BULLETIN
SKIP

1
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

INFORMAČNÍ SERVIS

PROJEDNÁVÁNÍ NOVELY AUTORSKÉHO ZÁKONA SE BLÍŽÍ K ZÁVĚRU

8. února 2006 proběhlo v Poslanecké sněmovně třetí čtení a závěrečné hlasování o novele autorského zákona. Hlasování bylo ze strany knihoven sledováno s velkým napětím, protože až do poslední chvíle se jednalo o změny některých ustanovení vztahujících se k činnosti knihoven. Díky dobré spolupráci s poslanci z výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu (Jaromír Talíř - KDU-ČSL, Taťána Fišerová - klub US-DEU, Petr Bratský - ODS, Vladimír Koníček - KSČM) se v průběhu projednávání návrhu ve sněmovně podařilo prosadit několik podstatných změn. Návrhy knihoven na jednání výboru i ve druhém a třetím čtení návrhu autorského zákona vždy přednesla paní Fišerová.

V poslední fázi jsme se snažili vyřešit především tyto problémy:

1. Půjčování vysokoškolských kvalifikačních prací - nakonec se možnost prezenčního půjčování obhájených diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací podařilo prosadit s tím, že je možno tyto práce půjčovat výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, a to za předpokladu, že autor půjčování nezakázal.

2. Zhotovování a zejména zpřístupňování elektronických rozmnoženin, mikrofilmů a dalších typů kopií, které byly zhotoveny z dokumentů obsažených v knihovním fondu. V budoucnu bude možno všechny tyto kopie zpřístupňovat na "technických zařízeních", umístěných v objektu knihovny. Původní návrh zužoval možnost prezentace pouze na zařízení typu "terminál", což například znemožňovalo využívání mikrofilmů. Tyto aktivity mohou být ale omezeny držiteli autorských práv, pokud jsou zakázány licenčním ujednáním nebo prodejními podmínkami. Příslušné ustanovení také zvlášť zdůrazňuje, že takto vytvořené elektronické kopie nelze šířit sdělováním veřejnosti, například prostřednictvím internetu.

3. Prezenční půjčování zvukových a zvukově obrazových záznamů - původní návrh Ministerstva kultury stanovil restriktivní podmínku odkladné lhůty tří měsíců pro prezenční půjčování. Jednalo se o určitou obdobu odkladné lhůty pro absenční půjčování, která je nyní stanovena na 9 měsíců od vydání díla, respektive od jeho získání do knihovního fondu. Ve sněmovně nakonec převládl zdravý rozum a toto omezení bylo zrušeno.

4. Veřejná čtení - paradoxem současné doby je, že velmi často provozované aktivity na podporu četby a čtenářství se z hlediska autorského zákona pohybovaly na hranici legality. Novela autorského zákona zpřísnila v souladu s příslušnou evropskou směrnicí výklad volného užití autorských děl ve formě citace, což by fakticky znamenalo, že knihovny a jiná zařízení by v budoucnu veřejná čtení mohly uskutečnit výhradně se souhlasem autorů. Změna navržená knihovnami v budoucnu umožní uzavřít s Dilia kolektivní licenční smlouvu, která stanoví podmínky, za jakých lze provozovat veřejná čtení.

Naším hlavním cílem při přípravě této novely bylo, aby se princip úhrady odměn autorům za půjčování v knihovnách promítl v zákonu v takové podobě, aby placení odměn nebylo přeneseno na knihovny a jejich provozovatele a zejména nezatěžovalo uživatele knihoven. To se nakonec podařilo. Odměny za půjčování budou prostřednictvím Národní knihovny ČR hrazeny ze státního rozpočtu. Knihovny ale na druhé straně budou povinny poskytnout podklady pro jejich zúčtování. To bude klást v budoucnu vyšší nároky na vykazování statistických informací a dalších údajů o výpůjčkách.

Podrobný výklad změn, které přinese novela autorského zákona, zatím raději odložíme až na dobu definitivního schválení. 15. března bude zahájena 10. schůze Senátu, kde je na programu projednání novely autorského zákona a následně musí novelu potvrdit prezident republiky. Je tedy dost možné, že může dojít ještě k některým dílčím změnám.

Konkrétní obsah autorského zákona je vždy značně limitován a vymezen řadou mezinárodních úmluv a směrnicemi Evropské unie. To samo o sobě značně omezuje možnost prosazení některých změn. Vyjednávání o novele a s tím spojené prosazování zájmů knihoven a uživatelů autorských děl trvalo téměř dva roky. Autorský zákon bude i v budoucnu ze strany knihoven předmětem diskuze a značné kritiky. Ačkoliv se některé principy a pravidla nepodařilo prosadit, jsem přesvědčen, že se v rámci možného podařilo prosadit celou řadu pozitivních změn. Velký díl na tom má především vyjednávací tým ve složení kol. Zdeněk Matušík (Národní knihovna ČR), Pavel Rubeš, Tomáš Řehák (oba Městská knihovna v Praze) a Martin Svoboda (Státní technická knihovna). Velký dík také patří kol. Karlu Sosnovi (Parlamentní knihovna), který pomáhal kontaktovat poslance a dával k dispozici prostor pro jednání. Velmi se osvědčilo vyjednávání s poslanci napříč politickým spektrem. Velkým přínosem také bylo, že v závěrečné fázi práce na novele se podařilo získat pozitivní ohlas ze strany Ministerstva kultury, zejména náměstkyně pro legislativu Petry Smolíkové a pracovnice samostatného oddělení autorského práva Adély Faladové.

Vít Richter

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0