BULLETIN
SKIP

3
2007

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

CO NOVÉHO VE SKIP?

V zdravém těle - zdravý duch
Dva pohledy od tří autorek na setkání třiceti knihovníků - seniorů (?)

14. - 16. srpna 2007

Proběhlo již 3. celostátní setkání knihovnických seniorů. Pořadatelem byla tentokrát Jihočeská regionální organizace SKIP spolu s Městskou knihovnou v Pelhřimově. Akce proběhla za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Na 30 účastníků setkání se sjelo do Pelhřimova doslova ze všech koutů republiky - z nejzápadnější části Čech, ale i ze severní a jižní Moravy. Také složení bylo velmi pestré - od těch, kteří již užívají zaslouženého odpočinku, přes knihovníky malých venkovských knihoven či aktivní pracující důchodce z velkých knihoven až po knihovníky budoucí, kteří se na své působení v knihovně připravují pod vedením svých prarodičů, manželů Bláhových z Kostomlat pod Milešovkou.

Setkání slavnostně zahájil v obřadní síni městského úřadu starosta Pelhřimova Leopold Bambula. Pohovořil zajímavě o historii i současnosti města, nešetřil slovy pochvaly na adresu pelhřimovské knihovny. Hned po tomto úvodu následoval program, který byl nabitý, velmi zajímavý, ale poskytoval i dostatek času na vydechnutí a příjemné posezení.
Na úvod shlédli knihovníci dvě místní zajímavosti - síň Lipských, která seznamuje s působností známé umělecké dynastie, pak následovalo několik desítek metrů vzdálené Muzeum strašidel ve středověkém sklepení. Další program už byl věnován knihovnám a knihovnictví - Městská knihovna Pelhřimov přivítala účastníky "s otevřenou náručí" - po přivítání a chvíli odpočinku u bohatého občerstvení následovala prohlídka zdařile rekonstruovaných prostor bývalé pošty, kde je knihovna od roku 2002 umístěna. Večerní procházka městem s mimořádně zajímavým a poutavým výkladem Miroslavy Kvášové o historii domů na náměstí inspirovala část knihovníků k pokračování procházky až ke známé kubistické Drechselově vile, postavené podle návrhu arch. Janáka.
Druhý den dopoledne probíhal odborný program. Generální ředitel Národní knihovny ČR Vlastimil Ježek doplnil svou prezentaci o průběhu architektonické soutěže pro novou budovu NK řadou dalších zajímavostí a podrobností. Svým vystoupením bezesporu všechny silně zaujal. Pro knihovníky aktivní i bývalé se stala cenným zdrojem informací o problematice regionálních funkcí přednáška Ladislavy Zemánkové z Národní knihovny ČR. Dopoledne uzavřela Jana Vejsadová přednáškou kombinovanou s praktickým cvičením. Koho z přítomných by nezajímalo téma tréninku paměti, kterému se lektorka - bývalá knihovnice - věnuje na profesionální úrovni?

Po obědě čekalo knihovníky Želivské odpoledne - nejprve prohlídka kláštera premonstrátů v Želivě s výkladem bratra Benedikta (včetně knihovny, která má ve svém fondu i několik prvotisků). Další knihovnu představila knihovnice a bývalá ředitelka pelhřimovské knihovny Anděla Tomanová. Knihovna Josefa Čapka v Želivi nabízí internet pro veřejnost, automatizovaný knihovní systém, příjemné prostředí, řadu akcí, bohatý fond. I zde se všem dostalo vlídného přijetí od obecního úřadu. Se zřejmým zájmem o Želivě i o své práci hovořil kronikář obce.
Putování za krásami Pelhřimovska přivedlo účastníky setkání do Křemešníku, poutního místa opředeného mnoha pověstmi. Večerní program byl věnován třem zajímavým ženám - Zdence Braunerové, Anně Pammrové a Suzanne Renaud. O jejich životních osudech velmi poutavě vyprávěl Jaroslav Staněk z Havlíčkova Brodu. Příjemný večer doplnily krajové speciality pelhřimovských kolegyň.

Poslední den se dění přeneslo do Jihočeského kraje. Dopolední program se odehrával v Pravdově knihovně v Jarošově nad Nežárkou (kde již přes 40 let působí bývalá ředitelka MěK v Jindřichově Hradci Milena Kodýmová). Vše začalo vítáním chlebem a solí, následovalo vystoupení Jarošovské krojové družiny (sdružení tanečníků, muzikantů a zpěváků, které v obci působí již téměř 100 let) u "Pohádkovníku pospolitého" (zvaného též Fabularius publicus tilia). Hosté museli prokázat svou tělesnou i duševní zdatnost při plnění několika úkolů. Po celou dobu návštěvy se programu aktivně účastnil také starosta Bohumil Rod. Jako nadšený znalec místní historie velmi aktivně doplňoval výklad M. Kodýmové při společné procházce obcí. Kromě zajímavých pamětihodností objevili knihovníci také místo, kde vzniká řeka Nežárka - soutokem Kameničky a Žirovničky. Poslední zastávka se uskutečnila v místním kostele, kde množství dojmů a zážitků završilo vystoupení dětských členů "krojové družiny" - varhany a dětský zpěv.

