BULLETIN
SKIP

1
2007

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

DĚTSKÉ ČTENÁŘSTVÍ

KAMARÁDKA KNIHOVNA na konci první etapy

 Soutěž Kamarádka knihovna má za sebou první mediální boom v podzimních měsících loňského roku. Hodnocení knihoven dětmi (=udělování vysvědčení) zajímalo nejen novináře, ale také knihovny i jejich zřizovatele. Děti si totiž nebraly servítky. Když se jim něco nelíbilo nebo chybělo, daly špatnou známku a připojily komentář i svá přání. Jak reagovali představitelé veřejné správy, zatím víme jen z jediné knihovny, ale je to zpráva pozitivní. Zvýšil se tu počet počítačů v oddělení pro děti.

Akci "vysvědčení" už mají soutěžící knihovny za sebou. Pečlivě zavázaly balíky a do Vánoc bylo 17.891 ks vysvědčení naskládáno v mé kanceláři o rozměrech 2x3 m (to byl přesně ten okamžik, kdy jsem tu soutěž opravdu neměla ráda... ). Postupně jsme balíky rozbalili, vysvědčení přepočítali, rozdělili na vysvědčení "prostá", z nichž jsme jen vypsali počty přidělených známek, a na vysvědčení "s nadhodnotou", tedy s grafickým či literárním vyjádřením vztahu ke knihovně. První vysvědčení se pomalu vracejí do knihoven. Ta "s nadhodnotou" se postupně skenují i jinak dokumentují a ještě uchovávají v Národní knihovně, protože právě z této skupiny budou vybrány děti, které budou generálním partnerem soutěže - firmou 3M Česko - moc pěkně odměněny. Ale nepředbíhejme.

Nad vysvědčeními "s nadhodnotou" se sešlo vedení Klubu dětských knihoven. Říkáme mu Mozkový trust. A zaslouženě. Skoro tisícovku vysvědčení musel projít, posoudit, promyslet a zodpovědně obodovat. Nebylo to vůbec jednoduché, ale povedlo dojít ke shodě.

Bodové hodnocení kvantity (počet dodaných vysvědčení) mělo také svá pravidla. Body se přidělovaly podle počtu dodaných vysvědčení v kategoriích podle velikosti obcí. Použili jsme kategorizaci obcí použitou pro Standard VKIS. Museli jsme samozřejmě ještě zohlednit vztahy mezi jednotlivými kategoriemi (a to opravdu nebylo lehké), ale nakonec se podařilo a celkové bodové hodnocení (pouze prvního kritéria soutěže!) je na světě.

Největší hvězdou se stala Městská knihovna v Pelhřimově (6. kategorie - města s 10.001 - 20.000 obyvatel), která dodala 679 vysvědčení, tedy absolutně nejvíc ze všech soutěžících knihoven, a to vysvědčení krásných, netradičních, prostě radost prohlížet. Získala také jako jediná plný počet bodů - 10. S 9 body je jí v patách několik knihoven: především Městská knihovna v Nové Pace (5. kategorie - města s 5.001 - 10.000 obyvatel) s 525 vysvědčeními, což je druhý nejvyšší počet, Městská knihovna Nová Včelnice (3.kategorie - města s 1.001 - 3.000 obyvatel), Městská knihovna Kamenice nad Lipou (4. kategorie - města s 3.001 - 5.000 obyvatel), Městská knihovna Valašské Klobouky (5. kategorie), Městská knihovna Krnov (7. kategorie - města s 20.000 - 40.000 obyvatel) a ve stejné kategorii Knihovna BBB Uherské Hradiště (jedno vysvědčení dojemnější než druhé a všechna postavena na krásném vztahu ke knihovně). Z 8. kategorie největších měst (nad 40.000 obyvatel) ukořistily 9 bodů městské knihovny Havířova a Mostu. Ještě bych ráda zmínila Městskou knihovnu v Lounech, která odevzdala skoro 480 vysvědčení "prostých" a získala 8 bodů a Knihovnu Slavoj z Dvora Králové, která získala také 8 bodů, protože její vysvědčení, i když jich bylo o trošku méně, byla zase překrásná a vtipná. Samozřejmě 8 bodů získaly i další knihovny - třeba z Babic, Uherského Brodu či Hradce Králové.

Stojí za to zmínit se ještě o tom, co se dětem na knihovnách líbí a co ne. Z přidělených vysvědčení vyplývá, že děti mají své knihovny rády a že jim i leccos odpustí. I přes tu a tam horší známky z některého knihovnického "předmětu", výsledná známka pro knihovnu je skoro "čistá" jednička. Vůbec nejlepší známky byly uděleny v předmětu "knihovník", nebo spíš - pánové prominou, ale v této oborové specializaci je správné říci - "knihovnice". Prostě knihovnice jsou v "dětském" oddělení opravdu milovány. A také "prostředí" knihovny se dětem většinou líbí; však ony ho často právě knihovnice dotvářejí a zútulňují, aby se tu děti cítily jako doma. O něco horší známky dostal "výběr knih" a dalších dokumentů a nejhůře samozřejmě dopadly počítače. Děti si stěžují, že je jich málo, že jsou pomalé, že u nich nemohou být tak dlouho, jak potřebují či chtějí. Zkrátka k dokonalosti většině knihoven chybí právě více lepší ICT v odděleních pro děti. Co na to ředitelé a zřizovatelé?

