BULLETIN
SKIP

3
2007

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

PŘEČTENO

Ohlédnutí profesorky Emilie Currásové za vývojem informační vědy

Od poloviny 90. let se objevují v českém a slovenském odborném tisku sice sporadicky, ale přece příspěvky španělské teoretičky zabývající se dokumentaristikou a informační vědou Emilie Currásové. V roce 2006 vydala Slezská univerzita v Opavě obsáhlejší práci této autorky nazvanou Informační věda: retrospektivní ohlédnutí (ISBN 80-7248-384-6). Shrnuje nejdůležitější části jejího základního díla Información en sus nuevos aspectos (Informace v novém pojetí) a ze španělštiny ji přeložil Milan Sobotík.

Práce především teoretická a přehledová nebude asi běžným čtením praktického knihovníka nebo informačního pracovníka. Lze odhadnout, že je určena hlavně studentům Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity a dalších knihovnických a informačních škol. Jak poznamenává překladatel, jejím úkolem je především zacelit teoretické mezery vývoje informační vědy od sedmdesátých let minulého století do současnosti. I přes toto zaměření, nebo snad právě pro ně, neboť zaplňování mezer v teorii oboru může být přínosné nejen pro studenty, si dovolujeme upozornit na tuto práci i čtenáře Bulletinu SKIP.

Dokumentaristika či teorie dokumentace se zrodila v době industrializace, kdy se vedle knihy objevily nové druhy dokumentů, které bylo třeba klasifikovat, zařazovat, uchovávat a také analyzovat a šířit jejich obsah. Dokumentaristiku, spolu s tradičním knihovnictvím a archivnictvím a také moderní informační vědou, lze zahrnout pod jakousi "vědu vyššího řádu", přičemž touto střešní disciplínou by mohla být samotná informační věda. Existují různé vztahy mezi dokumentací a informací. Můžeme hovořit o informaci jako o procesu, který tkví ve zpracování dokumentů pro jejich pozdější využití, a současně jako o procesu, jenž podmiňuje činnost lidského intelektu a odráží se v rozvoji lidstva. V interakci dokumentace - informace vzniká informace jako následek dokumentace a naopak, z informace vyvstává nová dokumentace. Dokumentace představuje vědění a informace výhodu či službu.

Z těchto úvah vyplývá charakteristika informační vědy jako "obslužné vědy" důležité pro rozvoj jiných věd. Má v sobě dualitu nadřazenosti (stojí u zrodu jiných vědních oborů) a služebnosti (je podřízená potřebě jiných věd). Praktický knihovník nebo informační pracovník si v těchto teoretických pasážích mohou najít i vyjádření smyslu své práce, a to v té nejobecnější rovině. Služba na informačním pracovišti nepředstavuje jen klasické úkony odpovídající procesům duševní činnosti:

-     poznání - přijetí otázky nebo požadavku na informaci,
-     syntéza - vyhledávání informací,
-     analýza - třídění nalezených informací.

Informace spoluvytváří proces poznání a tím slouží rozvoji kultury. Informační služba, která se stala běžnou a často skloňovanou činností v knihovnách, tak není vlastně ničím novým - přispívá k vývoji kultury jednotlivce a společnosti, jako to činily knihovny vždycky.
V této souvislosti má mezi všemi druhy dokumentů stále výsadní postavení kniha. Emilia Currásová zdůrazňuje její přitažlivost, tajemství, rituální smysl, morální funkci, tedy obecně kulturní hodnotu. "Knihy přinášely - a přinášejí - samy v sobě zvěcnění kultury národů..."
Hledáme-li v teoretické publikaci španělské autorky východiska pro praxi, neměli bychom přehlédnout závěrečnou část nazvanou Setkání s informací. Obsahuje mimo jiné kapitoly Hospodářské aspekty informace a Informační etika. Z ekonomického pohledu je zásadním faktorem využití informací. Bohatství nepředstavují velké dokumentačně-informační fondy, ale vysoký stupeň jejich využívání. Známe to dobře - pokud máme v knihovním fondu pět exemplářů téže knihy, radujeme se z nich jen tehdy, když k nim máme v jednu chvíli i pět dychtivých čtenářů. Jinak nám způsobují jen trápení a náklady na skladové prostory. Český teoretik informační vědy Jiří Cejpek hovořil v této souvislosti o dokumentech jako o potenciální informaci, z níž se stává skutečná informace teprve ve chvíli využití. Emilia Currásová zase připomíná: "Do živého organismu nevstupuje informace, nýbrž podněty, které se přeměňují na informaci, když jsou zpracovány nervovým systémem."

Není to jediné místo v práci Currásové, nad nímž si lze vybavit myšlenky zesnulého profesora Cejpka. Ostatně z jeho pera vzešla ještě i úvodní stať v publikaci, nazvaná K současnému pojetí informační vědy.

Jiří Mika