Definitivní konec setkání byl v Jindřichově Hradci. Tady už měl každý individuální program podle svého uvážení.
Na závěr zbývá jen poděkovat organizátorům i účastníkům a těšit se na další podobné setkání.

P.S.: Pro vysvětlení je třeba dodat: Pelhřimovští po novém uspořádání krajů (ve kterém se stal bývalý okres Pelhřimov součástí kraje Vysočina) zůstávají i nadále členy jihočeské organizace SKIP, proto tedy spojení Jihočeského kraje a kraje Vysočina při této akci.

Alena Otrubová
Daniela Wimmerová

Pohlazená duše

Pro spoustu lidí byl čtvrtek 16. srpna 2007 docela obyčejný den. Naprostý opak byl však pravdou v Jarošově nad Nežárkou, kam na závěr svého třídenního setkání na Vysočině a v jižních Čechách zavítalo na třicet knihovnických seniorů.

U pohádkovníku před Pravdovou knihovnou byli přivítáni chlebem a solí dětmi z Jarošovské krojové družiny. Nádherné a historicky cenné blatské kroje ostatních členů i jejich rozverné vystoupení vehnalo do mnohých knihovnických očí nefalšované slzy dojetí a radosti. A pak už hurá do knihovny, cestou však bylo nutno překonat překážku připravenou členy Klubu čilých seniorů, který při knihovně vznikl loni na podzim. Rafinovaná výzva "Dejte si u nás panáka" předpokládala nejdříve absolvovat toho na zemi namalovaného, teprve pak mohlo dojít na toho ve stavu tekutém. Dlužno poznamenat, že mnohý "účastník zájezdu" tuto nástrahu hravě překonal! Růžové plyšové prasátko trochu větších rozměrů pak vybízelo "sáhnout si pro štěstí". Nato už otevřela náruč prostorná knihovna, která i jinak slouží k setkávání veřejnosti při nejrůznějších příležitostech. Společné posezení při malém občerstvení a úvodní milé povídání pana starosty a "mámy jihočeských knihovníků" Vendulky Vyhnalové jen potvrdilo už tak navozenou příjemnou atmosféru pro další připravený program. Samozřejmě, že jsem se pochlubila svojí knihovnou i její bohatou historií. Nezapomněla jsem ani na "ikonu" jarošovské knihovny posledních tří let - znovu objeveného významného rodáka Františka Pravdu, jehož jméno od letošního března knihovna nese. A pak už došlo i na slíbené zábavné hrátky. Nenáročnou, ale přesto adrenalinovou zábavu předvedl knihovníkům její nadšený místní propagátor a výrobce, mimochodem také v seniorském věku. Po krátkém tréninku přijali knihovníci výzvu "čiloušů" k poměření sil v káče. I když se místní ze všech sil snažili nevyhrát, o několik málo bodů byli přece jen lepší. Knihovníci ale zase měli ve svém týmu absolutní šampiónku, takže se to vlastně vyrovnalo. Nato došlo i na fantazii, představivost a dramatické ztvárnění témat některých rčení všemi zúčastněnými, rozdělenými do tříčlenných soutěžních družstev. Při tomto snažení jsme objevili netušené talenty a náramně jsme se všichni dohromady pobavili. Na další připravené žertovné úkoly už bohužel nedošlo. Jak to tak bývá, naším největším nepřítelem byl čas. Neuvěřitelně rychle plynul a my jsme ještě chtěli své přátele provést několika místy v naší obci, která mají své magické kouzlo či dýchají historií. A tak několik zastavení seznámilo knihovníky s jarošovskými pověstmi, umožnilo nahlédnout do historie selského stavení, postát tam, kde vzniká řeka Nežárka, v jednom z nejstarších kostelů v okolí se zaposlouchat do tónů varhan a dojímavého dětského zpěvu či zmapovat "cestování" knihovny obecními dějinami.

Po obědě se čas našeho setkání naplnil. Loučení bylo dlouhé a upřímné. Příjemný pocit ve mně přetrvává dodnes a věřím, že nejsem sama. Mé knihovnické duši se dostalo krásného pohlazení. Knihovníkům z celé republiky stálo za to přijet do Jarošova nad Nežárkou. Mohla jsem ve "své" knihovně přivítat přátele, kteří, jak doufám, přáteli zůstanou i nadále.

Děkuji Daně Wimmerové, která za tenhle nápad "může" především.

Milena Kodýmová, stále ještě knihovnice v Jarošově nad Nežárkou,