SKIP na mezinárodním poli v roce 2007? M: Tak to je určitě účast zahraničních hostů (z Rakouska, Slovenska a Francie) na naší valné hromadě v Olomouci. Měli přijet i hosté z Německa, ale nakonec se postupně všichni omluvili pro kolizi s jednou významnou akcí u nich doma. Nejvíce mne mrzí, že nemohla přijet dnešní předsedkyně IFLA paní Lux, která to předběžně slíbila. R: A myslíte, že takovou vzácnou návštěvu přece jen stihneme do konce jejího funkčního období? M: Vyjádřila se, že by přijela ráda. Ostatně, nebylo by to poprvé. Zúčastnila se již valné hromady SKIP v Brně v červnu 2001. Její závazky jsou ovšem početné - řídí Ústřední a zemskou knihovnu v Berlíně, je členkou vrcholných knihovnických grémií v Německu a k tomu rozsáhlé globální závazky. R: Jaké je vůbec postavení SKIP v mezinárodním kontextu? M: SKIP má autoritu především v okolních zemích a tradičně i ve Francii. Také v IFLA máme celkem dobrou pozici odpovídající našim možnostem. R: Můžeme pozici SKIP dále zlepšit? A jak je to s naším zastoupením v IFLA? M: Pokud jde o IFLA, máme zde dvojí zastoupení ve stálých výborech sekcí, což jsou důležitá zejména pracovní seskupení, jež organizují a v nichž se odehrává zásadní odborná práce, kterou si IFLA získává autoritu mezinárodně uznávané knihovnické korporace. Mgr. Jindřiška Pospíšilová z Národní knihovny pracuje velmi aktivně od roku 2003, tedy již druhé období, v sekci dodávání dokumentů a sdílení zdrojů - řečeno v dosavadní knihovnické češtině tedy na úseku meziknihovních služeb. Ing. Nivnická z Knihovny Jiřího Mahena v Brně působí od roku 2005 v sekci veřejných knihoven, kde nastoupila po dvou funkčních obdobích Dr. Burgetové. Ta právě v této významné sekci vytvořila svým aktivním působením pro SKIP významnou pozici. Vzpomeňme při této příležitosti zasedání stálého výboru sekce v Praze v únoru 2001. R: Jak jsou členové SKIP seznamováni s prací našich zástupců, resp. co všechno a jak se dozvídáme o činnosti IFLA? M: Ing. Nivnická pokračuje v tradicích dr. Burgetové a své zprávy ze zasedání nejen předává k vystavení na webových stránkách SKIP, ale také o svých poznatcích pořádá na požádání přednášky. Mgr. Pospíšilová se o výsledky svých cest dělí na početných instruktážích a knihovnických školeních. R: Jak je to s naší účastí v EBLIDA? M: EBLIDA je důležité zařízení evropského knihovnictví. Provádí analýzy připravovaných politických a legislativních opatření v rámci Evropské unie. Jde o pole působení, které je nejen pro širší veřejnost, ale i pro užší veřejnost knihovnickou málo přehledné. Přitom nějaké opomenutí může závažným způsobem ovlivnit rámec činnosti knihoven na řadu let. Zájem o členství je oboustranný: EBLIDA chce být respektovaným reprezentantem knihovníků všech členských států EU, my ve SKIP si význam toho uvědomujeme a také se chceme na konkrétním řešení problémů podílet. Jako nikoli ojediněle, i zde ovšem vyvstává otázka, jak tuto činnost, toto členství v EBLIDA financovat. Řádný roční příspěvek totiž činí bezmála 40 tisíc korun. R: Když jsme u financí. Kolik nás stojí členství v IFLA? M: Členský přípěvek sám o sobě představuje necelých 20 tisíc korun, ale "členství" - to je vždy ta konkrétní práce. Tedy zajištění práce SKIP v IFLA si vyžádá ročně značné částky. Podle míst konání Světového knihovnického a informačního kongresu (tento atribut získala výroční konference IFLA a zasedání Rady v posledních letech) a dalších jednání to může být od 100 až po více než 200 tisíc korun. Tyto náklady však nenese SKIP sám, ani by je neunesl. Podstatnou měrou se na jejich krytí podílejí grant Ministerstva kultury ČR a zvláště prostředky "domovských" institucí našich zástupkyň. R: Co se na mezinárodním poli připravuje v roce 2008 M: Největší událostí bude bezesporu zasedání sekce metropolitních knihoven IFLA v Praze, pořadatelem je Městská knihovna v Praze v prvním červnovém týdnu. R: Musím prohlásit, že tato knihovna se připravuje na tuto událost už od konce roku 2006. Chceme předvést knihovnu jako špičkovou evropskou knihovnu. Po devíti letech od rekonstrukce bylo do revitalizace ústředí MKP investováno přes 2 mil. Kč atd. M: Komise se bude snažit, aby svým podílem k úspěchu této akce přispěla. R: Vídám Vás v Klementinu ráno i večer. Ale co o víkendech? M: Takže Vás zajímá můj volný čas. Koncerty vážné hudby - ty ovšem také o večerech v týdnu - a turistika. R: Tak to Vás mohu poslat do Prčic!! M: Do Prčice, pane kolego. R: Přesně to je do Sedlece - Prčice, ale to už tak krásně nezní. Byl jste tam vůbec někdy? M:Ne a s hromadnými pochody se tam ani nehodlám vydat. Dávám přednost oblasti na jihozápad od Prahy nebo také údolí Vltavy - ať na sever či na jih od města. Anebo která oblast mě právě napadne. R: Tak to se nepotkáme, já teď preferuji Moravu. Takže Vám musím poděkovat touto cestou a také popřát jen nejlepší k Vánocům a do roku 2008. |
|||
|
SKIP |