BULLETIN
SKIP

2
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

GALERIE

ROŽMBERSKÁ KNIHOVNA A VÁCLAV BŘEZAN

Tento poněkud odlišný název dnešní kapitolky rubriky Galerie potřebuje vysvětlit. Z pozůstalosti prof. Jiřího Cejpka mi předala jeho manželka Iluše rukopis Od informace k poznání, zda bychom ho nechtěli vydat. Při prohlížení rukopisu mi padla do očí část Osudy rožmberské knihovny. Byla koncipována jako rozhlasová přednáška, ale při jejím pročítání se zrodil nápad tuto část přepracovat a využít pro rubriku Galerie. Zde čtěte výsledek.

Rožmberkové zvláště v době konfliktu s Habsburky rádi hlásali rodovou legendu o tom, že pocházejí z předního italského rodu Ursinů, jehož počátky sahají až do doby Římské říše a že jsou tudíž starším rodem než Habsburkové. Z dnešního pohledu bychom řekli, že žádnou legendu nepotřebovali, ve středověku byl však pravý opak pravdou, a zejména Vilém z Rožmberka věnoval mnoho úsilí i finančních prostředků na to, aby se tato legenda stala skutečností.

Mezi skutečné perly, které dík dlouholetému panování rodu Rožmberků v jižních Čechách vznikly, patří nejen zámky Český Krumlov, Třeboň a Bechyně, ale také rožmberská knihovna, kterou mnozí odborníci považovali v době jejího vrcholného období za největší šlechtickou středoevropskou nebo dokonce i evropskou šlechtickou knihovnu. Její počátky lze vysledovat již v časech Jindřicha z Rožmberka, který žil v době vlády Karla IV. Původně to byl vlastně napůl archiv a napůl knihovna. Rožmberkové nejpozději ve druhé polovině 14. století začali shromažďovat své rodové a zemské listiny. Tak vznikl rozsáhlý archiv tohoto rodu, původně ukládaný do truhel společně s knihami.

Když se Petr Vok z Rožmberka stal v roce 1592 po smrti Viléma z Rožmberka novým a také posledním rožmberským vladařem, zabíraly jeho statky asi sedminu Čech a zahrnovaly zhruba 100 000 poddaných. Patřilo mu 52 měst a městeček a 750 vesnic, celkem 18 panství. Rožmberkové měli ovšem své majetky nejen v jižních Čechách, ale také na Moravě, ve Slezsku a dokonce i v Rakousku.

Petr Vok z Rožmberka, jedna z nejvýraznějších osobností rodu, se narodil v roce 1539. Ve vztahu ke vzdělání, jehož základním předpokladem už tehdy byly knihy, byl tento český šlechtic jistou výjimkou mezi ostatními českými pány. V době, kdy většina šlechticů měla na svých zámcích jen zřídkakdy více než 10-15 knih, měl jich Petr Vok na svém sídle v Bechyni už několik stovek a za knihy vydával značné finanční částky. Roku 1592, ještě za života Viléma, vznikla v Českém Krumlově jednotná rožmberská knihovna. Přesto, že v té době už šlo převážně o knihu tištěnou, byla kniha stále ještě velmi drahá. Pro porovnání jeden kus dobytka stál v té době 70 grošů, nákladnější kniha pak 40 i více kop grošů, tedy tolik, co stádo přibližně o 50 kusech dobytka. Pak pochopíme, jaké bohatství se skrývalo v knihovně P. V. na konci jeho života, kdy měl její fond neuvěřitelných více než 10 tisíc svazků.

Takto velká knihovna samozřejmě potřebovala schopného knihovníka. Toho našel Petr Vok mezi svými úředníky v soudní kanceláři. Tam roku 1594 nastoupil Václav Březan. Narodil se snad roku 1568 v rodině mlynáře v Březnu na Lounsku a studoval, i když asi jen krátce, na univerzitách ve Štrasburku a v Heidelberku. Dle úsudku jiných vynikal všestranným vzděláním, kulturním rozhledem a bystrým úsudkem. A ovládal latinu, němčinu, francouzštinu a řečtinu. Není tedy divu, že už po dvou letech v rožmberských službách byl Březan pověřen správou rožmberského archivu a knihovny. Když byl P. V. pro dluhy nucen prodat rodové sídlo Český Krumlov a přenesl ho do Třeboně, rozhodl také o zbourání dvou domů u zámku a postavení zde domu pro knihovnu a obrazárnu. O stavbě v roce 1605 nás informuje Vokův kronikář: "Martii 18. počali zedníci dělati na Třeboni v nové bráně při zámku k ryňku od domu ruthartovského. 21. dne téhož měsíce začali grunty vybírati k novému stavení pro bibliotéku naproti pokojům Jeho Milosti páně. 1. aprilis grunty zakládali a tesaři na to nové stavení 23. junii počali krov táhnouti." (Březan, Václav: Životy posledních Rožmberků II. Praha, Svoboda 1985, str. 575.)

