BULLETIN
SKIP

4
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

INFORMAČNÍ SERVIS

Slovník termínů z informační vědy a knihovnictví v knižní podobě

Příručka s výkladem termínů z knihovnictví a informační vědy je k dispozici již několik let, ne však jako tištěný slovník, nýbrž jako databáze přístupná na internetu. Pod názvem Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (TDKIV) vznikla v rámci projektu podpořeného Ministerstvem kultury ČR v letech 2001 a 2002 a dále se vyvíjí. Jejím správcem je Knihovnický institut NK ČR a zásluhou širokého týmu autorů, lektorů a redaktorů obsahuje již na 2800 hesel tvořených přibližně 4200 termíny. O významu databáze pro knihovnickou obec svědčí mimo jiné udělení Ceny Infora za rok 2003.

V letošním roce vyšla část hesel z terminologické databáze v tištěné podobě jako výkladový slovník.

slovník - dokument, který uvádí k souboru slov, výrazů a dalších lingvistických nebo sémiologických jednotek (např. též znaků, symbolů, obrazů) příslušnou lingvistickou, resp. sémantickou informaci podle poslání díla (výklad, překladový ekvivalent, pravopisaj.) nebo na základě hesel podává výklad zvoleného předmětu.

To je ukázka jednoho z hesel. Zdá se, že některé výklady jsou pojaty tak odborně, že by k jejich porozumění bylo potřeba použít ještě slovníku cizích slov či nějakého všeobecně naučného slovníku. Případně zalistovat na jinou stranu samotného slovníku informační vědy a knihovnictví a pátrat po dalších termínech. Ale v tom bych neviděl problém. Knihovníci a informační pracovníci jsou profesionálové, kteří si jistě poradí:

knihovník - pracovník knihovny, vykonávající odborné knihovnické práce, zahrnující výběr, zpracování, organizování, vyhledávání, zpřístupňování, resp. dodávání dokumentů a informací uživatelům knihovny

informační pracovník - profesionální kategorie odborných pracovníků, kteří vykonávají informační činnost v různých oblastech informačního sektoru

Zajímá mě jiná otázka. Jak obstojí tištěný slovník vedle databáze, na niž jsou právě výše zmínění odborníci již nějakou dobu zvyklí a která má oproti publikaci nesporné výhody? Nezakrývají je ani samotní redaktoři slovníku, kteří jsou současně i redaktory a autory databáze. A pro koho či pro jakou potřebu je vlastně slovník doopravdy určen?

V předmluvě se k tomu píše: "Publikace je určena odborné veřejnosti, ale i zájemcům z jiných, především příbuzných oborů." A pak už je zde uvedeno spíše srovnání databáze a slovníku. "Tematické vymezení databáze je dáno oborem informační věda a knihovnictví. Pro tištěnou publikaci musela být hesla z technických důvodů redukována a najít klíč k výběru z výběru bylo obtížné. Vybraná hesla jsou v publikaci uvedena ve zjednodušené struktuře: termín, výklad a poznámka."

Z tohoto srovnání nevychází slovník vítězně. Obsahuje zhruba polovinu hesel z databáze, a to v podobě "zmražené" k datu vydání, či spíše poslední redakce slovníku. Není možná další aktualizace. Nutné zjednodušení hesel vedlo k tomu, že chybí to, co je na databázi vedle samotného výkladu termínů zajímavé a užitečné: systém odkazů, citace použité literatury, normativní výklady nebo překlad termínů do angličtiny. Aby byl handicap publikace zmírněn, doplňuje ji kompaktní disk, "na němž jsou zaznamenána všechna hotová hesla, která v databázi existovala k 15. 12. 2005. Kompaktní disk umožňuje uživatelsky příjemné interaktivní fulltextové vyhledávání napříč všemi hesly."

Jsou to samozřejmé věci. Ale dokumentují obecnou situaci, kdy kniha je dostatečně nahrazena médiem nového typu, a přesto se nechceme tak úplně vzdát její existence. Proto ji vydáváme a proto existují vedle sebe:

kniha - rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek

interaktivní informační zdroj - informační zdroj umožňující aktivní účast uživatele, který v reálném čase prostřednictví zpětné vazby ovlivňuje chování a výstupy informačního zdroje (např. zadávání požadavků, formát zobrazení apod.)

Kdybychom měli hledat přednosti slovníku oproti databázi, zjišťujeme, že se najednou ocitáme spíše ve sféře jakýchsi citů než rozumných argumentů. Slovník má vazbu v pevných deskách, dokonce s drobným výtvarným dílem na obálce (ale opět připomínajícím konkurenční digitální médium), hmatatelný rozměr měřitelný v cm namísto jakýchsi bajtů, 162 stran tisku (bohužel poněkud drobného pro unavené oči knihovníka či informačního pracovníka), vůni papíru a tiskárny, ISBN, tiráž. A pak je tu těch několik málo racionálních výhod, jako je nezávislost na internetu, počítači a elektřině.

Stačí to k zdůvodnění knižního vydání? Zdá se, že zatím ano. Slovník je vydáván jako doplněk k databázi na internetu a přílohou slovníku je databáze na CD-ROM. A tak je slovník v tištěné podobě tak trochu onou pověstnou třešničkou na dortu. Drobnou pochoutkou na hutném korpusu databáze. Může sehrát propagační roli, potěší uživatele - čtenáře, kteří si i slovníky rádi listují a čtou si v nich od a do zet (zde od "AA" do "žloutnutí papíru") a udělá radost autorům. Autorský výtisk rozradostní přece jen více než pohled do vzdálené databáze, kterou zároveň s námi může sdílet najednou kdoví kolik dalších uživatelů. Je to drobná odměna za autorskou či redakční práci, i když víme, že ta práce byla odvedena především a právě na oné databázi.

Hesla jsou citována z publikace:

Informační věda a knihovnictví : výkladový slovník české terminologie z oblasti informační vědy a knihovnictví : výběr z hesel v databázi TDKIV. Editor Miroslav Ressler. Vyd. 1. Praha : Vysoká škola chemicko-technologická v Praze; Národní knihovna České republiky, 2006. 161 s. ISBN 80-7080-599-4

Je příznačné, že na rozdíl od terminologické databáze se do publikace již nevešlo heslo databáze.

Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna v Kladně