BULLETIN
SKIP

3
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

GALERIE

Dr. BOHUMÍR LIFKA (1900 - 1987)

Čtu-li jméno Dr. Lifky, vždy se mi vybaví ve spojení se zámeckými knihovnami. Jenže tato osobnost je právě tak vzpomínána v souvislosti s jeho zájmem o bibliofilii, s ředitelováním v knihovně Náprstkova muzea atd.

Takže popořádku.

Bohumír Lifka se narodil 24.3.1900 v Radomyšli na Strakonicku. Vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a v roce 1922 ještě jednoletou Státní knihovnickou školu. Prvým Lifkovým zaměstnáním (v roce 1924) - a dá se říci, že osudovým - byla práce v rodinné knihovně Stadionů, majitelů zámku Trhanov, která byla v roce 1923 přestěhována do zámku v Koutu na Šumavě. A zámecké knihovny už nepřestaly provázet Lifku po celý život.

V letech 1925-1933 působil v redakci Masarykova slovníku naučného a poté ještě krátce v Univerzitní knihovně, než na 25 let zakotvil v knihovně Náprstkova muzea. Roku 1959 byl obviněn z velezrady, ale po roce byl propuštěn z vazby. Až do roku 1985 (!) pracoval pro Základní knihovnu Akademie věd.

V knihovnických a také hradologických kruzích je nejznámější Lifkova činnost v oblasti zámeckých (a hradních) knihoven. Fondy těchto knihoven třídil, katalogizoval, hodnotil, popularizoval a hlavně zachraňoval. Nebýt Dr. Lifky, některý současný restituent se už s rodovou knihovnou nesetkal. Publikovat v této oblasti začal roku 1934 ("Zámecké a palácové knihovny v Čechách " ). V mnoha titulech oblíbené brožované edice památkové péče v 50. a 60. letech věnované státním hradům a zámkům často čtenář našel i část věnovanou tamější knihovně a napsanou B. Lifkou. A konečně v této edici vyšla i Lifkova práce "Knihovny státních hradů a zámků " (STN 1954). Rok poté publikoval další práci - "Zámecké, hradní a palácové historické knihovny v českých zemích ve sféře Národního muzea "

Lifkova knihovnická činnost se ovšem nezaměřovala jen tímto směrem. Tisíce návštěvníků zámku ve Ždáru nad Sázavou obdivují Muzeum české knihy, jediné u nás. Jeho spoluzakladatelem byl roku 1957 Bohumír Lifka.

Dlouholetou láskou, asi tou vůbec nejdelší, je Lifkovi bibliofilie. Už v době studií se stal členem Spolku sběratelů a přátel exlibris a jiné užitkové grafiky a v roce 1926 členem Spolku českých bibliofilů a na téma bibliofilie často publikoval. Stěžejní - celoživotní - dnes málo známou prací tu je "Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000-1900 " vydané roku 1980, shromažďující a komentující stovky těchto artefaktů od románských a raně gotických projevů až do konce 19. století. Připomeňme i redakci bibliofilských časopisů Český bibliofil (1939-1941) a Marginalie (1934-1944). Není proto divu, že se mu dostalo cti být čestným členem Spolku českých bibliofilů. Dovolte jeden citát: "Od roku 1926 do jara 1985, kdy jsem se dožil pětaosmdesátky, tedy plných 60 let, jsem byl věrným členem našeho knihomilského sdružení někdy obdařeným spolkovými funkcemi, někdy jen pozorným tichým účastníkem jeho počinů, ale vždy mne vedla více méně v činnosti zřetelná jednotící myšlenka dáti na sebe, na sám ethos své existence působiti krásou, nalézanou v knihách."

Heraldikové by určitě připomněli jinou Lifkovu činnost, která byla ovšem úzce spojena se zpracováváním fondů zámeckých knihoven - zájem o rodopis a heraldiku, který asi vyvrcholil redakcí téměř kultovních (pro heraldiky) Erbovních knížek pro rok 1940 a 1941. Ještě o více než 30 let později přispěl několikrát do Heraldické ročenky.

Lifkovu všestrannost dokazují i jeho literárně historické studie, z nichž určitě je nutné připomenout zaujetí dílem a životem svého učitele na Karlově univerzitě F. X. Šaldy. Lifka shromáždil šaldovský archiv a z něho pak čerpal ke svým studiím o jednom z našich největších literárních kritiků. Nejčastěji se tu připomíná studie Moravské léto F. X. Šaldy ve Starém Hobzí 1912.

Ale málo platné, Lifkovi knihovníkovi, bibliofilovi, heraldikovi patří ještě epitheton ornans - Lifka historik. Nejen že tuto činnost je možné sledovat po celý jeho život. Snad každá jeho práce - mnohdy přes současnost - se obrací do historie. Klasickou Lifkovou historickou prací jsou dějiny cisterciácké klášterní žďárské knihovny ("Minulost a přítomnost knižní kultury ve Žďáru nad Sázavou " , 1964). Tento titul sledující dějiny této knihovny od jejího vzniku v polovině 13. století až do jejího třetího a posledního zrušení je jedinou knižní prací na téma dějiny české klášterní knihovny.

Ale vyvrcholením Lifkovy historické činnosti je bezesporu další celoživotní práce, a to o jeho milovaném rodišti "Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí " , která vyšla až posmrtně v roce 1993.

Velikou předností Dr. Bohumíra Lifky bylo umění prezentovat své mnohostranné zájmy na špičkové úrovni. V tom patří k nemnoha českým knihovníkům.

Ladislav Kurka ve spolupráci s PhDr. Michaelem Lifkou

Literatura:

• Baďurová Anežka: K nedožitým 95. narozenimám PhDr. Bohumíra Lifky. Knihy a dějiny 1995, č. 1, str. 51-51.
• Lexikon české literatury
• Vzpomínky bibliotékaře a bibliofila Bohumíra Lifky. Spolek českých bibliofilů 1997.