Ani tyto "předměty" však v průměru nedokázaly v knihovnách zhoršit známku na víc než na 2. Většina knihoven si i za počítače odnesla 1-. A řada dětí přiznala, že počítače v knihovně ji nezajímají, že sem chodí kvůli jiným věcem. I to je dobré vědět.

Bodový zisk v první soutěžní disciplíně je jistě skvělý. Ale samozřejmě zatím nic ani zdaleka nevypovídá o celkovém výsledku soutěže. Současně s hodnocením vysvědčení se totiž shromažďovaly v elektronické i papírové podobě dotazníky se statistickými údaji o výkonech knihoven. A tady bodování dosud nebylo uzavřeno. V mnoha případech byly totiž v datech chyby, některé výsledky natolik překvapily, že byly znovu prověřovány, doplňovány, potvrzovány i opravovány. A tento proces ještě pokračuje. Přesto bychom snad už teď mohli sdělit několik mimořádně zajímavých údajů - jako upoutávku pro příští článek o soutěži:

. že úplně nejdelší provozní dobu knihovny dětem nabízí ze soutěžících Knihovna J. Mahena v Brně asi nepřekvapí, pokud neuslyšíte, že je to celkem 58 hodin a zčásti že jde o neděli. Ale že i v knihovně v obci 2. kategorie (501 - 1.000 obyvatel) mohou mít děti přístup ke službám knihovny celých 36 hodin týdně, to by mohlo zahanbit řadu mnohem větších knihoven. Ptáte se, kde jsou k dětem tak vstřícní? Inu v Jindřichovicích pod Smrkem. A Březnice (4. kategorie) má otevřeno 37,5 hodiny!

. Více než 60% dětí z obce je registrovanými čtenáři v knihovnách v Sedlčanech a Valašských Kloboukách a Nové Pace (všechny 5. kategorie), přes 50% ve Vřesové (1. kategorie - 1 - 500 obyvatel), Babicích, Valašské Bystřici, Velvarech (3. kategorie), Jílovém u Prahy a Kamenci nad Lipou (4. kategorie), v Pelhřimově (6. kategorie), Lounech a Uherském Hradišti (7. kategorie), ale úžasných je i téměř 40% v Havířově, který je v nejvyšší kategorii měst.

. Chtěli byste vědět, kde si dětský čtenář půjčí nejvíce knih? Neuvěřitelných 101 v Ústí nad Orlicí (6. kategorie), 100 v Šumperku (7. kategorie) a 87 ve Strmilově (3. kategorie). Jak vidíte vášniví čtenáři se najdou všude, nerozhoduje velikost města, spíše práce knihovny...

. O skoro 400 knihovních jednotek vzrostl loni fond pro děti v knihovně v Jevíčku (3. kategorie), což určitě závidí i mnoho větších knihoven, o 884 v Tišnově (5. kategorie), o 1887 v Jičíně (6. kategorie), o 2033 v Táboře (7. kategorie). Nejvíce mohli dětem koupit v Hradci Králové - skoro 4440 svazků.

. V Rožmitále pod Třemšínem mají děti možnost využívat 8 počítačů (4. kategorie), stejně tolik v Dobříši (5. kategorie), Rožnově pod Radhoštěm a Slaném (6. kategorie), v Litvínově (7. kategorie); k 9 počítačům pustí děti v Plzni - Lochotíně, ke 12 v Havířově, ke 13 ve Dvoře Králové a nejlíp jsou na tom děti v KJM v Brně - využívají běžně 19 počítačů.

. A akce pro děti (sledovány jsou jen ty, které jsou delší než 30 minut): co byste řekli 105 akcím v Mokré (3. kategorie!)? Inu chce to mít v knihovně pořádný funkční kroužek... A co takhle 147 v dobříšské knihovně... 183 v sedlčanské... 329 v Knihovně A. Marka v Turnově (6. kategorie)... 440 v Šumperku a 477 v Havířově? Taky se Vám zdá, že to snad ani není prakticky možné? Ale ano, "děckaři" jsou opravdu schopni všeho.

. Prý je to i tím, že mají Klub dětských knihoven. Víte, že jen 15 ze 104 soutěžících knihoven není jeho členem?

A to je pro dnešek všechno. Jen úplně na závěr: ať vyhraje kdokoliv, ať se Kamarádkou knihovnou stane kterákoliv z těch 104, vítězkami jsou už dnes všechny. Protože se nebály jít do neznáma, poměřit se s ostatními a zjistit, že možná nejsou zase tak skvělé, jak si léta myslely; vystavit se nebezpečí, že možná skončí na 104. místě a někdo doma jim to předhodí; přidělat si práci s vysvědčeními a riskovat, že děti napíší negativní hodnocení atd. atd.

Milé paní ředitelky, milí páni ředitelé, kolegyně a kolegové, važte si svých děckařek a z těchhle 104 knihoven zvláště!

Zlata Houšková