A kdo byl tímto kronikářem? Václav Březan. Ten se totiž věnoval od roku 1602 sepisování Historie rožmberské, z níž se však z původních 5 svazků dochovaly jen dva. O knihovně se dozvídáme od Lenky Veselé: "Jednoduchá budova, jejíž stavbu svěřil P.V. Italovi Dominiku Cornetovi z Echthurmu, se skládala z přízemí se služebními byty rožmberských úředníků (m.j. i Václava Březana) a z prvního patra, kam stavitel umístil knihovnu a obrazárnu. Vlastní prostor knihovny o celkové výměře kolem 320m2 se skládal ze dvou sálů o rozměrech 20,4x8,1 a 25,9x7,2m2." (Veselá, Lenka: Knihy na dvoře Rožmberků. Knihovna Akademie věd ČR - Scriptorium. Praha 2005, str 82.)

Současně s prací na Historii rožmberské začal Březan zpracovávat katalog knihovny. Byl v zásadě dokončen v roce 1608 a pomáhalo mu při tom nejméně 5 osob. Tento katalog je jedním slovem unikát. Pro zvědavé: přílohou citované knihy L. Veselé je CD ROM, nesoucí elektronickou verzi Březanova katalogu. Březanovi přinášela knihovnická práce i zvýšený společenský prestiž. Petr Vok rád ukazoval knihovnu svým hostům, což Březanovi dávalo příležitost seznamovat se s představiteli tehdejší společnosti. I proto se sám tituloval jako "praefectus bibliothecae" nebo "biliothecarius et studiosus antiquitatis". Petr Vok jako poslední rožmberský vladař ve své závěti odkázal knihovnu rožmberskému gymnáziu v Soběslavi s přáním, aby se tak stala veřejně přístupnou institucí (!). To byl úmysl na svou dobu velkolepý. Toto Vokovo přání ovšem nikdy splněno nebylo. 6. listopadu 1611 P.V. zemřel. Několik let pak knihovnu ještě spravuje Václav Březan, asi do roku 1618, kdy pravděpodobně umírá.

Vlády a majetku Rožmberků se po Vokově smrti ujímají v duchu Vokovy závěti Švamberkové. K tragedii dochází po Bitvě na Bílé hoře. Majetek protestantských Švamberků je konfiskován. Knihovna Petra Voka je na příkaz císaře Ferdinanda III. uložena do beden a na vorech dopravena na Pražský hrad. V posledním roce třicetileté války, v roce 1648, ji zde objevuje švédská armáda, která připojuje knihovnu včetně Březanova katalogu ke své bohaté válečné kořisti.

V současné době je jádro rožmberské knihovny uloženo v Královské knihovně ve Stockholmu. Stovky svazků této sbírky se dostaly do mnoha knihoven skandinávských zemí, Německa i jinam, ale většina je ztracena. Tak skončila nejslavnější knižní sbírka české šlechty. Její osud byl příznačný pro pobělohorský osud této vrstvy české společnosti a svým způsobem i pro celý český národ.

Proveďme opatrné závěry k předcházejícímu textu. Stavba rožmberské knihovny v Třeboni je první doloženou účelovou stavbou pro knihovnu v našich zemích. Rožmberská knihovna je na začátku 17. století jednou z největších, možná největší šlechtickou knihovnou v Evropě. Václav Březan je jedním z prvních nám jmenovitě známých českých knihovníků. A Březanův katalog rožmberské knihovny je nejen významným dokladem o vysoké úrovni rožmberské knihovny, ale současně dokladem o úrovni české knižní kultury a vynikajícím dokumentem o začátcích českého knihovnictví.

† Jiří Cejpek - Ladislav Kurka