BULLETIN
SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR |
2 |
||
Aktuální číslo | Archiv | Obsah |
Elektronická verze |
DĚTI (NE)ČTOUVe jménu pohádek, románů a básní Že je 1. červen Mezinárodním dnem dětí, víme všichni. Že se ve dvouletých intervalech u této příležitosti pasují na rytíře Řádu krásného slova vítězové pravidelné etapy projektu Kde končí svět, to ví několik desítek (možná už dvě-tři stovky) knihovnic a knihovníků z oddělení pro děti a také pár tisíc dětí, které se projektu účastní. Z nich pak vzejde 10 šťastných, které za velebného zvuku varhan kráčí přeplněným sálem Zrcadlové kaple Klementina (bohužel paní Klausová už záštitu naší akci nedává), aby poklekly před pasujícím rytířem, vyslechly slavnostní formuli (sepsala ji pro nás před lety Helena Šlesingerová z Knihovny města Plzně) a chvějícím se hlasem přislíbily, že budou bránit knihu a krásné slovo, číst a tak vůbec. I letos pasování proběhlo, i letos přibylo do utěšeně narůstajícího společenství 10 dětských rytířů a také tři rytíři dospělí. Pravidelně je to jeden spisovatel, jeden interpret a jedna knihovnice (zatím opravdu žádný muž), kteří se stávají spolu s dětmi rytíři a členy Velké rady. Rytířku knihovnici vybírají dosavadní dospělé rytířky a letos se této pocty dostalo Bobině Blažkové, jedné ze zakladatelek a první předsedkyni Klubu dětských knihoven (KDK). Spisovatele a interpreta vybírají dětští rytíři z několika návrhů, které jim dospěláci - tedy knihovnice z KDK - nabídnou. V letošním roce vybraly děti Ivu Procházkovou a Libušku Šafránkovou (za její interpretaci Dětí z Bullerbynu A. Lindgrenové). Uznejte, že nevolily špatně! Popsat atmosféru obřadu pasování nelze. Pokud jste nebyli, nepochopíte a neuvěříte. Nebývá nouze o slzy dojetí - především u dospělých. Letos je například ne zcela úspěšně polykal Josef Abrhám, který přišel spolu s Janem Jiráněm zastoupit paní Šafránkovou, která byla - pro nás bohužel - právě ve Zlíně přebírat jinou cenu. Ujistil nás, že opravdu váhala, kde by měla být spíš a raději. Poslala nám krásný dopis s díky za poctu... Pravidelně je dojat prof. Otomar Kvěch, který při slavnostním ceremoniálu hraje na varhany. Letos poslal po akci i SMS, kde se přiznává, že v některých momentech se musí přemáhat, aby neplakal, jak je to "krásné a dojemné". Taky Bobina Blažková musela přerušit na chvilku svou děkovnou řeč. A dodatečně tekly i slzičky některých dětí, které pasovány nebyly - v Praze. Přestože jsem zástupcům rytířů řekli, že klekat nemusí, na kolena padli všichni, byli velmi pokorní a velmi hlasitě slibovali, že rytířům vštípí všechny slíbené zásady. Ještě pro úplnost - za Ivu Procházkovou slibovala věrnost Řádu krásného slova ilustrátorka Markéta Prachatická. Přála bych vám všem slavnost aspoň jednou zažít! Projekt Kde končí svět je zastřešením všech aktivit, které knihovny s dětmi dělají, tedy aktivit čtenářských, literárních, dramatických i výtvarných. Probíhá v etapách od roku 2000 a účastní se jej pravidelně něco přes 100 knihoven. Nevyžaduje od knihovny nic jiného než přihlásit se k projektu svou aktivitou pro děti a pak doufat, že právě ta její bude vybrána do krajské přehlídky, z níž vycházejí vítězové a účastníci pražského slavnostního závěrečného ceremoniálu. Pro bližší informace i nakouknutí do slavnostní atmosféry doporučujeme sledovat pravidelně webovou stránku KDK: http://skip.nkp.cz/odbKDK.htm a samozřejmě také zapojení do nejživější elektronické knihovnické konference andersen@svut.cz |
|||
|
SKIP |